Volby do europarlamentu za dveřmi

Již zítra začínají volby do Evropského parlamentu, přinášíme proto pár rad, jak správně kdy a kde volit a aby se váš hlas náhodou nestal neplatným.


Otázky, na které je dobré znát odpovědi

Kdy se volby konají?

V ČR se volí v pátek 24. května od 14 do 22 hod. a sobotu 25. května 2019 od 8 do 14 hodin. V dalších zemích EU se volí od čtvrtka 23. května do neděle 26. května, termíny si určují členské státy samy.

Kolik poslanců se volí?

V ČR budeme volit 21 europoslanců. Získají mandát na pět let. Celkem bude mít EP 751 poslanců z 28 zemí.

Kdo může jít k volbám?

Volit na území ČR může každý občan ČR, kterému alespoň druhý den voleb bylo 18 let, a občan jiného státu EU, který je nejméně 45 dnů trvale nebo přechodně přihlášený na území ČR a dosáhl 18 let.

Lze volit v zahraničí?

Češi žijící v zahraničí musí kvůli volbě českých europoslanců přijet s voličským průkazem do ČR. Občané ČR s místem pobytu v jiném členském státě EU však mohou volit kandidáty země, ve které žijí. Právní režim jejich účasti ve volbách pak upravují místní předpisy.

Kdo může být volen?

Poslancem může být na území ČR zvolen každý český občan a každý občan jiného státu EU, který je na území ČR nejpozději druhý den voleb nejméně 45 dnů přihlášený k trvalému nebo přechodnému pobytu, a alespoň druhý den voleb oslavil 21. narozeniny, není zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jde-li o občana jiného členského státu, nesmí být ve svém státě zbaven práva být volen. Každý může v týchž volbách do EP kandidovat pouze jednou.

Jaký je volební systém?

Každý stát EU má vlastní volební systém. V ČR pro tyto volby tvoří území republiky jeden volební obvod a volí se na základě poměrného systému. Mandát získá politické uskupení, které dostane alespoň 5 % hlasů, což platí i pro koalice. Mandáty připadnou kandidátům podle pořadí na hlasovacím lístku. Získá-li někdo z kandidátů alespoň 5 % přednostních hlasů z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro danou kandidátní listinu, připadne mandát přednostně jemu.

Jak se volí?

Po příchodu do volební místnosti se volič prokáže platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Občan jiného státu EU prokáže svou totožnost a občanství příslušného státu. Volič od komise dostane prázdnou obálku a v případě potřeby i náhradní hlasovací lístky. Ve vyhrazeném prostoru, tj. za plentou - pak vloží do této obálky pouze jeden hlasovací lístek, na kterém může zakroužkováním pořadového čísla maximálně u dvou jmen vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv.

Na co si dát pozor

Upravený volební lístek vloží volič v prostoru za plentou do úřední obálky, kterou obdrží od volební komise, nikoli do té, ve které mu přišly lístky domů. Vložit musí jediný volební lístek, který si mohl upravit už doma. Ale i tak se musí alespoň na chvilku za plentu. Jinak je jeho hlas neplatný. Navíc musí jít volič za plentu sám. Výjimku mají hendikepovaní, kteří potřebují pomoc kvůli postižení, nemohou číst a psát. S nimi může do vymezeného prostoru jiný volič (nikoli člen volební komise).

Upravený volební lístek v úřední obálce volič vhodí před zraky volební komise do urny. Jeho hlas je neplatný, pokud do obálky vloží víc lístků, nebo volební lístek vloží do jiné obálky, než obdržel z rukou člena volební komise. Pokud se současně s eurovolbami konají i mimořádné komunální volby, obdrží volič obálky dvě.

Volič, který ze závažných důvodů – především nemoci, nemůže do volební místnosti přijít, může požádat obecní úřad, v den voleb přímo okrskovou volební komisi, aby za ním přišli domů dva členové komise s přenosnou schránkou. Využít však může tuto možnost jen ten, kdo se nachází na území okrsku, kde volí. Komise nemůže jít za voličem s mobilní urnou třeba do nemocnice, která je sice ve stejné obci, ale už v jiném volebním okrsku.

