Do politiky jen za penězi

Politici v Bosně vydělávají až osminásobek průměrné mzdy, v relativním vyjádření tak berou nejvíce v Evropě.

Země se přitom potýká se zablokovaným politickým rozhodováním i nefunkčními státními institucemi. S odkazem na závěry zprávy bosenského institutu GEA o tom informovala místní média.

Podle zprávy se platy politických činitelů v zemích EU obvykle pohybují okolo trojnásobku průměrného osobního příjmu a do tohoto limitu spadají i okolní země Chorvatsko, Srbsko či Slovinsko. V ČR platy politiků dosahují 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

V Bosně je však situace zcela odlišná. Průměrná mzda v Republice srbské, která je jednou ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina, je pouhých 887 konvertibilních marek (necelých 11 600 korun). Základní platy poslanců se přitom pohybují mezi 4800 a 6500 markami (63 000 až 85 000 korun) a například členové kolektivního předsednictva státu pobírají mzdu 20 000 marek (262 000 korun). K tomu se však musí připočítat ještě různé příplatky a náhrady, které výsledné mzdy citelně zvyšují.

Ačkoliv platy bosenských politiků nejsou nominálně větší než v případě jejich kolegů v Evropě, podíl mezi jejich příjmy a průměrnou mzdou je spolehlivě nejvyšší. Místní analytici uvádějí, že nikde jinde v Evropě není kontrast mezi chudými lidmi a bohatými politiky tak velký jako právě v Bosně.

Podle institutu GEA je politika v Bosně mnohem výnosnějším způsobem obživy než jinde v Evropě. Peníze jsou také hlavním motivem, proč do ní lidé vstupují. Svědčí o tom i skutečnost, že v 3,5milionové Bosně působí na 150 politických stran, což je v přepočtu na obyvatele opět nejvíce v Evropě.

Bosna má nesmírně komplikované státoprávní uspořádání, které vzniklo na základě složitě vyjednané Daytonské dohody z roku 1995. Ta sice dokázala ukončit krvavou občanskou válku, v delší časové perspektivě se jí ale nepovedlo nastavit funkční vztahy v rámci politického systému.

V zemi existuje tříčlenné předsednictvo státu, dva prezidenti entit, 13 premiérů na různých administrativních úrovních, stejný počet parlamentů, více než 180 ministrů a přes 700 poslanců. Výsledkem je do značné míry nefunkční systém, který blokuje rozhodovací procesy a nadměrně zatěžuje státní rozpočet. Na chod svých institucí vydává Bosna až polovinu svých příjmů, které jsou navíc závislé na půjčkách Mezinárodního měnového fondu.

(čtk)

26. 3. 2019  (čtk)