Čínská infrastruktura roste nadzvukovou rychlostí

Čínská lidová republika má rozlohu 9 596 960 km² a je čtvrtou největší zemí na světě. Je první zemí světa v počtu obyvatel. Aktuální počet obyvatel je 1 412 468 771 lidí. Tyto lidi je potřeba nakrmit, ošatit, poskytnout bydlení, zdravotnictví, ale také přepravovat. Se svou rozlohou si může dovolit se opravdu rozmáchnout. A taky dopravní infrastrukturu buduje, ale hlavně na nejvyšší úrovni technologicky inovuje.

Jak jsem již psal, Čínská lidová republika postaví každý rok více než 9500 tisíce kilometrů dálnic, bez ohledu na hory, údolí či mořskou hladinu, kdy spojuje poloostrovy. Expanduje v lodní dopravě, kde chystá kontejnerové autonomní lodě bez posádky na elektrický pohon. Tratí rychlovlaků se letos postaví 6800 kilometrů. Z toho 3200 kilometrů má být vysokorychlostních. Měl jsem dojem, že v Číně se pro její rozlehlost jezdí pouze na elektroskútrech. Číňané prostě vyměnili šlapací kola za skútry na elektropohon. A také má Čína druhé největší letiště na světě a pro nedostatek kapacit letos právě dokončila letiště třetí a největší nejen v Pekingu, ale i na světě. Já osobně se přiznám, že nejlepší pro mne byla podvečerní nebo noční procházka po městech, která jsem navštívil. Lidé byli milí, uctiví a cítil jsem se bezpečně.

Tři letiště v Pekingu prostě nestačí

Když jsem přijel na pekingské mezinárodní letiště, tak jsem si uvědomil, že jsem opravdu na tak velikém letišti ještě nebyl. Až teprve když jsem přejížděl podzemkou k východu na parkoviště. Letiště má Peking dvě, z toho jedno je druhé největší na světě a třetí, vůbec největší na světě se právě v těchto dnech dostavělo. To nejstarší se po určité době uzavře. Čína v rámci Nové hedvábné stezky totiž projektuje do jednotlivých států sedm pásem, kdy zeměkouli obepínají přímé lety. Také jsem nahlédl do nákladního prostoru, kde opravdu kromě kufrů bylo naskládáno několik středních kontejnerů se zásilkovým zbožím. Jen fotit jsem nesměl.

Rychlovlakem do Šan-tungu

Projet se rychlovlakem jsem si přál už jako malý kluk. Ale když potom jedete 342 kilometrů v hodině, nijak vám to ani nepřijde. Vstup na palubu vysokorychlostního vlaku je takměř stejná procedura, jako když vstupujete na letišti na palubu letadla. Jeli jsme z Pekingu do Šan-tungu vysokorychlostním vlakem, který má technické označení

CRH1. Tyto soupravy se vyrábějí ve společném podniku Bombardier a Sifang ve městě Qingdao (provincie Šan-tung). Jízdní doba se zkrátila z 10 na necelé tři hodiny pro expresní spoje bez mezizastávek. Průměrná rychlost 313 km/h je tak nejvyšší na světě. Jezdí zde jednotky CRH3 (odvozené od Siemens Velaro) a CHR2 (odvozené od Kawasaki Šinkansen série E2-1000). V budoucnu má být tato trať součástí 2000 km dlouhého spojení Hongkong – Peking. Další významnou tratí bylo v roce 2011 otevření 1318 km dlouhého spojení hlavního města Pekingu a Šanghaje tratí s maximální rychlostí 300 km. Jízda vysokorychlostním vlakem CRH1 byl stejně zážitek.

Lodní doprava a první nákladní elektrická loď

Nové lodní dopravní cesty, nejen v rámci projektu Nová hedvábná stezka, budou v Číně stále dominovat. Čína na to jde od lesa. Největší dopravní lodě ročně vyprodukují tolik emisí jako statisíce automobilů.

[o]

Čína se v posledních letech snaží klást maximální důraz na životní prostředí. Čínské úřady v roce 2017 oznámily, že mají jako první země na světě plně elektrickou dopravní loď. Dva tisíce tun vážící plavidlo je určeno pro provoz na řece Pearl. Elektrické plavidlo může na jedno nabití urazit trasu dlouhou až 80 kilometrů a pokračovat může po dvouhodinovém dobití. Nákladní loď je dlouhá 70 metrů a je vybavena velkou baterií o kapacitě 2400 kWh. Za pomoci svých elektromotorů může dosáhnout rychlosti 13 kilometrů za hodinu. S touto rychlostí nepatří rozhodně mezi nejrychlejší, ale zato uveze spoustu nákladu a do ovzduší nevypouští vůbec žádné emise. Tento projekt je součástí širší strategie Číny minimalizovat emise skleníkových plynů, zejména na svém území. Čína už zkušebně spustila také nákladní plavidlo na elektropohon, které je bez posádky. Vše probíhá naprogramovaně. Je to doslova jak ze sci-fi románu, ale je jen otázkou času, kdy se rozvoj této oblasti nastartuje a konkurence se začne přizpůsobovat. Zatím tento provoz nemůže být v mezinárodních vodách kvůli novodobým pirátům.

Až pětiúrovňové rozlehlé křižovatky

Automobilová doprava je, myslím, dál než u nás. Docela jsem se styděl za naši dvousetkilometrovou hlavní dálniční tepnu D1, když se dozvíte že ČLR postaví za rok devět a půl tisíce kilometrů dálnic, bez ohledu na terén. Pohyboval jsem se asi na místech, kde byla samá nová a také většinou bílá auta. I v těch chudinských čtvrtích byla samá nová auta. Myslím, že jsem potkal za necelé dva týdny v ČLR jen dvě auta, která byla odhadem tak 12 let stará. Říkal jsem si, že v Číně musí být výhodné obchodní podmínky a půjčky pro koupi nového auta. Ale v každém případě musí existovat nějaká státní podpora. Co mě ale fascinovalo víc, byla kobercová výstavba silnic a dálnic. Mimochodem i bytů, ale to bude někdy příště. Schválně jsem si vyfotil běžnou předměstskou křižovatku, která měla pět úrovní! Číňané jezdí opatrně a kolony jsou na tří- až čtyřproudových dálnicích plynulé. Na křižovatkách zažijete chaos, zejména ze strany řidičů elektroskútrů, kteří se z ničeho nic rozhodnou jet napříč velkou křižovatkou i přesto, že je na semaforech kamerový bezpečnostní systém. A myslím, že ani nehody ve městech moc nejsou, protože nikdo tam opravdu nejezdí rychle. Prostě a jednoduše plynulý provoz.

Čína bude první plně elektrifikovaná země

Čína se rozvíjí opravdu velmi expanzivně a v technologiích se už promítají progresivně prvky elektropohonu. Je to ekologické a efektivní. Vůbec mě osobně ohromilo, za jak krátkou dobu takovýto rozvoj lze nejen dlouhodobě naplánovat, ale také realizovat. Z hlediska ekologie je to v pořádku. Co nám to však přinese dalšího, se zamýšlím. Snížení pracovní doby nebo něco jiného? Rozhodně bude Čínská lidová republika záhy první plně elektrifikovanou zemí světa! A čínská doprava roste doslova nadzvukovou rychlostí.

FOTO a TEXT/Roman BLAŠKO

9. 9. 2019  Roman BLAŠKO