Matky jsou oproti otcům v kariéře stále penalizovány

Rodičovství a narození dítěte má v ČR negativní vliv na pracovní uplatnění a kariéru 35 % matek. Na profesní kariéru 86 % otců ovšem nemělo rodičovství žádný dopad nebo mělo dokonce pozitivní efekt (např. v podobě růstu platu nebo nových benefitů). Nástroje slaďování práce a rodiny hledá po narození dítěte 58 % rodičů, před narozením dítěte pouze 7 % z nich. Pouze 46 % matek se daří dobře skloubit kariéru a rodičovství. A přestože zaměstnavatelé rodiče podporují, chybí systémová podpora státu. To potvrdil průzkum aliance Byznys pro společnost, který byl prezentován 12. dubna na konferenci v Praze.

Narozením dítěte se zásadním způsobem mění preference při výběru zaměstnání. Zatímco před narozením potomka jsou pro ženy rozhodující výše finančního ohodnocení (77 %) a možnosti kariérního růstu (52 %), po jeho narození je pro matky při výběru zaměstnání výše platu důležitá jen ze 37 % a kariérní rozvoj již jen pro 6,5 %. Prioritní jsou pro ně naopak podpora ze strany zaměstnavatele v oblasti slaďování práce a rodiny (59 %), lokalita zaměstnání (57 %), flexibilní pracovní doba (56 %) a možnost pracovat na zkrácený úvazek (45 %).

Čtyři z deseti rodičů se domnívají, že muži i ženy mají stejné právo na kariéru (sladění pracovního a soukromého života). Každý třetí rodič je přesvědčen, že dítě je »společný projekt« a v péči o dítě by se partneři měli střídat. Přesto má v reálném životě rodičovství negativní vliv na uplatnění na trhu práce zejména na ženy. Důvody jsou tyto:

•    Přetrvávající rozdíly v platech mezi muži a ženami. Vyšší příjem mužů jako důvod čerpání rodičovské dovolené ze strany žen označilo 45 % respondentek.

•    Tlak tradičního vnímání rozdělení rolí mezi muži a ženami a s tím spojené genderové stereotypy – to jako důvod, proč na rodičovskou dovolenou jde jenom žena, potvrdilo 29 % dotázaných.

»Česká rodinná politika odsouvá matky na druhou kariérní kolej a otce na druhou rodičovskou kolej. Nedostatečná kapacita školek, dětských skupin a jeslí, odpočitatelné položky na nepracující manželku/nepracujícího manžela, vysoké zdanění částečných úvazků, rodičovský příspěvek nenavázaný na předchozí příjem. Tento mix politik je smrtící pro kariéry matek a odrazuje otce od aktivního zapojení do výchovy dítěte. Pokud matka se dvěma dětmi zůstane na šest až osm let doma, nemá šanci to již na trhu práce dohnat a otec si děti také neužije. Vysokoškolačky mají v současné době ve svých 45 letech až o 25 % nižší hodinové výdělky než muži vysokoškoláci, zatímco bezdětné ženy mají podobné výdělky i zaměstnanost jako muži,« uvedl Filip Pertold, vědecký pracovník CERGE-EI&IDEA.

Pomoci by měl stát i zaměstnavatelé

Co by tuto situaci mohlo změnit? Téměř polovina respondentů věří, že lze sladit zaměstnání a rodičovství za předpokladu podpory ze strany zaměstnavatele ve flexibilitě práce, respektive podpory ze strany státu v oblasti dostupnosti předškolních zařízení a vhodného bydlení pro rodiny s dětmi. Pouze každý třetí rodič v současné době má uvedené vhodné podmínky.

Své zaměstnance/kyně–rodiče podporuje každá třetí firma, zejména nabídkou flexibilní pracovní doby, možností pracovat plně nebo částečně z domova, pracovat na částečné a zkrácené úvazky. Rodiče současně oceňují možnost čerpat benefity spojené s péčí o děti, například nadstandardní volno na péči o děti, firemní jesle, školky atd. Podpora rodičů ze strany zaměstnavatelů se tak ukazuje mj. jako významná konkurenční výhoda.

Nejčastější podporou slaďování péče o děti je flexibilní pracovní doba (21 %), na druhém místě možnost pracovat z domova, ať už plně či částečně (20 %) a zkrácená pracovní doba (19 %) nebo částečné pracovní úvazky (18 %). Naopak zaměstnavatelé nejméně poskytují finanční příspěvek určený na péči o dítě a placené hlídání dětí, shodně po 1 %.

»Jsme rádi, že jsou zaměstnavatelé, kteří situaci rodičů řeší komplexně. Podporují flexibilní návrat matek, motivují otce a nabízejí nástroje a benefity pro sladění práce a rodiny. A to v celém životním cyklu zaměstnanců/kyň. Stále ale nejde o běžnou věc. Matky i otcové narážejí na stereotypy - jak v práci, tak v rodině. Matky jsou za mateřství celoživotně penalizovány. Bez aktivní role státu se věci systémově nezmění a stát musí být v partnerství při hledání moderní prorodinné politiky s firmami mnohem aktivnější,« shrnula situaci Pavlína Kalousová, předsedkyně aliance Byznys pro společnost.

»Zlevnění částečných úvazků a snadnější návrat do práce během rodičovské dovolené jsou další kroky ke zlepšení současného stavu. Navázání rodičovského příspěvku na předchozí příjem by zase zatraktivnilo pro otce rodičovskou dovolenou,« řekl Pertold.

