Vše souvisí se vším

Učívali nás, že vše souvisí se vším. Pochybovali jsme o tom, jako mládí pochybuje téměř o všem. Čas nás naučil, že přece jen naši učitelé měli pravdu. Několik posledních událostí mě v tom utvrzuje. Na letenské demonstraci se volalo po demisi ministryně Marie Benešové. Důvodem je její »náklonnost« k prezidentovi, údajná obava z toho, že justice přestane být nezávislou. Svou sehrála i její slova o »justiční mafii«, čímž měla naznačit, že někteří Babišovi a jeho vládě nepohodlní státní zástupci a soudci budou muset odejít. Sice jde o »šíření poplašné zprávy«, ale na Letnou přišli mladí nezkušení, vedení »zpoza rohu« zkušenými matadory, aby se také »zapsali do dějin«.

[o]

Média nás celé týdny informují o přípravách na demonstraci i o samotném průběhu. Opomíjeny jsou další události (možná záměrně), které mohou mít katastrofální dopad pro český národ. Jde o rozhodnutí hradeckého soudu, který se postavil za restituční nároky paní Johany Kammerländer, dědičky po šlechtici Karl Des Fours Walderode. Jde o veliké bohatství. A jsme u té zmíněné »justiční mafie«.

Jak známo, na základě dekretů prezidenta Beneše byl po válce zestátněn majetek Němcům, kteří se provinili proti republice. Mezi nimi byl Karl Des Fours Walderode. Před válkou měl být členem henleinovské strany, po Mnichově, ač žil na Hrubém Rohozci, tedy na nezabraném území, Turnov totiž zůstal český, se přihlásil k Němcům. Jinak by se nemohl stát důstojníkem wehrmachtu, Čechy totiž bylo přímo Hitlerem zakázáno přijímat do nacistické armády. V letech 1941 až 1943 byl jakožto znalý češtiny – je třeba doplnit i dobře prověřený – přidělen k Abwehrstelle, nacistické vojenské tajné službě. Zde překládal. Zda byl i u výslechů v době heydrichiády, kdy Abwehr vypomáhal při přílivu zatýkaných gestapu, známo není, protože s důsledností této organizace byly dokumenty zničeny. Po roce 1943 na vlastní žádost, údajně proto, že musel řídit své statky, byl z armády propuštěn. Jen tyto skutečnosti svědčí o tom, že po válce jeho majetek měl být a byl zkonfiskován.

Jenže v roce 1947 mu československý soud občanství vrátil. V té době nebylo totiž údajně známo jeho zapojení v Abwehru. Stačilo zřejmě, že velkou část okupace žil na zámku Hrubý Rohozec. Anebo tehdejší soudci byli, stejně jako tomu bylo v případě rozhodnutí o »vrácení občanství« pány Rumlem a Bratinkou po roce 1990, ke šlechtě vstřícní. Tento dokument měl údajně rozhodnout při ve prospěch paní Kammerländer. Důkazy o jeho němectví a zapojení v nacistické armádě nebyly vzaty v potaz.

A jsme opět u těch souvislostí. Bylo tomu, kdy český soud rozhodl bez nátlaku ve prospěch bývalého člena Abwehru, přesně sedmdesát sedm let, kdy nacisté odhalili úkryt parašutistů, kteří uskutečnili atentát na Heydricha, sedmdesát čtyři let ode dne, kdy prezident Beneš podepsal dekret o potrestání nacistů a zrádců (pokud by pan Karl byl za války důstojníkem sloužícím v Abwehru, měl být souzen i jako bývalý čs. důstojník za zradu – souzen nebyl, proč?). Rozsudek byl okamžitě s nadšením přivítán Berndtem Posseltem, šéfem landsmanšaftu, jako vítězství (»konečně«!) práv sudetských Němců. Ve stejné době se demonstrovalo proti Marii Benešové, která si dovolila zmínit o »justiční mafii«. Že neměla pravdu? Výsledek hradeckého soudu její slova však potvrzuje. Nás všechny se budou zřejmě týkat další soudy, kdy potomci bývalých nacistů a rozbíječů republiky si z vítězství paní Kammerländer budou moci vzít příklad, protože právo se u nás, je-li to třeba, nechá ohýbat, jak kdosi potřebuje. A pak že »vše nesouvisí se vším«. Uvědomují si to ti zmanipulovaní a neziskovkami placení na Letenské pláni?

Alena NOHAVOVÁ, předsedkyně Krajského výboru KSČM Jihočeského kraje

25. 6. 2019  Alena NOHAVOVÁ