Co kapitalismus zničil za 30 let?

Třicet let bez růžových brýlí aneb Co kapitalismus zničil. Toto motto provází v úterý 12. listopadu zahájenou výstavu fotografií podniků zničených, rozkradených a zlikvidovaných během transformace čs. ekonomiky ze socialistické na kapitalistickou. Proces započal změnou společenských poměrů v listopadu 1989.

Výstavu ve 2. patře budovy Politických vězňů 9 v Praze 1 zahájili místopředsedové ÚV KSČM Petr Šimůnek a Stanislav Grospič. Je možné si ji prohlédnout do 6. ledna 2020, pak možná zavítá i do ostatních částí České republiky, bude-li o ni zájem. Plány jsou i na webovou verzi, aby se zveřejnilo co nejvíce fotografií.

Autorem nápadu je Roman Roun, člen KSČM (také publikující v našem listě), profesí marketingový expert a producent. Rozumí tedy významu názorného předvedení stavu - v tomto případě stavu mnoha objektů, jež dříve tvořily spolehlivou součást našeho průmyslu a zemědělství a byly zničeny. Roun výstavu připravil ve spolupráci se Sekcí regionálních dějin Klubu společenských věd. Zhruba polovina vystavených fotografií pochází z archivu sekce, polovina od jeho přátel, vysvětlil naší zpravodajce.

Pochopení pro uspořádání výstavky, která aspoň v základních rysech ilustruje, jak se obrovské množství hodnot od listopadu 1989 zašantročilo a nenávratně ztratilo, našli vystavovatelé u a. s. Futura, která poskytla svůj výstavní prostor. Haló noviny jsou mediálním partnerem.

»Jezdím do měst, kde venkovní panely ukazují listopadové události 1989, ale už neukazují tu polistopadovou realitu,« uvedl na vernisáži první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek. Naše podniky, které byly konkurenceschopné, přešly do rukou nových majitelů a často poté zanikly, tudíž neslouží svému účelu. Nebo jsou jejich zisky vyváděny zahraničním vlastníkům a nekončí v našem státním rozpočtu, poznamenal.

Žijeme ve »zvláštní době«

»Tato výstava není rozsáhlá, ale je vypovídající o tom, jak se nakládá a naložilo s hodnotami v naší zemi,« navázal poslanec Grospič. Když vyjedeme kamkoli po republice, vidíme obrovské nové haly zabírající úrodnou půdu a vedle nich ruiny někdejších továren. Taková je realita. Žijeme ve »zvláštní době«, pokračoval Grospič. Jsme součástí světa, jehož podstatou je rentiérství a spekulace, světa, jenž vede války a realizuje zisk jednotlivců. Oba místopředsedové poděkovali Sekci regionálních dějin za její práci. Grospič zvláště vyslovil dík někdejšímu předsedovi sekce Františku Kovandovi, který se svými spolupracovníky-dobrovolníky celá desetiletí systematicky shromažďoval podklady dokládající vznik, rozvoj a také zánik mnohých čs. závodů a podniků. Kovanda v březnu tohoto roku zemřel.

Úspěch předlistopadového Československa, patnáctimilionové země, byl i v celosvětovém srovnávání poměrně velký. »Který stát vyráběl proudová letadla, motorky, lodě, automobily, polovodiče, jaderné elektrárny, dodával kompletní investiční celky – prostě vyráběl téměř všechno? To bylo Československo,« poznamenal poslanec Leo Luzar, který se vernisáže také zúčastnil. Problém však vidí v tom, že lidé, kteří toto vše uměli a dokázali vyrobit, už buď nejsou mezi námi, nebo se chystají odejít na zasloužený odpočinek. A jejich neocenitelné znalosti nemá kdo převzít, což je aktuální problém například v českém jaderném odvětví, dodal.

Jak jsme ostrouhali

A co je možné si na výstavce uvědomit? Tak například: v České socialistické republice pracovalo v roce 1989 v textilním průmyslu 155 423 zaměstnanců. Po 30 letech je zaměstnáno v tomto oboru již jen 22 000 pracovníků. Příkladem zaniklé textilky je n. p. Perla. Každý pátý motocykl koupený kdekoli na světě v padesátých letech byl vyroben v Československu a měl například značku Jawa. To však už dávno neplatí. V roce 1989 fungovalo v naší zemi 53 cukrovarů. »V prvních pěti letech kapitalismu se jejich počet snížil na 24 a nyní funguje jen sedm cukrovarů,« názorně přibližuje další výstavní panel a dokládá to fotografiemi zlikvidovaných cukrovarů. Flagrantním příkladem je rozchvácení československé námořní plavby. V roce 1984 mělo Československo 14 námořních lodí, které brázdily moře a oceány. V roce 1992 byla privatizována Čs. námořní plavba a soukromý podnik do roku 1998 prodal všechny tyto lodě. Takže ČR ostrouhala.

Výstava je volně přístupná.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO

14. 11. 2019  (mh)