Rozhovor Haló novin s náměstkem hejtmana Ústeckého kraje pro oblast zdravotnictví Stanislavem Rybákem (KSČM)

Bylo by dobré realizovat myšlenku stanovení páteřních nemocnic

Ústecký kraj se v oblasti zdravotnictví potýká s vážnými problémy. V poslední době byla hodně medializována situace Lužické nemocnice v Rumburku, která zajišťuje zdravotní péči pro 55 000 lidí ze Šluknovského výběžku. Zařízení je v insolvenci, potýká se s nedostatkem finančních prostředků i personálu. Jaká je momentálně situace v nemocnici? Mají se lidé obávat, že přestane poskytovat péči?

Sama insolvence neznamená konec nemocnice. To potvrzuje i konkurzní správkyně. Na listopad připravuje schůzi věřitelů, která má mimo jiné rozhodnout o způsobu řešení úpadku. Předpokládá, že bude-li společným zájmem zachování zdravotní péče, pak považuje za záchranu nemocnice případné předání životaschopného celku jinému provozovateli. Tedy nejen potřebného zařízení a samotného objektu, ale i lékařů a dalšího personálu. Zde je potřeba poděkovat zaměstnancům za to, že v nemocnici dále pracují a zdravotní péči občanům Šluknovského výběžku poskytují.

Proč se podle vás nemocnice v Rumburku ocitla v insolvenci? Souhlasíte s tím, že za tento stav můžou nižší platby od zdravotních pojišťoven, anebo vidíte i jiné důvody?

Pochopitelně to je jen jeden z důvodů. Dalším je ve vztahu k pojišťovnám to, že nebyla ani proplacena péče, která byla poskytnuta. Například se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou se nemocnice soudí o částku zhruba 15 milionů korun za neuhrazenou péči. I Lužická nemocnice se stejně jako jinde potýkala a potýká s nedostatkem lékařů a dalšího personálu, který mimo jiné vedl i ke zrušení či významnému omezení některých primariátů či oddělení. Navíc lze k tomuto problému přičíst i celkový charakter regionu, do kterého se nedaří lidi získávat.

[o]

Jen jeden příklad: nemocnice nabízela primáři gynekologicko-porodního oddělení plat přes 200 tisíc korun, přesto se nikdo nepřihlásil. I některé platy jsou vyšší než jinde, a nejsou pokryty hrazenými výkony. Dalším důvodem je to, že se zbytečně dlouho otálelo s účelnějším a efektivnějším využitím budov a zbytečně se provozovalo více budov, než byla skutečná potřeba. Tyto skutečnosti potvrdil i audit, který se za souhlasu města nechal zpracovat.

Jaké kroky dělá kraj pro záchranu tohoto zařízení a má vůbec nějakou možnost ovlivnit tuto situaci?

Máme v podstatě jen jedinou možnost a tou je zajištění zdravotní péče prostřednictvím naší Krajské zdravotní, a. s. Kraj řešení nabízel již před více než dvěma lety na základě tehdy podepsaného a platného memoranda s městem. Bohužel se tehdy město zhlédlo ve vidině zisku desítek milionů korun z tendru na prodej nemocnice. Nechtělo slyšet tehdejší argumenty Krajské zdravotní, že skutečná hodnota nemocnice může být i mínusová. To nakonec sám tendr potvrdil. V letošním roce Krajská zdravotní vedla řadu jednání s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami. Ve velmi krátké době bylo i připraveno vše potřebné. Podmínkou ale bylo (za souhlasu ministerstva), že nemocnice má být oddlužena. To se nestalo, město odmítlo dluhy uhradit a nemocnice skončila v insolvenci. Ani to ale neznamená, že tím skončily snahy o pomoc při řešení problému zajištění zdravotní péče ve Šluknovském výběžku. Krajská zdravotní k tomu vyvíjí nepřerušenou snahu o pomoc při tomto řešení.

S problémy se potýká také nemocnice v Litoměřicích, která nyní patří městu a radní ji chtějí prodat. Premiér Andrej Babiš při návštěvě kraje uvedl, že podporuje, aby obě nemocnice převzala společnost Krajská zdravotní. Pod ni spadají nemocnice, které vlastní Ústecký kraj. Máte zájem o takové řešení?

To není zcela přesné. Litoměřická nemocnice je v dobré kondici, i když obecné problémy s nedostatkem lékařů, sester a dalšího zdravotnického i nezdravotnického personálu na ni také dopadají. I zde ale chybějí prostředky na případnou větší obnovu ať vybavení či nemovitostí. A to je důvod, proč chce město nemocnici prodat. Právě z obav z nedostatku prostředků na její budoucí potřeby, na které by samo město nemělo. Kraj, potažmo Krajská zdravotní, již i v minulosti několikrát deklarovala, že zájem o tuto nemocnici má. Proto se také vedou s městem Litoměřice jednání o budoucím převodu nemocnice. Připravuje se i společné memorandum k jeho realizaci a následně pak jednání o samotném způsobu převodu.

