Oslavy 30 let »sametu« v České televizi

Sledoval jsem 25. října ráno Studio 6 v České televizi. Hostem pořadu byl i generální ředitel ČT pan Petr Dvořák. Moderátor panu Dvořákovi položil otázku, jakou programovou nabídku ČT připravuje divákům u příležitosti 30. výročí listopadových událostí a jak bylo složité a těžké uchopit dané téma.

Generální ředitel odpověděl, že to bylo složité a těžké. Nejtěžší však bylo zachytit atmosféru událostí, protože stále žije generace lidí, kteří dobu prožili a mají své osobní vzpomínky, osobní prožitky z oné doby.

[o]

Jsem dlouholetým koncesionářem ČT, pravidelně platím koncesionářský poplatek a sleduji programovou nabídku. Zejména z vlastních zkušeností a prožitků ze sledování ČT vnímám slova generálního ředitele v kontextu, jak ČT i pod jeho vedením dlouhodobě prostřednictvím především zpravodajských, publicistických a dokumentárních pořadů, či soudnosti některých redaktorů, v duchu programových schémat a výstupů především na ČT1, ČT24 a ČT2 více manipuluje, než informuje veřejnost. ČT se nedostává objektivnosti, vyváženosti, plurality názorů či nestranných moderátorů.

Slova generálního ředitele jsem si vyložil takto: Ano, bylo to těžké a složité zachytit a podat atmosféru těchto přelomových událostí v duchu pohledu a názoru ČT tak, aby manipulace zhotovitelů dokumentů, které mají přiblížit dobu a atmosféru těsně před a po 17. listopadu 1989 dnešním divákům, vyzněla věrohodně, ale v souladu s názory vedení veřejnoprávní televize, v duchu politické předpojatosti a tendenčnosti, uplatňované ideologie s využitím antikomunismu, a nebylo poznat, že jde o jednostranné, účelově podané informace a názory, že zpravodajství, publicistika a dokumentární činnost ČT působí ve prospěch občanů České republiky. Složitost a těžkost takto uchopit zmíněné téma spočívá především v tom, a s tím lze souhlasit, že dnes, bohudík, stále žije generace občanů, která zažila období tzv. socialismu v tehdejším Československu. Bezprostředně prožívala nejen zlomové okamžiky roku 1989, ale také roku 1992 spojené s rozbitím a zánikem společného státu Čechů a Slováků, euforii a očekávání polistopadového vývoje, a to konfrontuje s realitou období do roku 1989, ale rovněž s očekáváními a sliby vyslovenými polistopadovou elitou a realitou vývoje české společnosti v posledních třiceti letech.

Občané a koncesionáři ČT, kteří prožili obě období, mají své osobní zkušenosti a osobní prožitky a mohou vývoj relativně dobře porovnat a vyhodnotit díky svému věku a životním zkušenostem. Osobní zkušenosti a závěry řady z nich se určitě nebudou shodovat s pohledem, který ČT, bohužel, nabízí nejen dnes, a které bude veřejnosti předkládat v následujících týdnech a měsících, nejen do listopadu 2019.

To je jeden z důvodů, proč Sněmovna výroční zprávy o činnosti a o hospodaření ČT za rok 2018 ještě neprojednala. Chci ocenit poslanecký klub KSČM, který k nim přistupuje kriticky a navrhl zprávy za roky 2016 a 2017 neschválit. V tom má podporu nespokojených koncesionářů.

Svatomír RECMAN, koncesionář ČT

7. 11. 2019  Svatomír RECMAN