Brambor ubývá, »žluté moře« se dál rozlévá

Pěstební plochy brambor se letos snížily meziročně o 2,3 procenta na 22 889 hektarů, uvedl ředitel odboru zemědělských statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek. Výměra brambor klesá v České republice dlouhodobě, v roce 1948 byly na deseti procentech osevních ploch, letos jen na necelém procentu. Naproti tomu nadále roste výměra polí s řepkou.

ČR má mezi evropskými státy nejvyšší procentuální zastoupení výměry řepky, která je nyní na 16,7 % ploch. Meziročně její plochy vzrostly o 4,4 % na 411 802 hektarů a jsou po roce 2013 druhé největší v historii sledování.

Vláda před dvěma lety schválila strategii, podle které by se měla v ČR snížit do roku 2030 výměra řepky o desítky tisíc hektarů. Proti roku 2016 se jí osetá plocha zatím zvýšila o více než 15 000 ha.

Podle agrárního analytika Petra Havla za stálým pěstováním řepky můžou nesprávně zacílené národní dotace, ale i Evropská unie, která počítá s podporou řepky pro technické účely. Podle ministerstva zemědělství se pěstování řídí tržními pravidly a řepka stále patří mezi rentabilní plodiny.

»Zemědělci řepku pěstují proto, že se jim to vyplatí, základní jsou ekonomické důvody. Dokud se nesníží odbyt řepky na biopaliva, tedy k technickým účelům, tedy dokud se nezmění závazky k EU, tak bude řepka lukrativní plodinou a budou ji pěstovat,« řekl Havel. Biopaliva první generace, která jsou vyráběna ze zemědělských plodin, se na konečné spotřebě energie v dopravě v členských státech mají v roce 2020 podílet sedmi procenty. »Řešení není na úrovni ČR, ale EU,« dodal Havel.

Havel kritizoval i nastavení dotací pro živočišnou výrobu. »Zemědělství potřebuje zvýšit podíl živočišné produkce - ale peníze se dávají a nic se nemění - tedy jsou špatně nastavené dotace,« uvedl. Buď nejsou pro zemědělce dost motivační, nebo nejsou zaměřené na správnou část produkčního řetězce. »Je otázkou, jestli by měly u prasat jít na ozdravování selat, což máme, nebo na zpracování, což nemáme,« dodal. Producenti živočišné výroby by podle něj mohli dostávat i peníze na environmentální činnost.

Mák i jarní ječmen v problémech

ČSÚ informoval i o vývoji výměry dalších zemědělských komodit. Máku podle Hrbka letos meziročně ubylo o 18,3 %, nyní se pěstuje na 26 608 ha. O 3,6 % ubylo meziročně také jarního ječmene, který se využívá ve sladovnictví.

U máku je údajně problém s odběratelskými smlouvami, ale také s tím, že se letos musel kvůli suchu přesévat. Jeho plochy tak nahradily jiné plodiny. S ječmenem by pak podle Hrbka mohl být dlouhodobě problém ještě větší, kromě úbytku ploch vykazuje také menší kvalitu kvůli dusíkatým látkám.

Dlouhodobě naopak roste osevní plocha obilovin, i přes letošní mírný procentní úbytek. Obilí se v ČR osévá na 54,4 % orné půdy, evropský průměr je 54,2 %.

(ici)

12. 7. 2018  (ici)