 


Počet členů europarlametu mnohonásobně vzrostl

Od prvního zasedání EP v březnu 1958 se počet jeho členů zvýšil ze 142 (pro šest zemí) na současných 751 (pro 28 zemí EU).

Poprvé se počet poslanců zvýšil v roce 1973 po přistoupení Dánska, Irska a Británie - ze 142 na 198.

Po prvních přímých volbách do EP v roce 1979 v něm usedlo 410 europoslanců z devíti zemí Evropských společenství.

V lednu 1981 se ES rozšířila o Řecko, přibylo 24 jeho zástupců. Po přistoupení Španělska a Portugalska v lednu 1986 měl EP 518 členů.

V roce 1994 se volilo 567 poslanců, neboť v říjnu 1990 se sjednotily SRN a NDR.

V lednu 1995 vstoupily do unie Rakousko, Finsko a Švédsko a počet poslanců vzrostl na 626.

Nejvíc členů – 788 – měl EP od května do července 2004 po rozšíření EU o 10 zemí, včetně ČR. Po volbách v témže roce však už zasedlo v EP 732 europoslanců.

Po vstupu Rumunska a Bulharska v lednu 2007 vzrostl počet poslanců na 785. V červnu 2009 se volilo 736 poslanců, jak říká smlouva z Nice.

V prosinci 2009 začala platit Lisabonská smlouva. Stanoví nejvyšší počet členů EP na 751 a pro zemi min. šest a max. 96 křesel. Rozložení určují společně EP a summit EU – od prosince 2011 se počet poslanců zvýšil na 754, Německo si mohlo do roku 2014 ponechat tři křesla, neboť přijetím LS jako jediná země mandáty ztrácí.

1. 7. 2013 do EU vstoupilo Chorvatsko a počet poslanců EP se zvýšil do voleb na 766, tj. o 12 křesel, po volbách jich mělo Chorvatsko 11.

Od roku 2014 má EP 751 poslanců.

ČR získala první křesla v EP v dubnu 2003, tehdy pozorovatelská - z 24 zástupců sedm zvolil Senát a zbytek Sněmovna. Vstupem do EU 1. 5. 2004 se z nich stali prozatímní poslanci EP do července 2004, než se funkcí ujalo 24 zástupců vzešlých z voleb v červnu 2004. Po volbách 2009 se počet poslanců ČR snížil na 22, od roku 2014 jich má 21.

Nový EP, který vzejde z květnových voleb, měl mít v případě odchodu Británie z EU ještě před eurovolbami 705 místo dosavadních 751 křesel, 27 ze 73 mandátů patřících Britům se mělo rozdělit mezi země, které byly vzhledem k počtu voličů proti jiným státům znevýhodněny. Nejvíc měly posílit Francie a Španělsko. ČR se změna dotknout neměla. Křesla, která měla po odchodu britských poslanců zůstat volná, měla být k dispozici zemím, které do EU vstoupí v budoucnu. Britští poslanci by měli v EP zasedat do konce října, kdy by měla Británie z EU odejít.

 


Zajímavosti o českém zastoupení v EP

Nejdéle sloužícími českými europoslanci jsou Jiří Maštálka (KSČM) a Jan Zahradil (ODS). Oba přišli do EP už v květnu 2004 po vstupu ČR do unie jako prozatímní zástupci delegovaní parlamentem a poté třikrát uspěli ve volbách. Stejně na tom byl i Miroslav Ransdorf (KSČM), ten však během čtvrtého mandátu v lednu 2016 zemřel. Maštálka letos již

nekandiduje, Zahradil je lídrem kandidátky ODS.

ČR dosud v EP zastupovalo 64 politiků, nejmladším byla Kateřina Konečná (KSČM), které bylo v roce 2014 při zvolení 33 let (již od května do července 2004 ve 23 letech byla prozatímní europoslankyní). V nejvyšším věku byl poslancem EP zvolen Jaromír Štětina (za TOP 09 a STAN), před pěti lety mu bylo 71 let.

Čtyři z českých europoslanců mandát nedokončili. Dva rezignovali - Vladimír Remek (KSČM) v prosinci 2013, kdy se stal velvyslancem v Rusku, a Petr Mach (Svobodní) v srpnu 2017, aby se věnoval volební kampani do Sněmovny. Dva během mandátu zemřeli - Jiří Havel (ČSSD) v červenci 2012 a Miroslav Ransdorf (KSČM) v lednu 2016.

