Alibistické rozhodnutí vlády

Návrh KSČM na zavedení automatického mechanismu výpočtu plateb státu zdravotním pojišťovnám za jeho pojištěnce jde do Sněmovny s neutrálním stanoviskem vlády. Podle stínové ministryně práce KSČM Hany Aulické Jírovcové jde o alibismus vlády, která se bude snažit protlačit vlastní návrh.

KSČM chce, aby se úhrady vypočítávaly každý rok ze čtvrtiny průměrného platu za druhé čtvrtletí roku předchozího. »Vyměřovacím základem pro pojistné, hrazené státem, za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, je 25 % průměrné mzdy vždy za druhé čtvrtletí předchozího kalendářního roku,« uvádějí autoři novely v důvodové zprávě. Nynější stav, kdy se výše plateb upravuje prostřednictvím nařízení vlády s účinností vždy k 1. lednu následujícího roku, podle předkladatelů novely dlouhodobě vnáší do systému veřejného zdravotního pojištění zásadní prvek nestability, protože neexistuje pevně dané pravidlo výpočtu příjmů tohoto systému za početně největší množinu pojištěnců. »Změny tohoto vyměřovacího základu podléhají aktuálním tlakům, stavu i rozložení politických sil,« tvrdí autoři novely.

KSČM o valorizaci plateb usiluje dlouhodobě

Podobnou změnu, jakou předložila KSČM, chystá i ministerstvo zdravotnictví. Aulickou tak rozhodnutí vlády nepřekvapilo. »Stanovisko vlády se v podstatě dalo očekávat, je jasné, že vláda bude preferovat svůj návrh, respektive návrh ministerstva zdravotnictví, i když ty rozdíly u obou novel jsou opravdu velmi malé, dá se říct, že jde prakticky o stejné návrhy,« řekla Aulická Haló novinám. Připouští, že novela předložená ministerstvem může být více propracovanější, nicméně při projednávání ve Sněmovně budou její zastánci jen velmi těžko hledat odůvodnění, který návrh je lepší. »Myslím si, že i pan ministr bude muset přiznat, že proti našemu návrhu nemá nic zásadního,« míní Aulická. Připomněla, že o zavedení pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, tj. děti, studenty, nezaměstnané či důchodce komunističtí poslanci usilují dlouhodobě. »V podstatě tak lze říct, že to, co KSČM dlouhodobě navrhuje, ve Sněmovně projde, ať už to bude prostřednictvím našeho návrhu nebo novely, kterou připravilo ministerstvo,« dodala stínová ministryně. Ze strany vládního kabinetu jde tak podle ní o alibismus. »Vláda nemohla dát negativní stanovisko, protože náš návrh je v podstatě totožný s tím, co sama předložila, kladné stanovisko dát nechtěla, protože bude podporovat vlastní novelu,« shrnula Aulická.

[o]

Zabránit nekontrolovatelnému rozevírání nůžek

Letos platí stát pojišťovnám za každého svého pojištěnce 1018 korun měsíčně. Je jich zhruba 5,9 milionu. Současná úprava předpokládá, že příští rok bude stát odvádět 1067 korun. Z příjmů zdravotního pojištění, které loni přesáhly 300 miliard korun, tvoří platby za státní pojištěnce necelou čtvrtinu. Nákladů ale spotřebují tito lidé většinu.

Automatické změny plateb státu za děti, důchodce, nezaměstnané nebo vězně do systému veřejného zdravotního pojištění by podle zdůvodnění návrhu přinesly průhledný a předvídatelný vývoj výše pojistného. »Zároveň se tímto způsobem pevně stanovuje princip, který by měl zabránit nekontrolovatelnému a v zásadě jen těžko zákonným způsobem ovlivnitelnému rozevírání nůžek mezi odvody státu a ostatních skupin pojištěnců,« tvrdí autoři novely. Účinnost předlohy navrhují poslanci KSČM od roku 2020.

Po připomínkovém řízení je nyní vládní návrh, podle kterého by se pojistné za státní pojištěnce počítalo od roku 2021 rovněž ze čtvrtiny průměrné mzdy, ale tak, jak ji definuje zákon. Předností tohoto řešení by podle kabinetu byla jistota, že při případném poklesu mezd by se platba za státní pojištěnce meziročně nesnižovala. Změna chystaná ministerstvem zdravotnictví by podle podkladů stála stát v prvním roce 14 miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o 3,5 miliardy víc.

Výpočet pojistného za státní pojištěnce se měnil už několikrát. Mezi roky 1993 a 1998 se odvíjel od minimální mzdy. Do roku 2003 byla částka pevně stanovena zákonem, poté ji tři roky upravovala nařízením vláda, další tři roky bylo automaticky vázáno na vývoj průměrné mzdy. V době ekonomické krize byl růst platby zastaven, potom se opět měnil nařízením kabinetu.

(jad)

8. 1. 2019  (jad)