Rozpočet pro příští rok bude šetrnější

Obě parlamentní komory by měly mít v rozpočtu na příští rok více peněz. Sněmovna by měla dostat přidáno zhruba 27 milionů a Senát 23 milionů korun. Kancelář prezidenta republiky (KPR) by měla mít zhruba stejně peněz jako letos. Návrhy rozpočtů těchto kapitol v jejich základních parametrech schválili sněmovní rozpočtáři.

Kapitoly prezidentské kanceláře a parlamentu patří mezi rozpočtové kapitoly, jejichž návrh schvaluje sněmovní rozpočtový výbor a vláda pak tento návrh zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu. Stejně tak rozhoduje výbor třeba o rozpočtu ombudsmana, Ústavního soudu nebo NKÚ.

Prezidentská kancelář by měla mít celkové výdaje téměř 405 milionů korun, což je proti rozpočtu schválenému na letošek pokles asi o 630 tisíc korun. Samotná KPR by měla mít na běžné výdaje 131 milionů, Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány by měly dostat na provoz 222 milionů.

Lesní správa Lány by měla dostat na investice téměř 52 milionů korun, což je meziroční zvýšení o téměř 42 milionů. To znepokojuje Mikuláše Ferjenčíka (Piráti), který poukazoval na to, že některé zakázky v lánské oboře vyšetřuje policie, a divil se, že v předloženém materiálu není informace o tom, na co má být navýšení použito. Podle zástupce KPR Petra Mužáka odpovídá navýšení tomu, že kancelář dlouhodobě upřednostňovala investice v areálu Hradu a na objektech v Lánech vznikl deficit. Zdůraznil však, že jde pouze o přesun peněz v rámci rozpočtu Hradu. Detailní rozpracování přesunů peněz na jednotlivé objekty se podle něj ještě dopracuje.

»Výbor projednával základní údaje státní rozpočtu, orientoval se tedy na základní čísla jednotlivých kapitol. Rozpočet těchto kapitol bude pak projednáván detailně poté, co bude předložen do Sněmovny. Ve všech kapitolách v podstatě dochází k navýšení zejména ve mzdové oblasti, protože platová základna ústavních činitelů se nemění, takže se to musí zohlednit i v těchto číslech. Jinak se většina resortů snaží zbytečně nezvyšovat náklady, eventuálně spotřebovávat prostředky, které mají na svých účtech,« řekla v průběhu jednání výboru našemu listu jeho předsedkyně Miloslava Vostrá (KSČM).

[o]

Hrad si nenárokuje víc peněz…

V posledních letech je už tradičně nejdiskutovanější hospodaření KPR. Upřímně – není to ani tak o rozpočtu, jako spíš o tom, kdo právě »sedí na Hradě«. Nicméně i zde nedochází k nárůstu peněz, ale pouze k přesunům peněz v rámci kapitoly. Jak řekla Vostrá, detaily u tohoto posuzování nejen u KPR nejsou, protože se jedná o základní čísla, tzn. příjmy a výdaje. »Je to v podstatě analogie projednávání státního rozpočtu v prvním čtení. Detaily budou pak zpracovány v klasické předloze návrhu státního rozpočtu, která přijde do Sněmovny do 30. září,« uvedla předsedkyně rozpočtového výboru. Pro Haló noviny zdůraznila, že Hrad si nenárokuje více peněz, pouze přesouvá prostředky mezi dvěma organizacemi, které spravuje. »Nejde tedy o navýšení rozpočtu z hlediska ministerstva financí, ale jen o přesun v rámci kapitoly,« vysvětlila Vostrá.

Ředitelka ekonomického a personálního odboru KPR Zdeňka Benešová poslancům řekla, že lesní správa plánuje investovat např. do meliorací, revitalizace vodních nádrží nebo rekonstrukce provozních a správních objektů. Také je podle ní potřeba mj. třeba pořídit nová terénní vozidla nebo opravit plot obory. Ferjenčík přesto se stranickým kolegou Tomášem Martínkem při hlasování návrh rozpočtu prezidentské kanceláře nepodpořili.

360 úředníků na 200 poslanců – je to dost, hodně, nebo málo?

Poslanecká sněmovna má mít v příštím roce 1,36 miliardy korun, což je proti letošnímu schválenému rozpočtu o 26,6 milionu korun víc. Za nárůstem stojí vyšší výdaje na platy a náhrady poslanců. Naproti tomu běžné výdaje by měly téměř o pět milionů klesnout. »Hodláme pokračovat ve snižování běžných výdajů,« řekl poslancům sněmovní kancléř Jan Morávek. Dolní komora by měla i nadále zaměstnávat 360 lidí a na jejich platy má být vyčleněno 211 milionů korun.

Senát by měl mít příští rok na výdaje 628,7 mil. Kč a meziročně by si měl polepšit o zhruba 23 milionů. Také za tímto nárůstem stojí z části vyšší výdaje na platy a náhrady senátorů i na platy jejich asistentů. Příští rok je pro Senát rokem volebním, opět se bude volit ve třetině senátních volebních obvodů. Peníze na odchodné senátorů však v návrhu rozpočtu nejsou - Senát by je měl vzít z úspor z předchozích let.

Rozpočtový výbor Sněmovny také doporučil vládě, aby zavázala část provozních výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol tak, aby dodržela schválený schodek státního rozpočtu. Ten poslanci schválili loni ve výši 40 miliard korun. S návrhem usnesení přišel předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Poukazoval přitom na rizika ochlazování růstu ekonomiky, nižších příjmů rozpočtu a na tlaky na jeho výdaje. »Jak se k tomu vláda postaví, je na ní. Nařídit se jí to nedá,« řekl. S usnesením nesouhlasil např. Jan Volný (ANO), je podle něj nadbytečné.

Náměstek ministryně financí Karel Tyll si nemyslí, že by vzhledem k plánovanému 40miliardovému deficitu byl pro takový krok velký důvod. Připustil, že letos po dlouhé době neporoste ekonomika tak rychle, jak se očekávalo, proto může nastat výpadek některých příjmů. Na druhé straně se víc naplňují příjmy z prodeje emisních povolenek. Kalousek řekl, že pokud by byl vývoj během roku pozitivní, je možné výdaje opět rozvázat a utratit. »Ale, kdyby tak pozitivní nebyl, tak tím zavázáním teď budeme mít jistotu, že parametr deficitu bude s jistotou dodržen. Je to operace, která byla v minulosti několikrát takhle provedena. Vázání výdajů je něco, co rozpočtová pravidla umožňují a rozpočtový výbor naplnil svoji odpovědnost obezřetného strážce pokladny a toto té vládě doporučil,« dodal.

(ku)

15. 5. 2019  (ku)