Jak to bylo v benešovské nemocnici

Na sociálních sítích jsou často prezentovány a živě komentovány různé události. Každý je hodnotí ze svého pohledu a dle informací, které má. Že ne vždy je věc jen černá nebo bílá, dokazuje i následující případ.

Jako na bývalého krajského zpravodaje a občana nedalekých Votic se na mne obrátil jeden známý s popisem situace, která se odehrála minulý čtvrtek v čekárně chirurgické ambulance v benešovské nemocnici.

Podle jeho slov tam starší paní nechali ležet na chodbě na plastovém lehátku šest hodin. Čekala na odvoz sanitkou domů – a zapomněli na ni. Paní se třásla, sténala, měla úplně propocená záda z plastového lehátka a byla žíznivá. Sestra si jí nevšímala a starali se o ni pacienti, kteří čekali na vyšetření.

Podobně událost popisovali i někteří očití svědci na sociálních sítích. Kolik hanlivých komentářů se připojilo, asi není nutné vypočítávat.

K této politováníhodné události se vztahuje vyjádření a postoj předsedy představenstva Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov Romana Mrvy, které mají Haló noviny k dispozici:

»Uvádím záležitost na pravou míru a možná otevřu oči někomu, koho doteď ani nenapadlo, co a jak musí dnes a denně řešit zdravotnický personál nejen v naší nemocnici.

Pacientka vyššího věku byla standardně vyšetřena, ošetřena a její zdravotní stav nevyžadoval pobyt v nemocnici, ani další akutní vyšetření.

Tedy skončil proces, za který plně odpovídá nemocnice a pacientka se tedy mohla vrátit zpět do svého domova.

Nemocnice nemá žádnou vlastní sanitní přepravu pacientů. Nemocnice není zodpovědná za žádný transport pacientů.

Transport pacientky zpět domů byl požadován prostřednictvím dopravní zdravotní služby Falck, se kterou mají v našem regionu zdravotní pojišťovny smlouvu.

Pacientka čekala na převoz touto dopravní službou do domácí péče a na její převzetí rodinou. Dopravně-zdravotní služba Falck byla opakovaně a důrazně urgována naším personálem.

Pacientka byla pro ni pohodlně umístěna na lehátko a byla neustále pod kontrolou našeho zdravotnického personálu (včetně bezzáznamového kamerového systému). Z provozně technických důvodů ji nešlo nechat v ordinaci, protože by tímto byla zablokována pro ošetřování dalších mnoha čekajících pacientů.

Snad díky opakované urgenci našeho empatického a již téměř zoufalého personálu se dostavili pracovníci dopravně-zdravotní služby Falck a pacientku odvezli. Avšak jen na chvíli. Dle jejich vyjádření nešlo pacientku umístit domů a předat ji příbuzným.

Paní neměla klíče od bytu a příbuzným se nikdo nedovolal, tak ji přivezli zpět do nemocnice, kde bohužel musela čekat další čas, opět s péčí a kontrolou personálem nemocnice, než byla po šesti hodinách konečně dopravně-zdravotní službou Falck znovu odvezena a předána příbuzným.

Náš personál se celou dobu opakovaně pokoušel spojit s příbuznými pacientky, bohužel dlouhou dobu bezvýsledně.

V poskytování zdravotní a lékařské péče, ani ve snaze vrátit starou paní domů, jsme zcela jednoznačně nepochybili.

Transport z domova do nemocnice a naopak není odpovědností personálu nemocnice. Dopravu zajišťuje rodina, nebo partner zdravotní pojišťovny pacienta (soukromý subjekt dopravní zdravotní služby). Tato, v případě diskutovaném na sociálních sítích, výrazně selhala. V případě stížnosti tuto událost musí klient – pacientka řešit se svou zdravotní pojišťovnou a s touto dopravní službou.«

Jak je vidět, ne vždy je vše úplně tak, jak to někdo zažívá ze svého pohledu, byť přímého účastníka.

(zku)

17. 6. 2019  (zku)