Osobní bankrot: Co se letos mění?

Pokud jste se zapletli do pavučiny dluhů, ze které nemůžete najít cestu ven, může pro vás být řešením oddlužení fyzických osob neboli osobní bankrot. Své dluhy tak vypořádáte s věřiteli v insolvenčním řízení, které trvá nejdéle pět let a po jeho skončení vám může být odpuštěna velká část dluhů. Dlužníci v osobním bankrotu si navíc letos polepší. Od 1. ledna totiž došlo k navýšení nezabavitelné částky, kterou má každý dlužník v insolvenci právo si ponechat, a také k mírnému zvýšení částky, nad kterou se při oddlužení formou splátkového kalendáře sráží dlužníkovi zbytek čisté mzdy bez omezení. Pokud dojde ke schválení novely insolvenčního zákona, budou pravděpodobně od 1. července tohoto roku platit mírnější podmínky pro vstup do oddlužení. Vyhlášení osobního bankrotu, který v loňském roce využilo 13 103 lidí, by tím tak bylo umožněno většímu počtu dlužníků. V dnešních Haló radách ukážeme, jak si spočítat, kolik vám v případě zahájení insolvenčního řízení zůstane z výplaty, a připomeneme základní pravidla pro vstup do osobního bankrotu.

Kdo může žádat o oddlužení

K podání žádosti o oddlužení je třeba splnit tři základní kritéria. Prvním z nich je, že máte dluhy alespoň u dvou, či dokonce více věřitelů. Dále musí být zjevné, že své dluhy nejste schopni po delší dobu splácet. Pokud se jedná o jednorázový výpadek, pokuste se nejprve se svými věřiteli domluvit na odkladu či úpravě výše splátek. Pokud jste však se splátkami v prodlení již měsíce bez vidiny zlepšení, nebo dokonce některé z vašich dluhů přerostly do fáze exekuce, je namístě začít o vstupu do oddlužení uvažovat.

Podle třetí podmínky musí být žadatel o osobní bankrot schopen v následujících 5 letech splatit alespoň 30 procent z celkové výše svého dluhu. »Do té se vedle samotné dlužné částky počítají také úroky a poplatky, které dlužníkovi před vyhlášením osobního bankrotu vznikly. Vedle různých smluvních pokut mezi ně patří například soudní výlohy nebo náklady na exekutora,« upřesňuje Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.

[o]

Jak připravit návrh na oddlužení

Celý proces oddlužení začíná vypracováním a podáním příslušného návrhu, který musí obsahovat osobní údaje dlužníka či jeho zákonného zástupce, navrhovaný způsob oddlužení (tedy zda oddlužení proběhne pomocí splátkového kalendáře či zpeněžením majetku), informace o dosud nabytých dluzích, údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední 3 roky, očekávané příjmy dlužníka v následujících 5 letech nebo informace o dřívějších insolvenčních nebo obdobných řízeních. Návrh musí ve spolupráci s dlužníkem připravit a podat některý z akreditovaných odborníků, tedy zástupce právnických profesí jako je advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor, a dále neziskové a veřejně prospěšné organizace, které mají potřebnou státní akreditaci.

Kolik by vás stálo zpracování návrhu?

Maximální částka za návrh na oddlužení je v případě oddlužení jednotlivce stanovena na 4 000 korun, u návrhu na společné oddlužení manželů pak maximálně 6 000 korun. Tyto částky zaplatíte pouze v případech, kdy vám návrh zpracuje advokát, notář, insolvenční správce či exekutor. Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace na žádnou odměnu nárok nemají.

Za přípravu návrhu nemusíte platit předem. Odborník, který návrh zpracoval, získá odměnu až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které dlužník pravidelně měsíčně hradí. Odměna pro insolvenčního správce v průběhu řízení pak činí 1 089 Kč měsíčně. »Zájemce o osobní bankrot, který se zpravidla nachází v tíživé finanční situaci, tak již nemusí kvůli podání návrhu na oddlužení shánět finanční prostředky na jeho přípravu. Úhrada odměny zpracovatele jde vlastně na vrub věřitelů, neboť je přednostně hrazena ze splátek dluhu,« říká Oldřich Řeháček.

O zahájení osobního bankrotu rozhoduje soud

Samotné insolvenční řízení je pak zahájeno ve chvíli, kdy odborník, který návrh vypracoval, podá návrh k příslušnému krajskému soudu. Ten jej detailně zkontroluje a následně vyhodnotí, zda návrh může být přijat, či nikoliv. Před finálním schválením pak ještě probíhá tzv. přezkumné jednání a schůze věřitelů, na kterých se insolvenční správce vyjadřuje k jednotlivým pohledávkám a rozhoduje se o formě oddlužení. »Pokud insolvenční soud oddlužení po těchto jednáních schválí, následuje pro dlužníka pětileté období, po které musí každý měsíc odevzdávat zabavitelnou část svého výdělku, a splatit tak věřitelům alespoň požadovaných 30 procent dluhu. Při řádném splácení je celý proces završen smazáním všech v minulosti nabytých dluhů,« vysvětluje Oldřich Řeháček.

