Růst platů na pozicích netrvá věčně

Růst platů se u některých profesí v České republice zastavuje už po 30. roce věku zaměstnance. Dosažení takzvaného platového stropu ale výrazně ovlivňuje úroveň vzdělání.

Zatímco pracovníkům s maturitou začíná podle analýzy portálů Profesia a Platy.cz mzda stagnovat v průměru ve 34 letech, v případě vysokoškoláků je to o deset let později.

Analýza se zaměřila na to, v jakém věku lidé dosahují platového stropu. Jde o věk, ve kterém už zaměstnanec bez následného kariérního postupu začne mzdově stagnovat. To způsobuje, že na dané pozici mají časem vyšší průměrné platy i jeho mladší kolegové.

»Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší než u těch vysokoškolských,« shrnul výsledky průzkumu Michal Novák z portálu Platy.cz. U vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců přichází mzdový strop obvykle po 40. narozeninách.

Nejrychleji začínají odměny stagnovat na pozicích asistenta či asistentky, kde se růst platu zastaví v průměru ve 32 letech. Nejlépe jsou na tom vedoucí obchodních skupin, kterým rostou průměrné platy až do věku 48 let.

Průměrná hrubá mzda v ČR v letošním prvním čtvrtletí byla podle Českého statistického úřadu 32 466 korun. Statistici ale pravidelně upozorňují, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil 27 582 Kč.

(ici)

21. 6. 2019  (ici)