PT: Snažíme se porazit fašistické zvíře

Ricardo Quiroga Viňhas je přední aktivista a dnes už i funkcionář Lulovy brazilské levicové Strany pracujících (Dělnické strany), která teď má před sebou nelehký úkol. Ve 2. kole prezidentských voleb zabránit vítězství extrémně pravicového Jaira Bolsonara (přezdívaného Brazilský Trump), jenž i s nebezpečnými fašistickými postoji málem vyhrál už v kole prvním. Za 15 dní se uvidí, zda krásná největší jihoamerická země, pátá největší země planety, odhodí všechny dosavadní pokrokové a sociální programy a půjde cestou návratu do časů vojenské diktatury, nebo potvrdí levicové směřování z dob prezidentů Luly a Dilmy. Kandidátkou na viceprezidentku je navíc v tomto souboji hvězda komunistů Manuela d'Ávila. A můj kamarád z Rio de Janeira Ricardo, který se o mě při mé návštěvě této perly Atlantiku v roce 2014 krásně postaral, o tom všem (i s naší externí spolupracovnicí Andreou Cerqueirovou) bude spolurozhodovat! Jak se na klíčové klání dívá či co si myslí o hře brazilských míčových kouzelníků?

Od našeho posledního povídání uplynuly čtyři roky. Vy jste se mezitím stal šťastným manželem a tátou. Když se ohlédnete, jaké ty čtyři roky pro vás byly?

Byly velmi intenzivní. Profesionálně jsem získal větší odpovědnost v práci. Stal jsem se ředitelem odboru a už jsem ve druhém funkčním období. Byl jsem také zvolen předsedou Dělnické strany (Lulovy PT) v sousedstvích jižní části Ria.

Samozřejmě jsem byl zarmoucen, když jsme zažili státní převrat proti Dilmě a veškerý útok na práva dělníků a ukončení sociálních programů.

Nicméně, jak jste řekl, dosáhl jsem nejlepšího momentu svého života při narození mé dcery Raquel, lásky mého života.

Jak se za tu dobu změnila Brazílie? Jak je možné, že došlo k pravicovému puči a výměně prezidentky Dilmy Temerem?

Život v zemi je mnohem horší než v době, kdy jsme se tady viděli. Žijeme v nejhorším okamžiku naší historie od dob vojenské diktatury. Převrat byl ovšem možný, protože došlo k mnoha chybám. Strana (PT - pozn. autora) se zbyrokratizovala a ztratila podporu ve společenských hnutích. Hospodářská krize, případy korupce a celkové spiknutí mezi soudnictvím, Temerem a médii způsobily, že vláda Dilmy byla svržena.

Nyní ale hrozí Brazílii ještě větší průšvih. Bezmála 47 % pro neonacistu a ultrapravicového diktátora Bolsonara v 1. kole prezidentských voleb je jistě šokem pro každého slušného člověka ve vaší zemi. Lze hrozbu zvolení tohoto fanatika nostalgicky vzpomínajícího na časy vojenské diktatury ještě nějak odvrátit?

Politická nestabilita, hospodářská krize a konec úcty k demokracii způsobené převratem proti Dilmě zvýšily sílu extremistického diskurzu. Pandořina skříňka byla otevřena a mnoho lidí odhalilo to, co vždy v sobě měli: fašistické sklony, homofobii, misogynii (nenávist k ženám - pozn. autora), rasismus.

Snažíme se porazit fašistické zvíře, ale bitva je těžká, protože tisku a pravičákům se podařilo poškodit obraz levice a fašisté využívají fake news (falešné zprávy) k oklamávání lidí.

S tím souvisí štvanice proti exprezidentovi Lulovi - do té doby favoritovi dalších voleb - kvůli čemuž si na něj vymysleli bytovou a já nevím jakou ještě další korupci. Teď mu dokonce zakázali i volit, ačkoli soud poslední instance dosud nevyřkl svůj ortel... Kam se to řítí liberální a přátelský stát, jakým Brazílie je/byla?

Liberální demokracie v Brazílii se blíží ke konci. Dnes tu máme směs diktatury soudnictví s masmédii, podporovanou pravicovými extremisty. V politice je stále více nesnášenlivosti a na naši budoucnost proto hledím s velkými obavami.

Má spojení PT-PCdoB (Haddad-d'Ávila) šanci na úspěch ve 2. kole, když ztrácí 19 %?

Všichni na levici se sjednotili/sjednotí kolem Haddada, aby porazil fašismus. Dokonce i mnozí pravicoví politici podporují PT z obavy, co se může stát. Bude to ale těžká bitva - jako o Stalingrad: dům od domu, ulice od ulice.

Jak jinak pro levici v neděli dopadly další volby?

Levice získala vládu v několika státech a zvoleno bylo hodně jejích poslanců. Ale fašismus a extremismus pokročil a dnes má druhou největší stranu v parlamentu...

Co říkáte na vraždu slavného mistra bojové capueiry v Salvadoru voličem neonacisty Bolsonara - jen proto, že se přiznal k volbě PT?

Je to největší příklad toho, jak směřujeme k autoritářskému a netolerantnímu režimu. Fašisté pronásledují lidi na ulicích jen proto, že podporují levici, nebo prostě s nimi nesouhlasí. Bohužel se vyskytnou další takové případy - kvůli mlčení tisku a nečinnosti soudnictví.

V mezidobí se v Riu konala také olympiáda - užil jste si ji trochu? Navzdory novému vztahu, stěhování, rodinným i pracovním povinnostem - jste právní úředník, takže volného času asi moc není...

Ačkoli se olympiáda konala uprostřed převratu, stihl jsem se podívat na některé soutěže. Také jsem využil výhodu a společně s dalšími lidmi jsem protestoval proti uzurpátorovi s plakáty Fora Temer (Temer pryč), i když to bylo zakázáno.

Co všechno se vlastně v Riu změnilo v souvislosti s olympiádou k lepšímu?

V městské infrastruktuře došlo ke zlepšení a bylo vytvořeno mnoho pracovních míst, ale převrat a hospodářská krize zničily všechny tyto výhody...

A co vy a fotbal? Doma je první olympijské zlato, ale na letošním MS to zase nevyšlo - ačkoli výkon canariňhos byl tentokrát sympatický, jenže se pro změnu do značné míry porazili sami... Takže fakt, že vloni na mezinárodní scéně neměli konkurenci, neprohráli, je ten tam.

Neměl jsem rád tenhle fotbalový tým. Hráči vydělají spoustu peněz, ale jejich výkon je ve srovnání s tím velmi slabý. Neymar nehrál dobře - na miliony, které vydělává. Tréner také chybně vybíral hráče. Ale fanoušci to letos tolik neprožívali - z důvodu situace v zemi.

Ani můj tým, Flamengo (Rio de Janeiro), který také investoval do hráčů spoustu peněz, neudělal dobré výsledky.

Dočkáme se tedy někdy žlutozelené sexty? Popřípadě dalších červenočerných triumfů Flamenga?

Bůh ví, kdy se to stane.

A jinak? Kdy vás s manželkou uvidíme v Praze, kde jste vyrůstal? Cestu sem slibujete už několik let.

Teď to bude chvíli trvat, protože máme dítě. Ale chci, aby poznala zemi, kde se narodil její otec, nebojte...

Roman JANOUCH

FOTO - FB a archiv Ricarda

13. 10. 2018  Roman JANOUCH