Humanitární, či bezpečnostní problém? Ženy z IS

Žena z amerického státu Alabama, která se v Sýrii připojila k takzvanému Islámskému státu (IS), není občankou Spojených států a nemůže se do USA vrátit. Tvrdí to americký ministr zahraničí Mike Pompeo, jemuž prezident Donald Trump nařídil, aby její návrat nepovolil.

Hoda Muthanaová v rozhovoru s britským listem The Guardian řekla, že rozhodnutí připojit se k IS lituje a že se chce vrátit domů. Podle jejího advokáta ženě americké občanství náleží. Stejný záměr jako Muthanaová vyjádřila Britka Shamima Begumová, jejíž případ je obdobný a které Velká Británie občanství odejmula. Obě jsou nyní mezi zajatkyněmi z IS v Sýrii.

»Myslela jsem si, že jednám správně a ve jménu Boha. Když jsem ale přijela sem a viděla vše na vlastní oči, uvědomila jsem si, že jsem udělala chybu,« řekla dvacetiletá Muthanaová britskému deníku. »Nařídil jsem ministru zahraničí Miku Pompeovi, a on naprosto souhlasí, aby nepovolil návrat Hody Muthanaové do země,« uvedl Trump na Twitteru.

Trojí vdavky

Muthanaová má 18měsíčního syna a do Sýrie odjela z USA v roce 2014, rok po maturitě a za studií na univerzitě v alabamském Birminghamu. Pochází z rodiny umírněných muslimů a o radikální interpretaci islámu se dozvěděla z materiálů na internetu. Z Alabamy odletěla do Turecka a odtud se dostala do Sýrie. Asi měsíc po příjezdu se provdala za bojovníka IS z Austrálie, který zemřel o několik měsíců později. Vdala se pak ještě dvakrát, podruhé za Tunisana, s nímž má syna. Tento manžel padl v Mosulu a jejím třetím manželem byl Syřan.

»Hoda Muthanaová se narodila v New Jersey v roce 1994, několik měsíců poté, co její otec přestal být diplomatem,« řekl agentuře AFP její advokát Hassan Shilby s vysvětlením, že se na ni nevztahuje výjimka, podle níž děti diplomatů narozené v USA nezískávají na rozdíl od ostatních automaticky americké občanství. Podle něho do Sýrie odcestovala s platným americkým pasem.

Podobný případ

Podobně jako Muthanaová i Britka Begumová nedávno porodila dítě a chce se vrátit do Británie. Její rodiče jsou z Bangladéše a podle Londýna je tedy možné této ženě odejmout britské občanství, protože jí zbude ještě to bangladéšské. Bangladéšské ministerstvo zahraničí ale uvedlo, že žena není občankou Bangladéše a nepřipadá v úvahu, aby jí bylo povoleno odjet do této asijské země.

V obou případech tedy ženy mají občanství státu, kam se chtějí vrátit a svorně tvrdí, že byly ženami v domácnosti a ničeho trestného se nedopustily. Ovšem nejedná se jen o ně.  Londýnské mezinárodní středisko pro studium radikalizace (ICSR) uvádí, že IS posílilo 41 490 cizinců, z nichž přes 32 800 byli muži, více než 4700 ženy a k nim patřilo 4640 dětí. Většina bojovníků je prý buď po smrti, nebo v zajateckých táborech. Tam jsou ale i ženy a děti. Domů se zatím vrátilo 356 žen a 1180 dětí, část z nich jako sirotci.

OSN tvrdí, že IS dosud má přes 14 000 bojovníků, z toho 3000 cizinců. Jsou soustředěni v Afghánistánu u hranic s Tádžikistánem, kam pronikají. Rusko má značné obavy, že v postsovětské zemi dojde k válce s islamisty, už ke druhé za posledních 30 let. První vypukla v roce 1992, trvala do roku 1997 a skončila patem, islamisté získali řadu pozic ve státním aparátu.

Rozdílné názory

Přitom v Rusku není jednotný názor na ženy a děti IS. Jednotlivá ruská svazová území mají široké pravomoci a mohou jednat podle svého uvážení. V Dagestánu například ženy islamistů izolují a vyšetřují, ovšem v Čečensku je přijímají s otevřenou náručí. Marné jsou protesty ruských tajných služeb, které připomínají, že nejméně v jednom případě podnikly právě děti islamistů v Čečensku bombový útok. Čečenský prezident Ramzan Kadyrov je přesvědčen, že ženy, které se vrátily, mají za sebou pokání a budou bezproblémovými členkami společnosti.

Dozrává problém

Většina žen a dětí IS zatím živoří v kurdských zajateckých táborech, ale to se asi brzy změní. Kurdové prohlašují, že všechny internované ženy a děti pustí na svobodu, pokud Turecko v Kurdistánu zaútočí. Kurdové ale zajatkyně propustí i bez útoku, nemají prostředky, aby je živili. Co s nimi? Kam se podějí? Dozrává problém, který může být bezpečnostní, ale také může být humanitární. A může zamotat hlavy politikům až 110 států světa. Z tolika zemí pocházejí cizinci, kteří se přidali k tzv. Islámskému státu.

(čtk, jo)

2. 3. 2019  (čtk, jo)