Babišův střet zájmů

Nejméně polovině našich spoluobčanů není lhostejná atmosféra vytvořená kolem premiéra Andreje Babiše, ať již v důsledku několikaletého sporu ohledně evropských dotací pro Čapí hnízdo, nebo v souvislosti s předběžným auditem Evropské komise kritizujícím údajný střet zájmů tohoto oligarchy. Vnějším projevem jsou demonstrace na Staromáku, Václaváku a Letné. S vědomím, že většina účastníků, včetně premiéra a jeho ministryně, k akcím přistupuje jako k politické recesi svého druhu, případně bez hlubšího vědomí, o co vlastně jde. Je zajímavé, že při reservovaném přístupu k vlivu demonstrací a jeho faktickém přezírání používají protagonisté stejné vrchnostenské manýry, jako před třiceti lety pražský vedoucí tajemník na adresu dělníků z Kolbenky. Přitom dobře víme, že dnešního prezidenta »vykopla« do nejvyšších pater politiky právě přehlížená »ulice«.

[o]

Problém Babiše spočívá v odlišném nazírání na »střet zájmů«. Uvědomme si, že již na počátku své angažovanosti v politice jasně prohlásil, že by chtěl stát řídit jako firmu. Tím se s nepatrnou modifikací řídí dosud. Ostatně tak nepřímo potvrzuje známou Engelsovu myšlenku o projevech ekonomických zájmů a vztahů. Babišovo dilema je v tom, že směšuje politický zájem s podnikatelským. Jako podnikatel má zájem o prosperitu svého byznysu, jako politik o organizaci společnosti a tvorbu právního prostředí příznivého pro podnikání. Tyto dva zájmy se v osobě premiéra vzácně spojují. Bez ohledu na naše subjektivní pocity. Pak ale můžeme s nadsázkou tvrdit, že Andrej Babiš ve střetu zájmů není, naopak. On a jeho byznys mají své zájmy velmi sladěny. Nic špatného na tom nevidí, jak vyplývá z jeho mantry o ekonomickém růstu, prosperitě společnosti, radostném žití každého z nás.

Vraťme se k meritu věci. Co vlastně je střet zájmů. Naše právní ustanovení je v tomto směru mimořádně vágní. Stejně jako související otázka korupce. Pokud je střetem zájmů situace, kdy jeho nositel má z titulu své funkce možnost ovlivňovat rozhodování orgánu ve svůj prospěch, vylučme podnikatele zákonem z volebního procesu. Jak si s tím poradí »demokracie«, je ve hvězdách. Závazek vložit při možném střetu zájmů akcie své společnosti do svěřenských fondů, a tím se pro veřejnost vyvázat ze střetu zájmů a zbavit se podílu na řízení společnosti, je naprostá pitomost. Může někdo soudný vůbec myslit vážně myšlenku, že by se podnikatel v roli politika zbavil přímého ekonomického zájmu na úspěchu podnikání firmy, vložené do svěřenského fondu? Přestal mít zájem o prosperitu svého podnikání? Korupce je oprávněně trestná. Zájem o prosperitu podnikání zcela legitimní. Konec konců po ukončení politického angažmá se vložený majetek vrací zpět.

Ladislav ŠAFRÁNEK

25. 6. 2019  Ladislav ŠAFRÁNEK