Pravidla pro vypočítání srážek

Výše srážek se odvíjí od hodnoty tzv. životního minima a normativních nákladů na bydlení a dále od počtu dlužníkem vyživovaných osob a výše jeho příjmů. Do příjmů dlužníka se počítá nejen jeho mzda nebo příjmy z živnostenské činnosti, ale také například starobní důchod, invalidní důchod, nemocenská nebo i jednorázový finanční dar či dědictví. Výši příjmů je přitom dlužník povinen každých 6 měsíců dokládat insolvenčnímu správci.

Splátky jsou vypočítávány z čistého příjmu dlužníka. Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka, které v roce 2019 činí 6 428,67 korun, a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu, například dítě či manželku ve výši 1 607,17 korun na vyživovanou osobu.

Kolik odevzdám a kolik mi zůstane?

Od 1. ledna se z 9 338 Kč na 9 643 Kč zvedla částka, nad kterou se při oddlužení formou splátkového kalendáře sráží dlužníkovi zbytek čisté mzdy bez omezení. »Pokud dlužníkovi po odečtení nezabavitelných částek zbude z čisté mzdy více než 9 643 korun, veškerý zbývající příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek bez omezení. Z části čisté mzdy do 9 643 korun včetně mu pak vždy náleží jedna třetina, zvýšená o 1 nebo 2 koruny, pakliže daná suma není dělitelná třemi. V případě, že dlužník nesplácí žádné přednostní pohledávky jako například výživné nebo dlužné pojistné na sociální zabezpečení, zůstanou mu z této částky dokonce dvě třetiny,« popisuje výpočet srážek Oldřich Řeháček z Administrace insolvencí City Tower.

Splatit 30 procent dluhu možná už nebude potřeba

Pokud dojde ke schválení, začne zřejmě od 1. července 2019 platit novela insolvenčního zákona. Podle této novely budou dvě možnosti oddlužení: na 3 roky s povinností splatit alespoň 60 % celkové částky dluhu, nebo na 5 let bez limitu. V připravované novele je nicméně výslovně stanoveno, že dlužníci mají povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.

Senát navrhl odstranění současné podmínky splacení 30 procent dluhu za tím účelem, aby zpřístupnil osobní bankrot většímu počtu dlužníků. »Dlužník by tak svůj dluh splácel 5 let, ovšem úspěšné oddlužení a smazání všech závazků by nebylo limitováno žádnou minimální částí dluhu, kterou by bylo nutné splatit,« vysvětluje Oldřich Řeháček a dodává, že návrh ministerstva považuje za smysluplný: »Ve své praxi se osobně setkávám s lidmi, kteří mají zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů. Bohužel dnes tuto možnost nemají právě proto, že by během 5 let dokázali splatit jen nižší část dluhu, než je požadováno.«

Co se ještě může pro dlužníky změnit od 1. července?

Ve hře je také razantní navýšení nezabavitelné částky, kterou by si mohli lidé v insolvenčním řízení ponechat, a to ze současných 6 428,67 Kč až na její dvojnásobek. Dále by dle novely zanikla povinnost při vstupu do oddlužovacího procesu dokládat seznamy svých závazků, čímž by mohlo dojít k zásadnímu ulehčení při zpracovávání návrhů na povolení oddlužení. Přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců musí dosud dlužníci zasílat insolvenčnímu správci a insolvenčnímu soudu, novela počítá s oznamováním příjmů pouze soudu.

Modelový příklad

Ženatý Martin ve věku 45 let má tři děti, dvě ze současného manželství a jedno ze vztahu s předchozí partnerkou, které s ní žije ve společné domácnosti. Jeho čistý příjem činí 25 000 korun měsíčně a jeho celkový dluh dosáhl 730 000 korun. Z toho 650 000 korun dluží nebankovním poskytovatelům úvěrů a zbývajících 80 000 korun představuje dluh na výživném na dítě z prvního vztahu, na které má dle soudního rozhodnutí hradit 3 500 korun měsíčně. Nezabavitelnou část Martinova příjmu tvoří základní nezabavitelná částka a dále nezabavitelné částky na manželku a dvě děti ve společné domácnosti, celkem tedy 11 251 korun (6 428,67 + 3 × 1 607,17 zaokrouhleno nahoru). Po odečtení nezabavitelné částky zbývá z Martinovy čisté mzdy 13 749 korun. Od této částky odečteme 9 643 korun, tedy zákonem stanovenou částku, kterou rozdělíme na třetiny. První třetina připadne na splátku dluhu u nebankovních poskytovatelů, druhá třetina na splátku dluhu na výživném. Třetí třetina a přebývající 1 koruna zůstanou Martinovi. Volně zabavitelná část čistého příjmu přesahující 9 643, tedy 4 106 korun, bude použita na úhradu dluhů (část na výživné a část na nebankovní úvěry). Martin tedy bude splácet celkem 10 534 korun (2 × 3 214 + 4 106) a zůstane mu příjem ve výši 14 466 korun (11 251 + 3214 + 1) měsíčně.

Helena Kočová

9. 1. 2019  Helena Kočová