Mileniál

Přečetl jsem si krátký rozhovor s vůdcem protestů Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem, kde zdůvodňuje, proč nechce vytvořit politickou stranu a poměřit se s Andrejem Babišem ve volbách.

Možná se mýlím, ale pro mne je pan Minář typickým mileniálem. A to ze tří důvodů:

Za prvé – je nedostudovaný študent. Totiž – před třiceti lety zhruba 80 procent studentů se připravovalo studiem na svou budoucí pracovní kariéru a asi 20 procent byli tzv. věční studenti, kteří si chtěli hlavně užívat.

To se úplně obrátilo. Jen asi 20 procent studentů dnes studuje s cílem něčeho v oboru dosáhnout a 80 procent studentů studuje pro studium, často střídají vysoké školy, nebo školu nedokončí, případně po škole jdou dělat něco úplně jiného (například pingly do zahraničí).

Za druhé – má silné sebevědomí, ale zatím nic neudělal, nic nepostavil, ničeho nedosáhl. Pravda, podařilo se mu sbubnovat lidi na náměstí, ale pro mě – stavaře, který se podílel na mnoha a mnoha stavbách, je to zatraceně málo!

A za třetí – hlavně je to člověk, který žádá svá práva, ale nechce povinnosti.

Ono totiž postavit politickou stranu, vymyslet a prosadit program, kterým by oslovil spoustu lidí, to není žádná legrace! To je spousta práce a zkušeností a taky spousta odpovědnosti (třeba vůči spolustraníkům) a spousta povinností.

A vyžadovat si svá práva a odmítat povinnosti – to je podle mého typické právě pro mileniály.

Navíc to vše za ním vypadá jako už tolikrát jinde vyzkoušený scénář. A tím myslím majdanizaci politiky. Zkoušeli to všude možně. Na Ukrajině jim to vyšlo. V Maďarsku ne – tam mají silného Orbána. A jak to dopadne u nás? Podle mého stejně jako v Maďarsku. My totiž máme Zemana a ten se jen tak nedá. A když by Babiš podal demisi, což se podle mě nestane, prezident ji nemusí přijmout. A kdyby ji přijal, může zvolit cestu vlády odborníků. A tím by dokonale křiklounům s postranními zájmy vypálil rybník…

Jan KOBYLÁK

29. 6. 2019  Jan KOBYLÁK