Objevili kosti bojovníků od Lipan

Vědci z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy asi našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti husitských bojovníků. Mohlo by jít o účastníky bitvy u Lipan.

Tým pod vedením paleopatologa Václava Smrčka začal výzkum v žehuňské kostnici v roce 2017. »Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně, jako například okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů. V další části kostnice jsme nalezli i poranění od husitských kuší a také poranění sudlicí či sekerou,« popsal vědec, který působí v Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků.

[o]

Deset lebek vědci odeslali na Radiodiagnostickou kliniku LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde odborníci vytvořili 3D rekonstrukci zranění. Poté tým poslal vzorek na datování do Radiokarbonové laboratoře v polské Poznani. To určilo, že vzorek s 95procentní pravděpodobností pochází z období 1408-1458 a s 65procentní pravděpodobností z let 1420-1444. Smrček se domnívá, že by mohlo jít přímo o pozůstatky lidí, kteří se na jaře 1434 zúčastnili bitvy u Lipan. Ačkoliv Žehuň je od Lipan vzdálena více než 30 kilometrů, je podle Smrčka možné, že i v jejím okolí husité umírali. »Žehuň je v bezprostřední blízkosti obce Sány, odkud pocházel jeden z velitelů radikálních husitů Jan Čapek ze Sán. Ten po prolomení vozové hradby opustil evidentně prohranou bitvu, aby se skryl se svými jezdci za hradbami Kolína. Navíc bylo tehdy běžné nakládat poraněné na vozy a nechat je na doléčení v okolních vesnicích. Vozy s raněnými se mohly dostat až k Žehuni,« uvedl vědec.

Datace dalšího kosterního vzorku zaslaného do polské Poznaně prokázala, že v kostnici leží také pozůstatky vojáků z válek o rakouské dědictví v 18. století.

Žehuňská kostnice byla vybudována v 18. století z kostí pocházejících z hromadných hrobů. Zdejší kosti jsou bílé, což značí zasypání těl vápnem, které se provádělo u obětí infekčních nemocí nebo válek.

Bratrovražedná bitva mezi umírněnými a radikálními husity, mnohem krvavější než většina ostatních bitev husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu. Padl v ní i vůdce radikálů Prokop Holý. Vítězství umírněných umožnilo uvedení Zikmunda Lucemburského na český trůn a ukončilo nejrevolučnější etapu husitské éry. Zikmund však brzy zemřel a umírnění husité se nakonec v osobě Jiřího z Poděbrad dobrali i královského trůnu. Ten však neudrželi.

(ste)

22. 1. 2020  (ste)