Znovu o tom »bezvýznamném filozofovi«…

Zcela nedávno jsme opět v souvislosti se 17. listopadem zaslechli na ČT1 slova, že Bedřich Engels byl »bezvýznamný filozof« 19. století. Šlo o citaci »nesmrtelného« Václava Havla, jehož »lepšolidi«, používám názvu moderátora Soukupa ze stanice Barrandov, pasovali na největšího myslitele všech dob. A přitom nebýt zvláštních služeb Spojených států a tehdejšího sovětského vedení, které potřebovaly někoho, kdo by se mohl stát praporečníkem pro politické změny na východě Evropy a byl přece jen trochu známým světu, nebyl by ani Václav Havel. Havla jako dramatika propagovali léta, ač jeho hrám málokdo rozuměl. Dobrá propaganda je ovšem schopna z bezvýznamného literárního činu udělat světový hit. A té se Havlovi dostalo. Minulý režim udělal chybu, že jeho hry nenechal hrát a že ho vůbec nechal odsoudit. Co by tento idol byl nebýt glorioly vězení? V podstatě nic. Druzí skuteční vůdci na východě Evropy se takovými vůdci pro zjevné mnohé indispozice, včetně nositele Nobelovy ceny Walesy, stát nemohli. Nepatřili do intelektuálně propagované skupiny lidí a byla za nimi i kontroverzní minulost. Hodili se pro převraty ve svých zemích, nikoli však za nosiče, pokud se jim patřičně pomůže, »revolučního praporu«. Také »tehdejší Moskva« takového člověka potřebovala, proto se velmi rychle zorientovala a vedla s ním dialog. Pak už to šlo ráz na ráz, i za přispění socialistických tajných služeb řízených tehdy už »víbůhodkud«.

[o]

Právě Havel přišel s myšlenkou o Engelsově bezvýznamnosti. Potřeboval snížit jeho myšlenkový odkaz, protože sám žádný světu dát nemohl. Sepsal dokonce »dopisy Olze«, v nichž pod ochranou borských bachařů se vyjadřoval k lecčemus, pokud možno pseudofilozoficky, ač tomu jeho Olga nemohla vůbec rozumět. Ostatně jeho »myšlenky« nebyly určeny jí, ale vyšly v knize, jež měla překrýt velmi lidský vzkaz nám a světu z Fučíkovy Reportáže.

A Engels? Nepotřebuje obhajobu. Jméno Havel jednou, bez ohledu na to, že jeho pohrobci se neustále budou snažit udržet jeho kult, zapadne. Nebude znamenat totiž nic v průběhu dějin. Takových »nositelů praporu« sloužících ve své době vítězné straně bylo moc. Jejich jména zapadla dokonce z větší části v zapomnění.

A Engels? Znovu se zeptejme. Veliký filozof, který svými myšlenkami zasáhl celá dění a který společně s Karlem Marxem dokázal ve svých knihách a studiích zdůvodnit smysl boje za sociálně spravedlivý svět, stále tady bude. Stejně jako Bacon, Hegel, Kant, Feuerbach, Lenin..., stejně jako myšlenky o rovnosti, které přinesl »základní zákon« Velké francouzské buržoazní revoluce, a on společně s Karlem Marxem sepsali Komunistický manifest, jenž ony myšlenky z Francie posunul dál.

Na ČT1 vysílaný pořad a znovu opakovaný následující sobotu, kde o Engelsovi se hovoří »jako o bezvýznamném filozofovi« 19. století, Engelsovu myšlenkovou velikost nemůže změnit, ani bezmezná glorifikace z Havla nemůže udělat někoho, jehož odkaz si bude žádat úctu i příštích generací. Jen historie pravděpodobně zaznamená, že nějaký Havel byl a že patřil k představitelům, kteří v zájmu Spojených států byli vybráni do čela převratů ve svých zemích. Na rozdíl od Engelse...

Jaroslav KOJZAR

6. 12. 2018  Jaroslav KOJZAR