Budou roboti přispívat na důchody?

Poslanec ČSSD Petr Dolínek a několik dalších usiluje o to, aby se začalo seriózně diskutovat o řešení hrozby, že nahrazování zaměstnanců roboty povede k poklesu výběru daně z příjmů. Pro někoho nejasná hudba budoucnosti, pro jiného reálné riziko. Odborníci předpokládají, že roboti v dohledné době ve velkém nahradí pojišťovací agenty, telefonní operátorky, účetní nebo pokladní v supermarketech. Z toho plyne předpoklad velkého výpadku v příjmech státu. Z toho se dovozuje varianta »zdanění robotů«.

[o]

Diskusi o spravedlivém nastavení odvodů za stroje nahrazující živé zaměstnance prosazuje například ministerstvo práce a sociálních věcí. Nezpochybňuje závažnost a reálnost problému, upozorňuje však na mnohá úskalí se zdaněním robotů spojená. Zejména mezinárodní souvislosti digitalizace a robotizace a nutnost komplexního řešení problematiky. Pro nás jde o zvlášť závažný problém, neboť naše relativně zaostalá, strojně mechanická a montážní ekonomika patří mezi nejvíce ohrožené. Podle studie prestižního McKinseyho institutu může v Česku přijít do 20 let o práci až 400 000 lidí. Kdo se o ně postará, kdo nahradí výpadek jejich odvodů? O kolik český rozpočet přijde, to řeší Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. První výsledky by měly být známy koncem roku.

Přestože jsme teprve na počátku, některé zásadní otázky ke globálnímu posouzení již existují. Na předním místě je otázka mezinárodní koordinace zdanění robotů a vymezení, jakého typu robotů by se zdanění týkalo (jen těch »ze železa«, nebo i softwarových), od kdy je zdanit (nasazené od určitého data nebo všechny), spolu s tím odpověď, jak a kde skončí peníze ušetřené nasazením robotů. Dostanou pracovníci nevytlačení roboty více peněz? Koneckonců kdo určí, kde je hranice mezi robotem a výkonným pracovním nástrojem? Nebo umělou inteligencí, která se podílí na strojové komunikaci, spolupracuje s člověkem a reguluje správnost jednotlivých výrobních fází?

Téma zdanění robotů není v české kotlině novinkou. Ve své volební kampani ji naposledy využili Zelení a Piráti. Za zásadní problém shodně považovali a považují způsob, jak práci umělé inteligence zpoplatnit. Platby za služby státu, jako je bezpečnost, školství, zdravotnictví, státní správa, důchodový systém, platí zaměstnanci daní ze mzdy. U robotů pracujících bez nároku na mzdu to tak jednoduché nebude. Poté, co Evropský parlament odmítl návrh zatížit roboty kromě sociálního i zdravotním pojištěním, připadá zatím v úvahu zdanění robotů již při nákupu, nebo nastavení odvodů z jejich následné práce zvýšením daní z jimi vyrobeného zboží.

Ladislav ŠAFRÁNEK

23. 3. 2019  Ladislav ŠAFRÁNEK