Konference »30 let poté – Ztráty a nálezy«

Ohlédnout se za uplynulými 30 lety, které dělí naši společnost od 17. listopadu 1989, se chtěli organizátoři a účastníci konference nazvané »30 let poté – Ztráty a nálezy«. Akce proběhla ve čtvrtek 7. listopadu ve Výstavním sále hotelu Olšanka v Praze 3. Vystoupila na ní řada řečníků, kteří rozebrali některé exponované oblasti společenského života v perspektivě uplynulých tří desítek let.

»Očekávala jsem, že po listopadu 1989 se otevře mnohem větší prostor pro volnou tvorbu názorů. Myslím, že po 30 letech je načase vnímat, co říká druhý člověk, který má třeba jiný názor,« vyznala se z polistopadové kocoviny Miluš Kotišová – žena, jež se dlouhodobě věnuje otázce peněz a bankovnictví. »Trestat politickou opozici je nesmysl. Tím, že vylučujeme z debaty nějaké lidi, tak nemusíme zachytit nějaký problém, na který právě oni upozorňují. Zkusme se vyslechnout navzájem,« předala své poznání uplynulá léta.

Vysokoškolský pedagog docent Petr Žantovský, který je odborníkem na sdělovací prostředky, rozebral mediální scénu. »Mnozí novináři mají dojem, že jsou důležitější, než ve skutečnosti jsou,« řekl. Úkolem novináře je popisovat události, nikoli vytvářet novou politickou skutečnost, dodal. Žantovský provedl inventuru privatizace mediálního trhu od 90. let. V diskusi pak poznamenal, že bychom měli důvěřovat voličům, kteří již dvakrát (v prezidentských volbách) projevili moudrost. Tím naznačil, že občané ve své většině - navzdory masivní mediální masáži mainstreamu – si udržují zdravý názor. K tomu také napomáhají alternativní média, o která je rostoucí zájem čtenářů.

Vzdělanost ve jménu pokroku

Historička Marie Neudorflová se věnovala úrovni vzdělanosti a znalostí historie. Rok 1989 podle ní nebyl návratem k funkční demokracii. Středoškoláci neznají data historie 20. století, žáci jsou vychováváni k sebestřednému individualismu. Dochází k překrucování historie, revitalizaci Habsburků, šlechty, dokonce i německých nacistů. Vzdělanost musí sloužit pokroku lidstva, a nikoli zisku soukromých korporací, je přesvědčena Neudorflová.

Odborník na zdravotnictví vysokoškolský učitel Jan Mertl vysvětlil transformaci zdravotnictví. Ocenil všeobecnou dostupnost zdravotní péče za socialismu a důraz na prevenci, která je levnější než léčba. Evropské země vkládají do zdravotnictví kolem deseti procent svých HDP, Česká republika 8 %. USA dokonce 17 %, přičemž dostupnost zdravotní péče v této zemi je na hony vzdálena možnostem českých pacientů. Z toho plyne, že české zdravotnictví je vzhledem k výkonům poměrně levné a nelze je jen kritizovat – je třeba také poukázat na evidentní úspěchy. Mertl neodmítá systém více zdravotních pojišťoven, »může to fungovat«. Domnívá se, že by bylo vhodné umožnit zdravotních pojišťovnám – při oddělení veřejných a soukromých prostředků – nabízet volitelné zdravotnické produkty. Zpravodajka našeho listu upozornila, že to zásadní je správné – systém veřejného zdravotního pojištění, což zdaleka není ve světě ani v Evropě samozřejmostí.

»Pravda se často nedá dokázat«

Svůj vhled do justice předestřela advokátka a bývalá soudkyně Miroslava Hustáková. Podle ní se zhoršila pozice justičních čekatelů, kteří získávají na začátku své profesní dráhy méně zkušeností, než mohla získat například ona v dobách svých začátků. Je pro doživotní jmenování soudců, ale pokud se soudce dopustí chyby, musí za to nést odpovědnost. Doživotnost je nutná podle ní pro to, aby soudci nebyli vydíratelní a aby také maximálně zúročili své zkušenosti. Nezřídka se soudní líčení prodlužují na léta a při výměně soudce začínají znovu. Ocenila, že se zvýšil počet absolventů právnických oborů, neboť fakult je více. Podle ní občané posuzují soudy subjektivně. »Pravda se často nedá dokázat a pak vyšší spravedlnost nenastoupí,« uvedla. Hustáková je kritická k systému výběru ústavních soudců (Senát schvaluje soudce Ústavního soudu, které mu navrhuje prezident republiky). Domnívá se, že by měli být navrhováni např. profesními komorami advokátů, notářů apod.

Na konferenci, kterou uspořádaly Alternativa zdola, iniciativa Ne základnám a levicová platforma Spojenectví Práce a Solidarity, vystoupili také Karel Růžička, docent Radim Valenčík a další.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

14. 11. 2019  (mh)