Navzdory výraznému tlaku Spojených států podíl ruského plynu v Evropě dál poroste

Rusko čeká v letošním roce nárůst vývozu plynu prostřednictvím plynovodů na nový rekord, přestože Spojené státy tlačí na Evropu, aby dovoz ruského plynu snížila. Cílem Ruska je také stát se v příštím desetiletí největším vývozcem zkapalněného zemního plynu (LNG) díky technologii, kterou vyvíjí.

Uvedli to představitelé Ruska a ruských plynárenských podniků na konferenci o energetice.

Rusko očekává, že vývoz plynu by letos mohl přesáhnout 200 miliard metrů krychlových (kubíků). Znamenalo by to překonání loňského rekordu 194 mld. kubíků.

Gazprom kontroluje 35 procent evropského trhu s plynem. Má tak výrazně vyšší podíl než další dodavatelé a jeho cílem je zvýšit tento podíl na 40 %, protože těžba v Evropě klesá a snižují se náklady na těžbu plynu v Rusku.

»Slyšíme o snížení dodávek z Ruska již mnoho let. Navzdory tomu Evropa nadále zvyšuje dovoz ruského plynu,« řekl ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak. Dodal, že Rusko by do roku 2030 mohlo vývoz plynu zdvojnásobit, aby uspokojilo rostoucí globální poptávku.

Takový růst by však vyžadoval, aby Gazprom postavil nové plynovody o kapacitě 163 mld. kubíků. Vývoz LNG by mohl dosáhnout 80 až 115 milion tun. Tím by se Rusko dostalo na úroveň Kataru, který je největším světovým producentem LNG a do roku 2024 plánuje zvýšit svoji kapacitu na 110 mil. tun ze současných 77 mil.

Rusko je nyní spíše menším producentem LNG. Jeho produkce pochází z projektu na ostrově Sachalin vedeného Gazpromem a projektu ruské soukromé společnosti Novatek na poloostrově Jamal.

Novak upozornil, že navzdory skutečnosti, že USA nerady vidí ruský plyn, některé náklady LNG z Jamalu letos skončily v USA.

Generální ředitel Novateku Leonid Michelson uvedl, že firma má zdroje na zvýšení těžby. Její produkce by mohla stoupnout až čtyřnásobně na 80 milionů tun. Prohlásil rovněž, že firma vyvinula vlastní technologii na zkapalnění plynu. Dosud Rusko záviselo ve výstavbě nových závodů na LNG a v technologii na zahraničních ropných firmách, jako je francouzský Total. Americké a evropské sankce vůči Moskvě kvůli Ukrajině se však dotkly i vývozu technologií do Ruska a financování projektů.

Největším vývozcem LNG chtějí být také Spojené státy díky své vzkvétající těžbě plynu z břidlic. Michelson a náměstek ředitele Gazpromu Alexandr Medveděv však upozorňují, že ruský plyn bude pro Evropu levnější. Medveděv se rovněž domnívá, že Evropa by mohla potřebovat do roku 2030 zvýšit dovoz až o 100 mld. kubíků, protože její produkce klesá, napsala agentura Reuters.

Německo trvá na Nord Stream 2

Německá vláda považuje nadále plynovod Nord Stream 2 za užitečný projekt, uvedla její mluvčí Martina Fietzová. Zopakovala, že kancléřka Angela Merkelová (CDU) chce zároveň vyjasnit roli Ukrajiny jako tranzitní země. Právě Ukrajina je jednou z tradičních tranzitních zemí, které má Nord Stream 2 obejít.

Chystaný plynovod, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltského moře, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku. Podle nich jde stavba proti zájmům Evropské unie, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod pochopitelně kritizuje také americký prezident Donald Trump, podle něhož učiní Německo zcela závislým na ruské energii.

Merkelová už letos v dubnu poznamenala, že závislost na ruském plynu zůstane, ať už nový plynovod vznikne, či nikoliv. Nyní její mluvčí poznamenala, že Německo získává plyn z různých zemí - Ruska, Británie, Norska nebo Nizozemska. Vzhledem k tomu, že německá spotřeba bude v dalších letech růst, považuje spolková vláda nový plynovod nadále za rozumný projekt.

Nord Stream 2 ruského plynárenského koncernu Gazprom spočívá v rozšíření současného plynovodu Nord Stream. Na financování projektu se podílí také pět evropských firem - německé Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Společnosti, které zdůrazňují význam plynovodu, zatím do projektu investovaly kolem čtyř miliard eur (103 mld. Kč). Nord Stream 2, jehož výstavbu už povolily všechny dotčené země s výjimkou Dánska, má být hotový do konce příštího roku.

(ici)

10. 10. 2018  (ici)