Boj za zdravé potraviny začíná i v USA

Třetina amerických mladistvých trpí některou formou diabetu. Nemoc se u nich rozvíjí především z otylosti, kterou získají v takzvaných fastfoodech.

Tento fakt ve Spojených státech amerických už dávno nepřekvapí, napsal list New York Times a zabýval se tím, zda vláda přijímá kroky, které by pomohly obyvatelstvu zdravě jíst a snížily počet závažných onemocnění. Redakce zjistila, že vláda žádné kroky nepodniká a ani se k tomu nechystá. Je totiž pod vlivem silných podnikatelských skupin. Jen v Kongresu USA působí 294 lobbyistů hájících zájmy potravinového průmyslu. To je více než počet lobbyistů zabývajících se tabákem a alkoholem dohromady.

Přeměna potravinářství ve vlivné průmyslové odvětví začala zhruba před osmdesáti lety prvními restauracemi rychlého občerstvení. Vlastně - s restauracemi tyhle podniky měly a mají málo společného. Obejdou se bez číšníků, jídelní lístek je maximálně zjednodušen, nepotřebují ani kuchaře, jen zaměstnance, kteří se »specializují« na jednu činnost. Jídlo se připravuje na výrobní lince. Po nebývalém úspěchu bratří MacDonaldů ovládlo rychlé občerstvení USA.

Důraz na rychlost

A začalo diktovat dodavatelům. Souběžně probíhal proces požírání menších žraloků většími. Jak mezi majiteli fastfoodů, tak mezi dodavateli. Výsledkem jsou čtyři velké průmyslové komplexy, které ovládají 80 % amerického trhu s občerstvením, ale také s masem a zrnem, boby, bramborami a jablky. Jejich jediným zájmem je zisk. Spotřebitelům nabízejí poměrně levné jídlo, které však je nezdravé, návykové a mnohdy riskantní, napsal New York Times.

[o]

Velký důraz se klade na zlevnění surovin. Třeba kuře ještě v polovině minulého století vyrostlo v průměru za 70 dní. Nyní stačí díky genovému inženýrství 45-48 dní. Kuře se sice rychle dostane na jateční hmotnost, jenže často za cenu, že onemocní. Příroda se nedá úplně obalamutit, kuřeti naroste maso, ale růst kostí zůstává pomalý. Takže kuřata dostávají antibiotika, aby se předešlo zdravotním problémům. Antibiotika se nakonec dostávají do těl lidí. Potravinářský průmysl přitom nerozlišuje, zda surovina pochází ze zdravého či nemocného zvířete.

Modifikace potravin

Maso se často desinfikuje plynným amoniakem, což »vynalezla« firma Beef Product. Takto upravuje i zvířecí vnitřnosti, protože je pak může dál zpracovávat bez mytí. Amoniak je toxický, poškozuje lidskou sliznici. Vnitřnosti se stále častěji používají místo hovězího do karbanátků. Hlavní součástí jídel však se však stala kukuřice. Je obsažena v 90 % amerických potravin, změnila se v univerzální surovinu. Tvoří například součást kečupu, sýrů, arašídového másla, čipsů, marmelád, ochucovacích přípravků, sirupů, ale i třeba margarínu. V současnosti zaujímá kukuřice 30 % americké orné půdy. Pro podnikatele má neocenitelnou výhodu v láci, kterou umožnilo genetické inženýrství. Před sto lety sklízeli farmáři asi 17 metráků z hektaru, dnes až 170. Nikdo však neví, jaký účinek budou dlouhodobě mít geneticky upravené potraviny na lidské zdraví. Část vědecké veřejnosti tvrdí, že účinek bude »hrozivý«.

Horší než kouření

Podle Světové zdravotnické organizace vytvářejí nezdravé potraviny mnohem horší problém než kouření. Na něj umírá asi 6 % populace, na nemoci z potravin včetně geneticky upravovaných umírá možná až polovina lidstva. Přitom varování o zdravotních rizicích se na cigaretách objevuje běžně nejméně ve 180 zemích, na nebezpečí nezdravých potravin se neupozorňuje. Časy se však začínají měnit, napsal New York Times a upozornil na aktivity nekomerční organizace Trust for America´s Health, která usiluje, aby se s potravinami zacházelo jako s tabákem. Tedy aby na každém balení potravin byla označena rizika. Podobný požadavek vyslovila loni OSN, když si před sebe postavila úkol snížit do roku 2030 podíl úmrtí na neinfekční choroby o třetinu. To by šlo právě výrobou a konzumací výhradně zdravých potravin. Zatím jde spíše o přání, napsal New York Times, ovšem i v USA se stává zřejmějším, že potravinářství, kterému vládne jen zisk, přináší lidem značná rizika.

(jo)

12. 4. 2019  (jo)