Vysoká hra

Česká televize v novém roce boduje. Samozřejmě nemáme na mysli úsek zpravodajství a publicistiky. Nakolik je tradičně nevyvážená tady, o to víc to dohání v oblasti původní dramatické tvorby.

Konkrétně dva dvoudílné televizní filmy, které zatím nasadila, si zaslouží naprostý respekt. Po Stockholmském syndromu, který řešil okolnosti obchodu s bílým masem, tedy svým způsobem dnes už bohužel také klasické kriminální téma, na přelomu ledna a února na ČT1 dorazila Vysoká hra režiséra Jiřího Svobody.

[o]

Jako inspirace tomuto thrilleru posloužily zkušenosti reálného policisty Václava Lásky, který byl součástí elitního vyšetřovacího útvaru a na základě své praxe napsal román. Součástí příběhu dvoudílného televizního filmu je tedy několik konkrétních kriminálních kauz, které nejsou dodnes právně dořešeny a jejichž pozadí je mnoha divákům neznámé. O co jde především? Korupce a mafiánské metody i na nejvyšších postech policie a institucí na ni napojených, resp. propojení dokonce do nejvyšších pater politiky, a to nejen té domácí.

Hlavním hrdinou je policista protikorupčního útvaru Tomáš Krása, pro kterého právní stát a termín demokracie nejsou jen prázdnými frázemi. Tomáš se společně se sebevědomou a ambiciózní novinářkou vrhne na vyšetřování. Proti nim ale stojí falešní hráči rozhodnutí vyhrát za každou cenu. Nejde jim totiž jen o špinavý byznys…

Režisér Svoboda Vysokou hrou navázal na úspěšný televizní dvojfilm Sametoví vrazi. A proč se vlastně bývalý přední politik zaměřil na takto závažná témata? »Kromě reflexe kriminálního a policejního prostředí bych filmem rád přiblížil divákovi psychosociální změny, které představuje neomezená možnost vhledu do našeho soukromí prostřednictvím stále dokonalejších elektronických prostředků. Současné systémy sledování a odposlechu jsou velmi dokonalé, vejdou se do kufříku a lze je v zahraničí zakoupit za asi 20 až 70 milionů korun. V České republice se pohybuje asi deset těchto přístrojů, jejichž vlastníky nejsou policisté…«

Ano, to je jeho oficiální komentář pro tiskovou zprávu, pro média. Pokusíme se z pana režiséra dostat víc, protože je fakt zajímavé, proč ČT nasadila tak těžkou páku, která má každému potenciálnímu investigativnímu novináři říct jedno: Nechceš-li skončit jako Ján Kuciak, nezbývá, než si hrát dál jen na svém písečku a nesnažit se vidět za oponu. A jsi-li idealistou, naplňuj si své ideály v knížkách, v divadle či právě ve filmech. I na politiku radši zapomeň… Bude to tak bezpečnější. A aspoň nepřijdeš o poslední zbytky iluzí!

Roman JANOUCH

4. 2. 2020  Roman JANOUCH