Učitelům patří poděkování

U příležitosti oslav Dne učitelů, který připadá na 28. března – den narození Učitele národů, jednoho z největších českých a evropských myslitelů Jana Amose Komenského (1592-1670), uspořádala Odborná sekce školství Komise sociální strategie ÚV KSČM aktiv pedagogických pracovníků. Na sobotní akci do Prahy přijeli pedagogové a pedagožky z celé ČR.

Předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip využil nadcházejícího Dne učitelů k vyjádření díků všem kantorům, »kteří mají se svými žáky a studenty tu bezbřehou míru trpělivosti a lásky«.

»Kdo z nás by si nevzpomněl na první den školy. Hlavou se nám honily myšlenky, jaká že paní učitelka či pan učitel bude. Po mnoha letech na školu vzpomínáme rádi a s vděkem,« zaslal našemu listu svou vzpomínku. »Být učitelem je poslání, které nejde docenit. První písmenka slabikáře nám otevřela svět poznání. Nejen v Den učitelů předejme pomyslnou květinu, která vyjádří naši vděčnost a úctu těm, kteří za katedrou tráví život a své vědomosti předávají dalším generacím.«

Ke vzpomínce a přání se připojila i předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). »Nejen v Den učitelů, ale každý den patří učitelům naše poděkování. Dodnes mám schovaný svůj slabikář a stejně i moje dcera, která si učitelské povolání zvolila. Přeji jménem svým i všech malých i velkých žáků všem kantorům jen to dobré. Jarní květy z rukou dětí budou tím pravým poděkováním. Za nás dospělé děkuji i já.«

Každoročně pořádaný aktiv levicových pedagogů a pedagožek je nejen výměnou zkušeností nabytých na školách všech stupňů, ale také malou slavností. Letos ji obohatili svým zpěvem a hrou na hudební nástroje sourozenci Tereza a Zdeněk Bušovi. Zdeněk je posluchačem Konzervatoře Jaroslava Ježka, jeho sestra by ráda rozvíjela své nadání na státní konzervatoři.

Zápas o vědomí lidí

Místopředseda ÚV KSČM a poslanec Stanislav Grospič označil oblast školství za velmi exponovanou. Nejde jen o důstojné platové ohodnocení pedagogických a nepedagogických pracovníků, ale také o kvalitu a obsah výuky. Poznamenal, že antikomunismus je v ČR stále přítomen a ostří proti komunistům neotupilo. Antikomunismus je značný i v zemích, které nemají zkušenost s budováním reálného socialismu. Některé instituce a neziskové organizace »goebbelsovsky zpracovávají veřejnost«, Grospič proto vidí největší problém v zápase o vědomí lidí. Ovšem ne všichni učitelé jsou poplatni těmto vlivům. »Současná vládní koalice, zejména pod tlakem ČSSD prostřednictvím jejích ministrů, koná kroky, vůči kterým má KSČM výhrady,« objasnil postoj KSČM, jež podpořila vznik vlády ANO a ČSSD.

Aktuální situaci ve školství a legislativě shrnula vedoucí Sekce školství ÚV KSČM Marta Semelová. Byl to dlouhý výčet, proto jen stručně: Dochází k nárůstu platů pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství, ale stále je to jedna třetina toho, co vydělává rakouský učitel. V resortu chybí 16 tisíc kantorů/kantorek, do škol nenastupuje až 60 procent absolventů/absolventek pedagogických fakult a do pěti let školní praxi opouští pětina z těch, kteří za katedru nastoupili po absolutoriu. Semelová poukázala na to, že ačkoli BIS tvrdí ve své výroční zprávě za rok 2017, že se výklad moderních dějin ve školním dějepise a také literatuře uskutečňuje údajně podle sovětského vzoru, k falšování dochází právě »z druhé strany« v důsledku tlaku některých politických neziskovek a institucí. Semelová informovala, že odborníci a praktici zvažují zavedení polytechnické výuky do základních škol, po čemž volají komunisté setrvale a nyní i ředitelé škol, případně zaměstnavatelské svazy. Aktuálně např. chybí 3000 klempířů a pokrývačů, vloni absolvovalo učební obor řezník-uzenář jen 72 žáků. Namístě je otázka: Kdo bude v ČR vykonávat řemeslo? »Je nutné obnovit prestiž učňovských oborů, které trpí nedostatkem žáků,« je přesvědčena vedoucí sekce školství.

Zkušenosti z praxe

Dlouholetý učitel matematiky Jindřich Kania z Olomouce vysvětlil význam výuky matematiky a vyslovil se pro její vyučování v maximálním rozsahu i pro povinnou maturitu (s výjimkami uměleckých a podobných SŠ). »Matematika kultivuje lidský rozum, který dostává podněty. Mozek, je-li trénován, funguje jako sval,« vysvětlil.

[obrazek]

Kateřina Ambrožová Srncová, učitelka informatiky na obchodní akademii v Kroměříži a také kandidátka do EP za KSČM – Česká levice společně!, vyučuje žáka s autismem, jenž nezvládá tempo spolužáků a nemá asistenta. Tuto roli tedy musí zvládnout vyučující, jenž má ve třídě i kolem 30 žáků. Bezmezná inkluze zkrátka škodí. Je-li u žáka mentální postižení a kombinované vady, inkluze je problémem. »Dítě je pak více vyloučené, než kdyby docházelo do speciální třídy,« doplnila Semelová. Inkluze v rozumné míře podle potřeb žáků a podmínek dané školy probíhala i před listopadem 1989, avšak pokud žáci učení nezvládali, byli zařazeni do speciálních škol. Negativní zkušenosti s inkluzí má i Jarmila Železná z Přerova, jež působila léta jako výchovná poradkyně na ZŠ. Žák s Downovým syndromem se neadaptoval do běžné třídy, ani když měl osobní asistentku. Železná konstatovala nárůst žáků s postiženími typu LMD nebo dalšími dysfunkcemi. V roce 1990 jako výchovná poradkyně pečovala o tři žáky, v roce 2010 na stejné škole již o 140!

Lenka Kunčarová Dítková z Uherského Hradiště podpořila zákon o českém jazyce, který se komunističtí poslanci chystají opět navrhnout. Učitelka mateřské školy s 33letou praxí Alena Nohavová z Třeboně, členka sekce předškolního vzdělávání, je ráda za povinný poslední ročník v mateřské škole. Dvouleté děti podle ní do školek nepatří, jsou zpravidla nesamostatné a nezapojují se do her se staršími dětmi. Nohavová nemá nic proti soukromým školám, ale obává se, aby se v důsledku jejich početního nárůstu nesnižoval počet žáků ve státních školách.

Další kandidát do EP, Andrej Bóna z Brna, nevidí u všech mladých sklony k antikomunismu. Učitelka hudební výchovy na pražské základní škole a odbornice na speciální školství Eva Hurychová uvedla v rámci diskuse příklady školní šikany. I vysokoškolský učitel Eduard Entler, expert ČŠI na školní klima, pokračoval v tomto tématu. Podle něho je žákovská šikana signálem »něčeho, co se děje ve sborovně«. Je pro, aby i vysokoškolští učitelé mohli působit na středních školách, ale zásadně ve svém oboru. Sám takto vyučuje základy společenských věd na střední škole a na univerzitě přednáší sociologii a filozofii.

Hostem aktivu byl ředitel spolku Šance na návrat Petr Urban. Spolek pořádá besedy v pražské Jazzové sekci a pracuje s mládeží, Haló noviny zveřejňují jeho právní poradnu.

(mh)

25. 3. 2019  (mh)