KSČM: Požadavek na zdanění náhrad je oprávněný

Sněmovna ani včera nedospěla k hlasování o zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v takzvaných restitucích. Debatu o předloze KSČM, kterou zamítl Senát, poslanci přerušili, pokračovat v ní budou na dubnové schůzi.

Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek KSČM pro toleranci vlády ANO a ČSSD. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude novela platit, napadne ji u Ústavního soudu. Kritici ji mají za protiústavní.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty.

Podle senátorů by zdaněním náhrad došlo k porušení legitimního očekávání církvi, a také k porušení smluv mezi státem a jednotlivými náboženskými společnostmi. To za předkladatele normy odmítl místopředseda ÚV KSČM a předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič. »Tím, že se navrhuje zdanění finanční náhrady nemůže dojít k porušení legitimního očekávání,« zdůraznil. Pokud by tomu tak bylo, muselo by se podle něj připustit i porušení legitimního očekávání ostatních občanů, kteří očekávali spravedlivé a legitimní vypořádání se s církvemi a náboženskými společnostmi. »Musela by se připustit i skutečnost, že odpuštěním daní z finanční náhrady bylo narušeno jejich právo jako daňových poplatníků, kteří legitimně očekávají využití finančních prostředků státem získaných na daních ve prospěch celé společnosti a nikoli upřednostněné určité skupině, jak určil zákon o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi,« vysvětlil Grospič.

Odmítl také názor Senátu, že by došlo k porušení uzavřených smluv. Ty jsou koncipovány jako nástroj finančního vypořádání, v rámci českého právního řádu se jedná o unikátní řešení. »V právním řádu nenalezneme žádné podobné řešení, které by bylo v plném rozsahu vtěleno jak do zákona a zároveň se také stalo předmětem dvoustranné smlouvy. Celá koncepce tak slouží jen k vystavění další překážky možného budoucího přehodnocení majetkového vyrovnání,« uvedl Grospič. Zapochyboval také o souladu náhrad s právem Evropské unie o nepovolené státní podpoře.

Dar »prokorupční« vlády Petra Nečase

Místopředseda kulturního výboru Miroslav Grebeníček (KSČM) zopakoval, že podle většiny senátorů jde o nestoudnou, či dokonce protiústavní novelu. Jejich diskuse však podle Grebeníčka postrádala fakticitu, byla plná trapnosti, invektiv a kompilací polopravd a účelových lží. Vše pak senátoři převedli do ideologické roviny, jako by zdanění církevních náhrad bylo jen věcí komunistů, uvedl poslanec. »Oprávněný požadavek na zdanění nemravných církevních náhrad není jen věcí komunistů a není v rozporu s ústavním pořádkem, jak se to pokoušeli tvrdit někteří senátoři. Je legitimní, zcela legální, oprávněný a spravedlivý,« zdůraznil Grebeníček. Náhrady církvím označil za dar »prokorupční vlády« Petra Nečase (ODS). Ambice a finanční nároky katolické církve jsou podle něj v zásadním rozporu s hodnotami, k nimž se hlásí.

Poslanci poté projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu, a to o elektronických neschopenkách. Marek Benda (ODS) právě poslancům četl brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků. K četbě se tak vrátí v dubnu.

Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon schválený za vlády premiéra Petra Nečase počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat i podle smluv, jak je uzavřely se státem, 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. (jad, ku)

Miroslav Grebeníček při projevu FOTO - Michal KRUMPHANZL

 

16. 3. 2019  redakční zpráva