Ale ještě k Rumburku. Již zmíněný audit ukazuje, že pokud by Krajská zdravotní převzala Lužickou nemocnici, pak i při zvýšených platbách od pojišťoven nemusí být pokryta současná ztráta z jejího provozu. A také to, že ke zlepšení ekonomické situace nemusí stačit tři nebo více let.

Jak se díváte na myšlenku, s níž také přišel předseda vlády, aby místo státních, krajských a městských nemocnic existovala zařízení státní a krajská?

Lakonicky lze poznamenat, že stejně jako v jiných odvětvích je to i zde snaha vrátit se k tomu, co již dříve fungovalo, mělo to systém a řád. Ve svatém nadšení to bylo rozbito na současnou nesystémovost a nefunkčnost. Má to ale jeden háček. To je existence i jiných vlastníků, kteří zajišťují akutní lůžkovou péči. Nejsou to vždy jen města. V našem kraji jsou to Podřipská nemocnice v Roudnici a nemocnice VITA v Duchcově. A to mluvím jen o akutní lůžkové péči. Jsou tu ale i poskytovatelé následné a dlouhodobé lůžkové péče. I zde je řada různých vlastníků.

Dalším problémem je pak ale náročnost udržování a rekonstrukcí budov, náklady na přístrojové vybavení atd. Na to současným vlastníkům prostředky nestačí, proto se řada soukromých vlastníků omezuje na provozování těch zdravotních služeb, které nesou zisky nebo dokážou překlenout ztrátu jiných. A to je další problém úhrad. Nechápu, proč jsou některá oddělení zisková a jiná ztrátová. I z tohoto pohledu je určitě potřebné se nad výší úhrad přinejmenším zamyslet.

Ale zpět k otázce. Podle mne by bylo dobré skutečně realizovat myšlenku na stanovení páteřních nemocnic. Mluvilo se o tom, že by ji v podstatě měla tvořit síť jedné nemocnice v okrese. A v návaznosti na to také říci, jak se na její garanci bude podílet stát. Změnit síť poskytovatelů zdravotní péče na státní a krajské bez této garance považuji za scestné. Kraj nemá dostatek prostředků pro všechny nemocnice. Tedy myslíme-li na to, že je nutno také do nich investovat. To už by byly náklady v řádech stovek milionů, možná miliardy.

Jaká je celková situace, pokud jde o zdravotnictví, v Ústeckém kraji?

Dalo by se říci, že nijak nevybočuje z celkové situace v celé republice. Zdravotnictví má všude stejné problémy. Nedostatek lékařů, sester, dalšího personálu, prostředků na obnovu a čím dál dražší přístrojové vybavení. Ale chcete-li poskytovat kvalitní zdravotní péči, tak se bez něj neobejdete. Jen jeden příklad. Magnetická rezonance. Kdo o ní před lety slyšel? Dnes ji já osobně považuji za téměř základní vybavení.

Ale zpět k otázce. Máme v kraji řadu špičkových pracovišť, a to nejen v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Zde působí ve spolupráci s Fakultou zdravotních studií UJEP dnes již 11 klinik. A to nejen neurochirurgická a urologická klinika, jejichž odborníci přednášejí v podstatě po celém světě, ale i ostatní, počínaje velmi dobře fungující emergency, přes dětskou kliniku včetně perinatologického centra a takto bych v podstatě mohl vyjmenovat všechna oddělení. V samotné Krajské zdravotní jsou ale v každé další nemocnici vynikající pracoviště a odborníci. Jen namátkou chirurgie v Děčíně, onkologie v Chomutově, ortopedie a perinatologie v Mostě, centrum roztroušené sklerózy v Teplicích a další primariáty.

Síť našich nemocnic doplňují i další nemocnice v kraji. Ty dotvářejí nezastupitelnou dostupnost zdravotní péče. Zde je úroveň především jejich budov i vybavení různá.

Je podpora, kterou kraj poskytuje oblasti zdravotnictví, dostatečná?

Kraj je samozřejmě poměrně často terčem kritiky za stav zdravotnictví. V první řadě si je ale potřeba uvědomit, že za zajištění zdravotní péče odpovídají zdravotní pojišťovny, které jsou povinny ji pro své klienty nasmlouvat. Zároveň odpovídají i za její dostupnost. Jsem přesvědčen, že zdravotní pojišťovny by mělo zajímat i to, v jakých podmínkách je tato péče pro jejich klienty poskytována. K tomu jednu poznámku. Ve škole mě učili, že jedna miliarda je tisíc milionů. Při uvolnění jedné miliardy by tedy ročně mohlo dostat dvacet nemocnic v průměru 50 milionů. Za pět let je to sto nemocnic.

My jsme již v roce 2012 začali připravovat koncepci zdravotnictví. V roce 2014 pak byla přijata Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotnických služeb v Ústeckém kraji na období 2015-2020. Tady bych rád zdůraznil, že to bylo poprvé od vzniku krajů, co byl takovýto dokument pro tuto oblast přijat. Od ní se také odvíjejí konkrétní kroky a aktivity kraje. Letos začínají práce na její aktualizaci pro další období.

