Který ministr stavěl dálnice nejrychleji?

Na předvolební televizní superdebatě mimo jiné premiér a předseda Hnutí ANO 2011 Andrej Babiš tvrdil, že za jeho ministra dopravy Dana Ťoka se staví dálnice nejrychleji. Ukázal papír s grafem, který jsem ale na dálku nedokázal přečíst. Bylo zřejmé, že jej dodal sám ministr dopravy a že jde o zjevný nesmysl.

V prosinci onen graf zveřejnilo ve svém plátku Hnutí ANO. Zděsil jsem se. Věnoval jsem se ale především problémům rozvratu klimatu, takže byl rychlejší bloger Martin Jurica. Neznám ho, ale za jeho čísla se mohu plně postavit, a proto je zde budu citovat.

V grafu se uvádějí jednotliví ministři dopravy a délka za jejich ministrování zahájených a dokončených dálnic a jim podobných rychlostních silnic v ČR. Taková metodika je hrubě chybná ve třech směrech:

1. Jednotliví ministři byli různou dobu ve funkci.

2. Kdo jen trochu zná složitost přípravy staveb dopravní infrastruktury, musí se takovému postupu zasmát. Nezanedbatelné je, že velké stavby dopravní infrastruktury trvají tři roky, ty aférové také deset let, a jejich příprava v podmínkách ČR pod 10 let nejde, takže o zásluhách jednotlivých ministrů dopravy na jednotlivých velkých stavbách dopravní infrastruktury lze jen spekulovat. Tedy, pokud některý ministr dopravy nehodí do některé stavby dopravní infrastruktury vidle, což se stává v rámci rvaček o přednostní výstavbu té či oné dálnice často.

3. Do nových dálnic byla zahrnuta rekonstrukce dálnice D1, ač jde zjevně o rekonstrukci, nikoliv o stavbu nové dálnice.

Přepočet délky zahájených a dokončených kilometrů dálnic na den, kdy byl ten či onen ministr dopravy ve funkci, ukazuje, že Dan Ťok byl jen průměrně úspěšný. Pokud bychom jeho výsledky očistili od zahrnutí rekonstrukce dálnice D1, byl by významně podprůměrný. Nejlépe u zahajování nových staveb dálnic vychází ministr Petr Bendl a u dokončování ministr Vít Bárta, který svévolně zastavil výstavbu 45 velkých železničních a čtyř velkých silničních staveb a zrušil přípravu nových staveb dopravní infrastruktury, čímž svou nekompetentností předstihl i obávaného ministra dopravy a likvidátora železnic Martina Římana z let 1996-97. Samozřejmě, základní problém je, že použitá metodika je zjevně nesmyslná.

Často slýchám, že součástí kvalifikace ministra je zatloukat kdejaký průšvih v jím řízeném resortu, a to i když za něj nemůže. U ministrů dopravy to prý platí dvojnásob. Někdy to je těžké. Pokud chtěl Dan Ťok do čela Ředitelství silnic a dálnic prosadit svého koně, který za ŘSD řídil výstavbu dálnice D8 přes České středohoří při naprostém ignorování rizik velkých sesuvných území, až do onoho neslavného obřího sesuvu z června 2013, musel pak nahnat své podřízené organizace i do věcně absurdní žaloby na kamenolom Dobkovičky o náhradu škody asi jedné miliardy korun vzniklé oním sesuvem. Jinak by nemohl všechny materiály o sesuvu před veřejností tajit. Že se takovým jmenováním výstavba dálnic v ČR dále zkomplikovala a resort dopravy ještě víc utrpěl na beztak nevalné důvěře, netřeba vysvětlovat.

Jinak řečeno, pokud ministr Ťok mystifikuje veřejnost ve věci svých údajných úspěchů při stavbě dálnic, je to prý v pořádku. Jistě ale není v pořádku, že mystifikuje i svého premiéra. Je to ale záležitost výlučně hnutí ANO 2011.

Mimochodem, ona dálnice D8 přes České středohoří stále není reálně dokončena, byť je ve zkušebním provozu.

Jan ZEMAN

16. 1. 2019  Jan ZEMAN