Odbory požadují zvýšení minimální mzdy

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro příští rok navýšení minimální mzdy o 1650 korun na 15 000 korun. O částce začne vyjednávat s vládou.

»Úroveň české minimální mzdy je v EU jedna z nejnižších. Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu,« uvedl předseda největší odborové centrály Josef Středula. Podle něho firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun »zvládnou a utáhnou«.

Také podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD)je česká minimální mzda »ostudně nízká«. Sumu, o kterou by se měla zvednout, navrhne Maláčová až po projednání s odboráři a zaměstnavateli. Dodala, že díky růstu nejnižšího výdělku klesají výdaje státu na dávky a zvyšují se také ostatní mzdy.

»My požadavek ČMKOS podporujeme tak, jak mzdy rostou, minimální mzda by se měla upravit na 50 procent průměrné mzdy, aby pokryla růst životních nákladů,« řekl včera Haló novinám poslanec Stanislav Grospič (KSČM), předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska. »Víme, že je to otázka dohody v tripartitě, ovšem ani těch 15 000 dnes už neodpovídá polovině průměrné mzdy, mělo by to být spíše 16 000.«

Podle Svazu průmyslu a dopravy by měla minimální mzda s ohledem na zpomalování ekonomiky růst nejvýš o pět procent, reagovala na požadavek odborů mluvčí svazu Eva Veličková. Odpovídá to zhruba částce 700 korun.

Pod hranicí příjmové chudoby

Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150 000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.

S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13 350 a 26 700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15 000 až 30 000 korun.

Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého. Kritizují také to, že se české mzdy a platy k příjmům ve starých unijních státech nepřibližují. »V době nejnižší nezaměstnanosti je důvod, aby mzdy významně rostly. Pomůže to kupní síle, pomůže to malým a středním podnikům, pomůže to i tomu, že český občan bude věřit v budoucnost,« je přesvědčen Středula. Podle něho přidání firmám pomůže udržet pracovníky.

Spory o valorizaci

Středula včera upozornil, že odbory a zaměstnavatelé se nedohodli, jak by se měla v budoucnu minimální mzda valorizovat. »Jak zaměstnavatelé, tak odbory se dohodli, že to nebude upraveno v novele (zákoníku práce), která se připravuje... Ani jedna ze stran nenašla kýžený kompromis, a to primárně v částce,« uvedl Středula.

Ministerstvo práce zveřejnilo chystanou novelu zákoníku loni v létě. Podle návrhu se měl nejnižší výdělek v Česku od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska.

Odboráři a zaměstnavatelé se nedohodli, jaká částka by měla sloužit jako základ a jaké by se z ní mělo počítat procento, zda by se minimální mzda měla stanovit z předloňské, loňské či očekávané letošní průměrné mzdy a jestli by z ní měla tvořit dvě pětiny či polovinu.

Podle Středuly se ani odboráři, ani zaměstnavatelé nebudou ve Sněmovně snažit přes poslanecké návrhy do kodexu dostat své představy. O podobě valorizace budou dál jednat.

»Stále budeme na tripartitě prosazovat, aby se v zákoně ukotvil jasný a předvídatelný mechanismus pro automatickou úpravu minimální mzdy a potažmo i zaručené mzdy. Minimální mzda by se měla odvozovat rozumným koeficientem od průměrné mzdy. Tím předejdeme každoročnímu politickému handrkování a skokovému navyšování,« uvedla Veličková.

(ng)

9. 4. 2019  (ng)