K návrhu tzv. Metropolitního plánu Prahy

Takzvaný Metropolitní plán Prahy (MPP) podle svého otce, tehdejšího prvního viceprimátora metropole Tomáše Hudečka z TOP 09, má zásadně ulehčit developerům, aby mohli takřka kdekoliv stavět, co uznají za vhodné, aby při prosazování svých záměrů, často v rozporu s veřejnými zájmy, nemuseli příslušné politiky a úředníky uplácet.

Klasika je možné upravit na: »Všechnu moc developerům!« Zkušený tým územních plánovačů na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) byl kompletně nahrazen týmem převážně mladých nezkušených pod vedením architekta Kautského, kteří vesměs návrh MPP zpracovávali ze svých kanceláří (chodit do terénu a zjišťovat reálný stav a potřeby je prý přežitek), ignoroval odbornou veřejnost, jednotlivé městské části i občany.

Návrh MPP počítá s dalšími 400 000 obyvateli, což je nepřijatelné. Základní myšlenka MPP je zahušťovat, zahušťovat, zahušťovat stávající, často beztak příliš hustou zástavbu. Zásada zahušťovat, kde se dá (v opuštěných průmyslových a jiných areálech), i kde se nedá (na ucelených sídlištích a vilových čtvrtích), se od schválení zadání MPP nezměnila. Po volbách 2014 nedošlo k obratu, ač přípravu MPP řídili zelení viceprimátoři pro územní plán Matěj Stropnický a Petra Kolínská. Zahušťování stávající zástavby má Petra Kolínská za naprosto nezbytné, jak mi potvrdila v diskusi k MPP. I když se zahušťováním výstavby možná i sníží zábory zemědělské půdy a zcela jistě ušetří na technické infrastruktuře, jde to proti ochraně životního prostředí, o udržitelnosti nemluvě. Občané nejen Prahy 13 se proti takové praxi bouří. To je autorům MPP lhostejné, oni slouží developerům.

Místo 24 barev už jen čtyři

V roce 2011 Hudeček prosadil zrušení konceptu nového územního plánu Prahy s vyhovující metodikou odpovídající platnému zákonu o územním plánování a stavebním řádu včetně řádně vypořádaných asi 18 000 připomínek občanů a organizací. V roce 2012 prosadil nejednoznačné zadání MPP včetně nové, zásadně jednodušší a degradující metodiky. Zatímco územní plány používají »24 barev« (ploch s různým odlišným účelem využití), což odpovídá potřebám efektivního rozvoje Prahy, návrh MPP pracuje jen se čtyřmi barvami – s takzvaným nezastavitelným územím (zůstává), s rekreačním územím (veřejná zeleň mimo nezastavitelné plochy), s produkčním (výrobním) územím včetně dopravní infrastruktury a s obytným územím včetně občanské vybavenosti - sociální infrastruktury, tj. škol, školek, zdravotních a kulturních středisek, pošt, obchodů ad.

MPP tak reálně velmi málo a v řadě směrů vůbec nereguluje ani funkční využití území. Takový přístup povede nutně k dalšímu nárůstu nekomplexnosti výstavby. Budou se stavět hlavně holé byty, případně kanceláře plus nezbytná technická infrastruktura. Občanská vybavenost bude chybět. Za vším se bude muset dojíždět, často nejméně žádoucími auty, nadřazená technická infrastruktura bude přetěžována atd. Jednotně řešené plochy 100 x 100 m jsou neadekvátní potřebám efektivního rozvoje Prahy, které má MPP zabezpečit.

Návrh MPP vážným omezováním rozvoje okrajových částí Prahy stimuluje rozsáhlou výstavbu za hranicemi Prahy včetně a další nárůst přetížení silnic a železnic. Současně zásadně posiluje roli centra Prahy a potlačuje regionální centra metropole, což je nepřijatelné a v příkrém rozporu se snahou o »město krátkých vzdáleností«.

Návrh MPP jen předstírá regulaci značně nepopulární výškové výstavby, zvláště pak na sídlištích. Z památek chrání jen městskou památkovou rezervaci. Hlavní výkres neuvádí velkoplošná a maloplošná zvlášť chráněná území. Takzvané stabilizované flexibilní plochy v návrhu mohou lokality navíc zatížit až o 34 procent zástavby!

Návrh MPP omezuje zeleň asi o 10 %, zejména ve vnitřním městě, kde je jí i tak značný nedostatek. Zná ale rozsáhlá takzvaná transformační území s možností masivní výstavby za každou cenu. Mají být dál zastavována záplavová území, například Rohanský ostrov. 25 miliard korun přímých ekonomických škod, které v Praze napáchala povodeň v srpnu 2002, prý nestojí za řeč. Návrh také nedostatečně reflektuje potřeby rozvoje veřejné dopravy, zvláště nákladní železniční. Neúnosné je umístění takzvané BIS dráhy na letišti v Ruzyni směrem ku Praze a trasy vnějšího okruhu Prahy přes Suchdol. Levnější teplo z Elektrárny Mělník má i nadále Prahu 13 míjet.

Zajíc v pytli

Seznámení zastupitelů městských částí Prahy s návrhem MPP jeho tvůrci bylo zcela formální. Negativa byla vesměs zamlčena, na mou námitku o škodlivosti tří transformačních území na Praze 13 Lužinách a nesouhlas občanů se zahušťováním výstavby byla reakce: co prý bychom nechtěli, máme v oblasti Lužin jen tři menší transformační území, zatímco jinde v Praze tvoří i třetinu území! Některé mapy MPP si v některých směrech odporují, takže není jasné, co je vlastně navrhováno. Prostě, zajíc v pytli, notně zapáchající!

