Nenechme to tak!

Má smysl, aby se komunisté snažili získat místa v Evropském parlamentu, nebo je to slepá ulička politického boje?

Velmi často slýchávám od lidí ve svém okolí, že by se komunisté neměli snažit dostat do orgánů Evropské unie. Vždyť je celá kombinací kapitalistické lobby a byrokratického marastu. Jediná její instituce, která alespoň trochu zavání demokracií, je Evropský parlament, a ten je plný pravičáků, konzervativců, nacionalistů a dalších fanoušků kapitálu.

[o]

K čemu do EP vůbec chodit? Obzvláště, pokud je člověk komunista, a tím vším neskutečně pohrdá. Nejsnadnější by samozřejmě bylo nelegitimizovat svou kandidaturou tento moloch, jehož hlavním úkolem je vytvářet volné pole působnosti pro evropské bankéře či továrníky a ždímat obyvatele Evropy, co to jen jde, a prostě to vzdát.

Vyklidit pozice a zaměřit své síly na něco smysluplnějšího. Ale na co? Možná na parlamentní politiku, jde nám o naši zemi a tam by měli čeští komunisté dělat maximum. V našem kapitalistickém státě ale v parlamentní politice jde především o lobby podnikatelů a teplá místečka v různých dozorčích radách. Ne, to by asi nebylo ono, i tady bych jen legitimizoval něco, co není v pořádku.

Správnou odpovědí tedy musí být komunální politika. Vždyť ve své čtvrti je komunista doma, zná lidi, ví, co je trápí, a jak nejlépe hájit jejich zájem. Práce na radnici je však často hlavně o okopávání kotníků a přihrávání zakázek firmám kamarádů. Je to taková korupční hra v malém. Příslušnost k politické straně a myšlenkám, které prosazuje, znamená velmi málo. Větší význam má to, kdo se s kým zná. To by pravděpodobně taky nebylo nejvhodnější.

Tak tedy odbory. Zůstat v těsném kontaktu s pracujícími a mít možnost vytvářet aktivní politiku přímo na pracovišti. Pomáhat s organizováním a zároveň mít možnost nabízet socialistická řešení k aktuálním problémům pracujících. Jenže odbory už prý ztratily svůj revoluční náboj a často působí spíše jako pomocníci šéfů než zastánci pracujících. Nekomunistické odbory nejsou tedy místem pro práci komunisty, vždyť je to jenom sociálnědemokratické snažení o trochu více drobků z kapitalistického koláče.

Občanské spolky by se mohly zdát dobrým místem pro politickou práci. Jsou však plné pravičáků, mají velmi úzce definovanou agendu, jejich práce často řeší zástupné problémy a o boji proti globálnímu kapitalismu tam nemůže být ani řeč…

Pokud chceme tento přístup hnát až do extrému, tak by komunista vlastně neměl platit nájem nebo splácet hypotéku a pomáhat tak současnému systému vykořisťování. Neměl by nakupovat v kapitalistických obchodech a používat kapitalistické sociální sítě.

Nejlepší by asi bylo, aby opravdový komunista nedělal nic jiného, než četl Marxe někde ve squatu a vzpomínal na staré dobré revoluční časy. Podle některých to tak možná opravdu je. Podle mého názoru rozhodně ne!

Pokud chceme opravdovou celospolečenskou změnu, nemůžeme nikde vyklízet pozice! Popereme se s kapitálem o každý metr veřejného života a politického vlivu. Budeme všude tam, kde se nám podaří dostat. A všude, kde se dostaneme, budeme dělat maximum pro to, aby se pracující ve světě, Evropě, naší republice i v naší ulici přestat hrbit a začali sebevědomě říkat: »My chceme spravedlivější a lepší svět a máme na to právo!«

Současná Evropská unie slouží bohatým a mocným, nenechme to tak!

Arťom KORJAGIN, kandidát do Evropského parlamentu (KSČM – Česká levice společně!)

7. 2. 2019  Arťom KORJAGIN