Nejlepšího výsledku dosáhla v eurovolbách v ČR ODS (2009) - získala 31,45 % hlasů a 9 mandátů. S nejmenším ziskem se do EP před pěti lety dostali Svobodní - 5,24 % hlasů stačilo na jednoho poslance.

Zatím čtyři poslanci, zvolení v ČR, se stali místopředsedy EP: Miroslav Ouzký (ODS) - červenec 2004 až leden 2007, Libor Rouček (ČSSD) - červenec 2009 až leden 2012, Oldřich Vlasák (ODS) - leden 2012 až červen 2014, a Pavel Telička (zvolen za ANO) - od ledna 2017.

 


Jen v ČR se volí dva dny

ČR je jedinou zemí, kde mohou lidé přijít k urnám ve dvou dnech, v pátek 24. a v sobotu 25. května. První začnou volit Nizozemci a Britové – už ve čtvrtek 23. května, v pátek se k Čechům přidají Irové, v sobotu Lotyši, Malťané a Slováci. Až v neděli 26. května odevzdají hlasy občané 21 unijních států. Výsledky se nebudou zveřejňovat průběžně, jak jsme zvyklí z jiných voleb, musí se počkat na konec voleb ve všech zemích EU. A v Itálii se volební místnosti zavírají až v neděli ve 23 hodin.

Češi patří se Slováky, Iry a Malťany mezi čtyři národy, které nedostanou šanci volit poslance své země mimo vlast. Většina států dává svým občanům možnost volit na ambasádách či korespondenčně, v Estonsku i elektronicky. Češi žijící v zahraničí měli podobně jako ostatní občané EU možnost registrovat se k volbám poslanců kandidujících za zemi jejich pobytu, museli však splnit někdy složité podmínky. Občané zemí EU mohou v ČR volit, pokud zde trvale či přechodně žijí a byli zapsáni do seznamu voličů. Zahraniční Češi mohou volit i v ČR, ale museli si do 22. května vyžádat voličský průkaz od zastupitelského úřadu, u kterého jsou zaregistrováni i k prezidentským či sněmovním volbám.

České strany usilující o vstup do EP musí získat nejméně 5 % z odevzdaných hlasů. ČR se tím spolu se SR, Polskem či Francií řadí mezi 10 zemí s nejvyšším volebním prahem. Celkem 13 zemí, mj. Británie, Španělsko či Nizozemsko, minimální hranici nemá. Ve většině zemí je volební účast dobrovolná, jen Belgie, Bulharsko, Řecko, Kypr a Lucembursko ji voličům přímo nařizují.


Otázka pro Jana Klána, kandidáta KSČM do EP

Na volebních lístcích pro volby do EP je uvedeno v záhlaví Komunistická strana Čech a Moravy. Nicméně na reklamních materiálech je KSČM – Česká levice společně! Vysvětlíte to?

[o]

Tím je vyjádřeno, že se na kandidátce vyskytuje více nominovaných, kteří nejsou členy KSČM, ale jiných levicových subjektů. Tato strategie se zvolila z důvodu, aby se nerozmělňovaly hlasy pro levici. Původně mělo být na volebních lístcích uvedeno KSČM – Česká levice společně!, ale registrační úřad to odmítl, protože se nejedná o název politické strany nebo koalice stran. To však nic nemění na tom, že na volebních lístcích najdeme u každého jména i jeho politickou příslušnost. Samozřejmě, že i v těchto volbách mohou voliči využít preferenčních hlasů a zakroužkovat číslo před jménem kandidáta, kterého si vybrali. Tentokrát však mohou udělit dva preferenční hlasy. Volič může, ale také nemusí, preferenční hlasy využívat. Nic se nestane, když vhodí do urny hlasovací lístek KSČM bez úprav. Volí tak celou kandidátku, jak je vytištěna na hlasovacím lístku. Osobně využiji možnosti preferenčních hlasů, ale podle mě jich je málo, preferenci by si na kandidátce KSČM zasloužilo mnoho lidí.

Marie KUDRNOVSKÁ

FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO a archiv

22. 5. 2019  Marie KUDRNOVSKÁ