Na radě Prahy 13 při projednávání připomínek k návrhu MPP jsem upozornil, že podle mého názoru by zastupitelstvo mělo návrh zásadně odmítnout, neboť těžce poškozuje celou Prahu včetně Prahy 13. Starosta David Vodrážka (ODS) namítl, že se tomu mocní páni a dámy na hlavním městě vysmějí. Takovou obavu nechci bagatelizovat. Po celou přípravu MPP jeho autoři ignorovali dotčené městské části i odbornou veřejnost. Rada MČ Prahy 13 navrhla jako usnesení zastupitelstva osm připomínek, které si zaslouží podporu. Šlo zejména o to zachovat urbanistickou a architektonickou koncepci stávající zástavby a v žádném případě nezahušťovat zastavěná území, jasně definovat výškové limity zástavby a nezvyšovat je, zachovat stávající plochy stávající veřejné zeleně, zachovat stávající parkovací plochy, zachovat obytnou funkci území...

Na schůzce před zastupitelstvem jsem panu starostovi řekl, že navržené se musí změnit z »připomínek« na »zásadní připomínky«. Nezásadní připomínky jsou na hlavním městě bez šance. To akceptoval. Seznámil mně s tím, že po odmítnutí návrhu MPP na Praze 6 a 5 se koalice s opozicí mimo KSČM dohodla na zásadním odmítnutí návrhu MPP: »MČ Praha 13 zásadně nesouhlasí s koncepcí tvorby metropolitního plánu, způsobem načasování a formou připomínkového řízení, což téměř znemožňuje občanům, aby se v problematice orientovali. Přípravu a návrh Územního plánu hl. m. Prahy považujeme za skandální. Požadujeme vrátit MPP do fáze zadání, případně zásadně dopracovat. Pokud by i tak, přes odpor většiny účastníků došlo ke schválení, MČ Praha 13 uplatňuje níže uvedené zásadní připomínky (následuje osm původních a osm dalších připomínek)«.

Seznámil jsem ho s osmi připomínkami, které mně v návrhu usnesení chybí. Prý se na ně podívá.

Jednání s podrazy

Večer zelení a piráti rozeslali e-mail s návrhem 26 dalších, značně odborných připomínek, prý s odkazem na nejlepší odbornou veřejnost. E-mail od velké podporovatelky MPP zelené zastupitelky Zuzany Drhové koaliční zastupitelé ODS, ANO 2011, ČSSD a opoziční TOP 09 vzali jako podraz na předchozí dohodu.

Jednání zastupitelstva Prahy 13 o návrhu MPP mělo vážné vady. Vedení Prahy 13 jej bralo jako běžný bod, i když šlo o jeden z nejzávažnějších a jistě nejsložitější bod celého volebního období. Některá zastupitelstva Prahy se kvůli němu schází na samostatných jednáních. Znalost návrhu MPP mezi zastupiteli byla vesměs žalostná (zřejmě mu trochu rozuměl jen starosta, já a Drhová), což při obřích rozměrech a nízké srozumitelnosti návrhu MPP i pro odborníky nepřekvapilo. Mé vystoupení bylo po osmi minutých ukončeno v jedné třetině s tím, že je moc dlouhé! Pro někoho článek, pro zelenou Drhovou agitka. Bylo mi umožněno už jen načíst návrh zásadních připomínek na doplnění návrhu usnesení, tj.:

Místo navrhovaných čtyř barev použít opět 24 barev (ploch s různým odlišným účelem využití).

Opustit návrh řešení území po 100 x 100 m a vrátil se k řešení území podle jednotlivých parcel.

V zásadě zachovat způsob využití jednotlivých pozemků na Praze 13, obsažený ve stávajícím územním plánu Prahy.

Nerušit regionální centrum Nové Butovice.

Zachovat na Praze 13 stávající památkové zóny a památky.

Uvádět v hlavním výkresu metropolitního plánu Prahy stejně jako v současném územním plánu Prahy hranice přírodních parků a maloplošných zvlášť chráněných území.

Řešit dostatečně problém parkování aut, resp. použitý normativ vážně zaostává za rozsahem automobilizace Prahy.

Zahrnout jako územní rezervu trasu možného horkovodu z Elektrárny Holešovice do Teplárny Veleslavín a dál do Motola s pokračováním na Prahu 13 (a do Řep).

Po půl hodině byla hlasováním předčasně ukončena diskuse! Hlasovalo se o návrzích usnesení. Body navržené radou MČ Prahy 13 prošly snad jednomyslně. Pokus odmítnout rozporuplný bod 9 našel podporu jen sedmi zastupitelů KSČM, zelených a pirátů. Stejně dopadlo sedm dalších bodů zelených a pirátů, na kterých se za zády zastupitelů KSČM původně domluvili všichni ostatní. Mnohé mé návrhy nepodpořili ani zelení a piráti. Nevadilo jim ani zpochybnění přírodní rezervace Prokopské údolí. Své dodatečné návrhy zelení k hlasování nepředložili.

Návrhy KSČM na doplnění usnesení zastupitelstva Prahy 13 sice neprošly, ale odmítnutí návrhu MPP v jeho základních parametrech je přesto významným úspěchem. Zda se zásadními připomínkami Prahy 13 budou na hlavním městě vážně zabývat, zůstává otázkou.

Jan ZEMAN

Nové Butovice FOTO – cs.wikipedie.org

27. 6. 2018  Jan ZEMAN