Držet historickou pravdu

Májové dny, zvláště kolem 8. a 9. května, mívají u nás takový zvláštní kolorit. Z mediálního mainstreamu zní často prapodivné zkazky o posledních dnech druhé světové války i jejím průběhu. Slovo dostává kdekdo. I ti, kteří nejsou vedeni čestným úmyslem zprostředkovat skutečnou historii.

[o]

Vysvědčení však naštěstí vždy vydají sami lidé. Navzdory všelijakým subjektivistickým komentářům jsou hroby a pomníky rudoarmějců povětšinou bohatě pokryty květinami, jak jsem se mohla přesvědčit například na Čestném pohřebišti na Olšanech v Praze.

Ahistorických řečí v médiích bylo zase moc. Historik Plachý, jenž byl přivolán do ČT24, například tvrdí, že vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě není ani tak připomenutím konce druhé světové války (jako kdyby snad Rusové slavili konec, když slaví Vítězství) jako »demonstrací síly a připravenosti na války nadcházející«. Že by další Českou televizí podchycený válečník?

Veřejnoprávní telka se ostatně zase předvedla. Na státní svátek ČR Den vítězství 8. května nasadila v hlavním čase Želary, aby asi zdůraznila, jak ti rudoarmějci stříleli civilní obyvatele. A na žádné její stanici ani jeden umělecký film z východní fronty.

Libor Dvořák, považovaný za předního odborníka na Rusko, v rozhlase glosoval oslavy Dne vítězství v Ruské federaci jako izolované. Navzdory všeobecné znalosti, že Rusové zkrátka vždycky slavili a budou slavit Devátý květen, se rozpovídal o údajné obecné izolovanosti Ruska, které se prý i datem oslav »jakoby znovu vyčleňuje z evropského i světového společenství«. Další odborník, novinář Ondřej Soukup, přičinil, že průvod Nesmrtelného pluku prý vyvolává kontroverze »u nás i v Rusku samotném«.

Vrcholem koncentrované žluči byl potomek donského kozáka, ruského emigranta, Alexej Kelin. Tento člověk – vůbec žádný historik, jak ostatně sám poznamenal – měl v rozhlase mluvit o vítězství ve Velké vlastenecké válce. Jeho osobní názory - například, že pokud neproběhne v Rusku debolševizace, »to tam lepší nebude« - musí být označeny za extremistické. Inu, ideální respondent na rozhovor o Devátém květnu, že.

Jestliže všude možně dostávají veřejný prostor takovíto experti, musí slušní a čestní lidé o to houževnatěji držet historickou pravdu. Rudá armáda nesla hlavní zátěž bojů proti nacistům. Druhá světová válka v Evropě se rozhodla na východní frontě, kam Hitler zkoncentroval největší masu své armády. Zde byly vedeny nejtěžší boje, zde umíralo nejvíce lidí, kteří pro porážku hitlerovského Německa a jeho satelitů dokázali nasadit vše. Právě na východní frontě byl založen i náš Den vítězství.

Monika HOŘENÍ

11. 5. 2019  Monika HOŘENÍ