Co konkrétně tato strategie obsahuje?

Strategie navazuje na kompetence kraje a nástroje, které má k dispozici pro ovlivnění zdravotnictví na svém území. Obsahuje čtyři základní oblasti. Oblast podpory zdraví, jejímž základem je prevence, vzdělávání a screeningové programy závažných onemocnění, oblast podpory zdravotních služeb, která se zaměřuje na mimo jiné rozvoj kapacit při léčbě onkologických a kardiologických onemocnění a na dostatek lůžek dlouhodobé intenzivní péče a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče, v další oblasti pak jde o odpovědnost kraje za zajištění přednemocniční neodkladné péče a konečně čtvrtou oblastí je problematika podpory operativních i strategických cílů při poskytování zdravotních služeb tam, kde je kraj zřizovatelem nebo zakladatelem, mimo jiné např. při reformě psychiatrické péče.

Jak se vám daří strategii naplňovat a co bude její připravovaná aktualizace obsahovat?

Sama odpověď na první část otázky by stačila na zcela samostatný článek. Proto jen stručně. Kraj plní všechny své povinnosti dané mu právním řádem. Letos se podařilo i díky aktivitě Krajské zdravotní naplnit dosud chybějící povinnost. Tou je provoz protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice. Ta od května funguje v nemocnici v Teplicích. Přes problémy dobře funguje Zdravotnická záchranná služba. Zde byla nově zřízena dvě stanoviště, další dvě byla přemístěna do lépe vyhovujících prostor, obnovuje se její vozový park, kraj vyvinul i úsilí o zachování letecké záchranné služby. Spolu s náklady na Kojenecký ústav v Mostě a Psychiatrickou léčebnu v Petrohradu je to bezmála půl miliardy korun ročně.

Je potřeba poděkovat i těm městům, která se spolu s krajem podílí na zajištění lékařských pohotovostí. Je ale mnoho věcí nad rámec těchto zákonných povinností. Jednou z nich je i finanční podpora všem poskytovatelům akutní lůžkové péče. Do roku 2014 jiní zřizovatelé nedostávali žádné prostředky. Od tohoto roku právě v návaznosti na strategii je tomu jinak. Jen několik čísel. Od tohoto roku včetně letošního dostala nemocnice Rumburk přes šest milionů, Kadaň téměř 13 milionů, Litoměřice přes 28 milionů, Žatec téměř 10 milionů, Roudnice téměř 12 milionů a Duchcov přes pět milionů korun.

K tomu je potřeba přičíst i další aktivity. Od stipendijních programů pro budoucí lékaře i nelékařské profese, přes podporu vědy, výzkumu a vzdělávání, podporu preventivní činnosti a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva až po podporu jiných poskytovatelů zdravotní péče. Zde bych rád podtrhl jednu věc, a tou je vzdělávání. Tedy věc, o které se v poslední době hodně mluví. Chci ocenit práci Vzdělávacího institutu Krajské zdravotní, ale i klinik a dalších pracovišť Krajské zdravotní, která se do vzdělávání lékařů i sester velmi aktivně zapojují. Jen vyjmenování všech by zabralo mnoho místa. Mnoha z nich se každoročně účastním. Z rostoucího zájmu o ně, a to i z jiných krajů a často i z jiných států, je zřejmé, že jejich úroveň je velmi vysoká.

Pokud se týká druhé části, pak je to stručnější. Začíná se vyhodnocovat, jak byly jednotlivé části strategie naplněny. Teprve na to bude navazovat návrh na její aktualizaci. Tedy to, co se osvědčilo a jak v tom pokračovat nadále až po to, co do této strategie dát nového. Například návaznost na to, zda bude skutečně stanovena státem páteřní síť nemocnic.

Jako radní pro oblast zdravotnictví určitě máte nějakou představu, jak by mělo zdravotnictví v kraji vypadat. Můžete říct, co je vaším snem v této oblasti? V jakém stavu byste chtěl resort na konci volebního období mít?

Řada věcí se povedla. Jsem třeba nesmírně rád, že se v kraji zajistila kardiochirurgie, že se podařilo obnovit statut Komplexního onkologického centra. Představy jsou jedna věc, realizace i v návaznosti na finanční a další možnosti kraje druhá. Například představa o možnosti mít v kraji lékařskou fakultu. To se určitě do konce volebního období nepovede. Ale i rozšíření spolupráce s Karlovou univerzitou o praxe jejích studentů u nás v kraji by bylo úspěchem. Pochopitelně i zlepšení celkového stavu vybavenosti ve všech nemocnicích v kraji tak, aby odpovídal jedenadvacátému století a pochopitelně všem současným trendům ve zdravotnictví. I nová budova potřebuje údržbu a postupem času i rekonstrukci. Natož některé budovy nemocnic, které se moc od minulého století nezměnily. A to je věčný koloběh.

Jana DUBNIČKOVÁ

31. 10. 2019  Jana DUBNIČKOVÁ