Sendvičová generace

Průzkum aliance Byznys pro společnost se zabýval i situací, do níž se dostávají pracující rodiče v pozdějším věku. Jde o problém tzv. sendvičové generace. V »sendviči« jsou ti, kteří v domácím prostředí pečují současně o nezaopatřené dítě/děti a jinou osobu blízkou (například stárnoucí rodiče). Situace je pro takové rodiče velmi obtížná. Podle výzkumu od státu potřebují zejména:

•    lepší finanční podporu (32 %),

•    motivaci zaměstnavatelů, aby podporovali své zaměstnance, kteří pečují o blízké (31 %),

•    zajištění dostupné zdravotní a sociální péče pro své příbuzné (26 %).

Pokud se v dané situaci rodina ocitne, momentálně nemají rodiče ani dostatek potřebných informací. Ze strany zaměstnavatelů by pak neformálně pečující rodiče ocenili více vstřícnosti v oblasti flexibilních forem práce a benefitů určených na zdravotní péči – zejména v situaci, kdy státem garantované kapacity zdravotních a sociálních služeb jsou omezené a nedostatečné.

O tom, že lidé, kteří pečují o své blízké, potřebují vyšší podporu a pomoc ze strany zaměstnavatelů i státu, svědčí zkušenosti z projektu Starám se a pracuji (www.staramseapracuji.cz). Tento projekt Byznysu pro společnost nabízí pečujícím zaměstnancům a jejich rodinám komplexní poradenský program. Dosavadní zkušenosti z poradny potvrzují, že pečující potřebují flexibilitu v práci, ale i intenzivní psychologickou podporu, aby zvládali extrémní stres, kterému jsou každodenně vystaveni. Poměrně zásadní je také pomoc s orientací v sociálním a zdravotnickém systému a službách a finanční poradenství, protože tato situace zatěžuje celé rodiny.

Do projektu se zapojily již například společnosti Skanska, Zentiva, Skupina ČEZ či Kooperativa pojišťovna, které aktivně nabízejí podporu svým pečujícím zaměstnancům.

 


Zaměstnavatelé - příklady dobré praxe

ČESKÁ SPOŘITELNA

Veronika Kořenková, HR Business Partner, Česká spořitelna: »Věříme, že každý zaměstnavatel i jednotlivec by se měl věnovat oblasti, ve které má přidanou hodnotu. Pro nás, jako zaměstnavatele, je to svět financí. Proto u nás podpora rodičovství a rodičů nezačíná a nekončí pouze speciálními benefity zaměřenými na rodiče či flexibilními úvazky.

Hodnotu rodičovství podporujeme i v rovině výchovy dětí k finanční gramotnosti. Jako banka se finanční edukaci věnujeme dlouhodobě také prostřednictvím projektu Abeceda peněz. Spolupracujeme se školami, protože 7 z 10 dětí by se rádo o finanční gramotnosti učilo ve škole a 60 % rodičů také spoléhá na školu. Aktuálně zapojujeme do Abecedy peněz pro čtvrté třídy více než 260 škol. Jde o zážitkový vzdělávací program, ve kterém si děti zkouší rozjet vlastní podnikání. Chápou tak nejen hodnotu peněz, ale učí se také vzájemné toleranci a týmové spolupráci. Víme, že díky Abecedě peněz umí lépe hospodařit se svým kapesným. Uvědomují si, že na splnění snů si mohou samy našetřit, nebo dokonce vydělat. Do programu se intenzivně zapojují naši kolegové napříč celou bankou, z nichž více než 10 % je na rodičovské nebo mateřské dovolené. Mohou k tomu využít i plně placené volno pro dobrovolnické aktivity. Baví nás také sledovat, jak se daří do projektu zapojit rodiče i prarodiče.

Pokud by se podobný přístup zaměstnavatelů podařilo skloubit spolu se státní podporou v podobě vytvoření podmínek pro vznik hustší sítě zařízení poskytujících péči o děti v předškolním věku, věříme, že by se postavení rodičů a hodnota rodičovství jako taková výrazně zvýšila.«

PLZEŇSKÝ PRAZDROJ

Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace, Plzeňský Prazdroj: »Plzeňský Prazdroj se věnuje oblastem diverzity (různorodosti) a podpoře rodičů na pracovišti už přes deset let a za tu dobu se nám podařilo vytvořit pracovní prostředí, které stojí na rovných příležitostech. Na začátku jsme identifikovali nejčastější bariéry, se kterými se především ženy setkávají. Jednou z hlavních je dvojí role, které ženy zastávají, a často tak mají pocit, že si musí vybrat mezi kariérou a rodinou. Protože jsme chtěli dát možnost nejen ženám, ale rodičům obecně, sladit své pracovní a rodinné povinnosti, zavedli jsme několik změn, které flexibilitu podporují.

Mezi ty hlavní patří možnost částečného pracovního úvazku, flexibilní pracovní doba, práce z domova, příspěvek na předškolní péči, den neplaceného volna při nástupu dítěte do školy nebo školky či přednostní plánování dovolených pro rodiče s dětmi. Rovněž vnímáme, že je důležité s našimi zaměstnanci po čas mateřské či rodičovské dovolené udržovat kontakt. Proto jsme zřídili facebookovou skupinu, kde je informujeme o aktualitách a novinkách v Prazdroji. A oni to kvitují, protože i pocitově stále zůstávají součástí firmy. Současně rodičům poskytujeme možnost, pokud chtějí, pracovat i po dobu mateřské dovolené. Mateřství a rodičovství obecně by nemělo být překážkou v dalším kariérním rozvoji a společně se státní správou bychom měli pracovat na tom, aby český pracovní trh byl lépe připraven na návrat rodičů do pracovního procesu.«

(za)

FOTO - Haló noviny/Monika HOŘENÍ

25. 4. 2019  (za)