Proti rozhodnutí ÚOHS se budeme bránit

Ústecký kraj nesouhlasí s rozhodnutími Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), považuje je za nezákonná a krajně nespravedlivá. Taková rozhodnutí totiž umožňují výrobcům jednostranně diktovat, jaké výrobky a služby smí zadavatel poptávat.

»Proti rozhodnutím se budeme bránit podáním rozkladu k předsedovi ÚOHS a případně i žalobou před správními soudy,« řekl ředitel příspěvkové organizace Dopravní společnosti Ústeckého kraje (DSÚK) Milan Šlejtr.

»Stojím za postupem DSÚK a také v dalších krocích mají mou podporu. Pokud jsme jako veřejná instituce povinni soutěžit na nejnižší cenu, připadá mi zcela logické, že si chceme nadefinovat technické podmínky k tomu, aby nám vysoutěžený výrobek dlouho vydržel, cestující měli zajištěný komfort a bezpečí při cestování a řidiči dobré prostředí pro práci,« vysvětlil náměstek hejtmana pro dopravu Jaroslav Komínek (KSČM).

[o]

ÚOHS vydal dne 15. dubna dvě rozhodnutí, jimiž DSÚK zakázal plnění rámcové dohody na dodávku nejvýše 90 ks linkových autobusů délky 10,5 m, uzavřené dne 3. ledna 2019 s dodavatelem ZLINER s.r.o., a rámcové dohody na dodávku nejvýše 71 ks linkových autobusů délky 12 m, uzavřené dne 28. prosince 2018 s dodavatelem Scania Czech Republic s.r.o. Rozhodnutí zatím nejsou pravomocná.

Ústecký kraj a DSÚK nesouhlasí např. s těmito výhradami ÚOHS:

ÚOHS tvrdí, že DSÚK prý nastavila podmínky veřejné zakázky tak, že znemožnila účast dodavatele SOR Libchavy (SOR). Jednou z diskriminačních podmínek je dle ÚOHS požadavek na délku autobusů v rozmezí 9,9 m – 11 m. Podle ÚOHS nebyl SOR schopen tento požadavek splnit. Sám SOR však dne 9. ledna 2019 zaslal DSÚK nabídku na dodávku autobusů v délce 10,5 m, tedy splňujících zmíněnou podmínku. ÚOHS však tuto skutečnost v rozhodnutích zcela ignoroval.

Za nezákonný považuje ÚOHS též např. požadavek, že autobusy mají být vybaveny akumulátorovými bateriemi s určitou minimální kapacitou. Takové baterie jsou přitom běžně dostupné a lze je volně pořídit za částku cca 4 - 5 tisíc korun. V žádném případě tedy nemůže jít o diskriminaci kohokoliv, a už vůbec SOR, jehož autobusy jsou těmito bateriemi vybaveny.

Podle ÚOHS musí mít zadavatel každý (i sebetriviálnější) požadavek odůvodněn vědeckou studií. Pokud takovou studii nemá a uchazeč o zakázku prohlásí, že předmětný požadavek neumí splnit, ÚOHS se nekriticky přikloní na stranu dodavatele. Rozhodnutí ÚOHS tak v důsledku umožňují dodavatelům jednostranně diktovat, jaké výrobky a služby smí zadavatel poptávat.

Odůvodnění obou rozhodnutí je navíc tak nekvalitní a jednostranné, že je otázkou, zda závěry ÚOHS nebyly předem připraveny a zda tedy celé správní řízení nebylo jen pouhou formalitou bez možnosti DSÚK ovlivnit jeho výsledek.

(za)

ILUSTRAČNÍ FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO

17. 4. 2019  (za)