V Německu se integraci migrantů daří

Téměř polovina běženců má pět let po svém příchodu do Německa práci. Ukazuje to aktuální analýza Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB), podle níž se tak současným uprchlíkům daří do německého pracovního trhu zařazovat lépe než např. běžencům v 90. letech.

Hlavní příčinou je velmi dobrá situace na pracovním trhu, kde počet zaměstnaných v posledních letech překonává rekordy.

Autoři studie se ptali téměř 8000 žadatelů o azyl, kteří do spolkové republiky přišli v letech 2013-16. Ukázalo se, že po pěti letech pobytu jich má práci 49 %. Výrazně úspěšnější jsou v tomto ohledu muži, kterých pracuje 57 %, než ženy, z nichž našlo zaměstnání 29 %. Za tento rozdíl může podle IAB zejména rodinné uspořádání a fakt, že ženy mají v drtivé většině na starost péči o děti.

I tak se integrace současné vlny uprchlíků daří lépe než u těch, kteří do Německa přišli mezi lety 1990-2013. »Na první pohled se to zdá překvapivé, že se běženci z poslední doby do pracovního trhu integrují o něco rychleji než třeba běženci, kteří do Německa přišli v důsledku válek na Balkáně,« konstatuje IAB. Ústav připomněl, že dřívější uprchlíci přitom měli v průměru lepší předpoklady, pokud jde o vzdělání, jazykové znalosti nebo osobní kontakty…

Důvodem pozitivního vývoje je podle ústavu zejména výrazně lepší situace na pracovním trhu, kde významně klesla nezaměstnanost, a je tak o poznání jednodušší sehnat práci. Roli hraje také to, že Spolková republika od roku 2015, kdy do země dorazil největší počet žadatelů o azyl, značně rozšířila nabídku jazykových a dalších integračních kurzů.

IAB zároveň poznamenává, že zaměstnání, která uprchlíci vykonávají, jsou v průměru méně kvalifikovaná než ta, která mají Němci. Na 44 % běženců působí v práci v roli pomocníků.

Mediální fauly

A integrace se daří navzdory tomu, že migrantům přestala pomáhat masmédia… Policie v některých německých spolkových totiž podle Teletextu ČT podlehla tlaku a začala v tiskových zprávách uvádět národnost podezřelých. Chce se totiž vyhnout nařčení, že záměrně maskuje zločiny cizinců. Taková obvinění přitom často vznášejí politici ultrapravicové Alternativy pro Německo (AfD) a dalších pravicových populistických uskupení.

Podle loňské studie mediálního odborníka T. Hestermanna jsou v televizním zpravodajství podezřelí cizinci účelově zmiňování 19x častěji, než by odpovídalo jejich podílu na kriminalitě, v novinách pak dokonce 32x častěji…! Důvod je prostý. Podle posledních statistik většinu kriminálních činů mají na svědomí Němci (a nikoli migranti), což se zejména táboru AfD nehodí do krámu.

(rj)

11. 2. 2020  (rj)