Ekologická krize stále dražší

Za posledních dvacet let raketově vzrostla výše hospodářských škod, které způsobily přírodní katastrofy související s klimatem. Od roku 1998 do loňska způsobily záplavy, bouře, lesní požáry či vlny horka a sucha škody minimálně za 2,2 bilionu dolarů (49,4 bilionu korun), informoval Úřad OSN pro snížení rizik katastrof (UNISDR).

Škody, které přírodní katastrofy související s klimatem napáchaly v posledních 20 letech, jsou podle UNISDR 2,5x vyšší než škody z předcházejících dvaceti let, tedy 1978-97.

Započtou-li se i katastrofy, které přímo s klimatem nesouvisí, jako jsou zemětřesení, přívalové vlny tsunami a sopečné výbuchy, vyšplhají se podle úřadu OSN škody za posledních dvacet let na 2,9 bilionu dolarů (65,1 bilionu korun). V letech 1978-97 to přitom bylo celkově 1,3 bilionu (29,2 bilionu korun).

UNISDR ve své zprávě upozornil, že skutečné škody jsou ještě mnohem vyšší, neboť se je podařilo vyčíslit jen u zhruba třetiny přírodních katastrof. V rozvojových zemích se totiž často škody nesčítají, neboť v nich není tak rozšířené pojišťování majetku, upozornila agentura AP.

Úřad OSN také připomněl, že za posledních dvacet let při přírodních katastrofách o život přišlo 1,3 milionu lidí. Na 56 % z nich zahynulo v důsledku 563 zemětřesení a jimi způsobených vln tsunami.

Dusí se Dillí

Indickou metropoli Dillí opět sužuje znečištěné ovzduší, jehož kvalita se letos zhoršila dříve než obvykle. Lékaři proto podle ČTK vyzvali úřady, aby odložily běžecký půlmaraton, který se má konat 21. října.

Index kvality ovzduší, který měří koncentraci toxických látek ve vzduchu, přesahuje v některých částech Dillí nejvyšší stupeň 300. Indický centrální úřad pro kontrolu znečištění přitom považuje za zdraví nebezpečné, pokud míra znečištění překročí úroveň 100.

Ke zhoršení ovzduší podle úřadů přispělo zejména vypalování sklizených polí v severoindických státech Paňdžáb a Harijána. Podobné praktiky jsou přitom v zemi zakázány a federální orgány pohrozily, že pachatele budou trestat.

Půlmaratonu se vloni v indické metropoli zúčastnilo více než 32 000 lidí a někteří měli na obličeji ochrannou masku. Vysoká úroveň prachových částic menších 2,5 mikrometrů (PM 2,5), které snadno pronikají do plic, může podle zdravotníků způsobit zvýšení krevního tlaku nebo i mozkovou mrtvici.

Dillí patří mezi nejvíce znečištěná města světa. Mezi ta další se řadí egyptské hlavní město Káhira, bangladéšská metropole Dháka, Bombaj v Indii anebo čínské hlavní město Peking. Hlavními příčinami nadměrného smogu v Dillí jsou emise z automobilů, prach ze staveb a právě pálení zbytků zemědělských plodin.

Bono znovu v akci

Evropská unie by měla co nejdříve zahájit spolupráci s africkými státy, která je pro evropské země důležitá nejen kvůli migraci, ale i jako příležitost určovat budoucí podobu světa (o ekologii nemluvě). Prohlásil to irský zpěvák a aktivista Bono, který o tématu v Bruselu jednal s předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim. Šéf EP zdůraznil, že evropské země pracují na vytvoření tzv. Marshallova plánu pomoci africkým státům.

»Amerika si vybírá dovolenou od velkých myšlenek, a tak bychom si měli sednout ke stolu s našimi africkými partnery jako sobě rovnými a převzít svět do svých rukou,« řekl novinářům v EP zpěvák skupiny U2 v narážce na šílené kroky kontroverzního amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž mj. omezuje zahraniční rozvojovou pomoc své země.

Podle Bona by spolupráce měla jít do co největší hloubky a EU by neměla hovořit o tom, co udělat pro Afriku, ale jak spolupracovat s Afrikou. »Mělo by jít o nové partnerství, po němž volají Afričané,« prohlásil hudebník, který je mluvčím mezinárodní kampaně ONE bojující proti chudobě a šíření nemocí zvláště na africkém kontinentu.

Spolupráce s africkými zeměmi by podle něj neměla Evropě přinést jen snížení počtu migrantů, ale vést i k dalšímu zlepšení podmínek v Africe, včetně těch ekologických.

»Lidé jsou nervózní z neřízené migrace z jihu, čemuž rozumím... Ale Evropa je myšlenkou, která by se měla změnit v pocit, a já jako umělec tomu hodlám posloužit,« apeloval Bono na to, aby evropští politici více hleděli na ideje humanismu než na migraci jako (laciné) téma pro své voliče.

(rj)

11. 10. 2018  (rj)