Nepřizpůsobivá

Tak jsem zjistila, že patřím mezi nepřizpůsobivé občany. Byla u nás na farmě jedna návštěva, mladá rodina, a maminka pracující na ministerstvu (už nevím jakém) se rozplývala nad přírodním pojetím vybavení farmy. Vysvětlili jsme, že jedeme ekologicky a z vlastních zdrojů. Na to paní nevěřícně: »Takový nádherný projekt, vy nemáte dotace?« Přiznala jsem, že jediné dotace, které máme, je pár desítek tisíc z obce a že pokryjí asi čtvrt roku.

[o]

Když jsem pak za svezení na ponících a exkurzi s výkladem řekla jen padesát korun za dítko, návštěva jen kroutila hlavou. »Víte, na takovou krásnou farmičku byste mohla mít spousty dotací. Třeba z ministerstva školství dotace na vzdělávání dětí a na lektory, z ministerstva místního rozvoje na podporu a rozvoj obce, z ministerstva životního prostředí na ekologický rozvoj a výuku, a z evropských grantů na výstavbu zázemí.«

Odvětila jsem, že to tak nějak vím, ale kdo by ty žádosti měl zpracovat? Vždyť oba s manželem jedeme na dvě směny, farmička je jen koníček, ač zabírá zhruba čtyři hodiny denně. Ale vyděláme si prací a farma si s naší podporou na sebe tak nějak taky vydělá.

Z pohledů a dalších narážek mladé dámy jsem pochopila, že jsme pěkní exoti. Dřít se od rána do večera a nevydělávat, respektive nedojit prachy navíc?

Jenže asi jsem byla špatně vychovaná. Vždy mi bylo vštěpováno, že práce je základ, a peníze, které jsem nevydělala poctivě, mi žádnou radost nepřinesou. Jen problémy.

Když jsem ale byla na schůzce o přerozdělování obecních dotací, zjistila jsem, že jsme asi fakt mimo. Kolik dotací berou například sportovní kluby na lektory, vybavení, nájemné, provoz a energie. Dotace od obce, svazu, ministerstva… Nehledě na to, že děti platí minimálně tisíc korun na půl roku. Ale i ti jsou břídilové. Jsou ještě lepší cesty, jak se dostat k dotacím. A méně časově závislé. Čím větší spolek či organizace či čím šílenější nápad, ale drzejší čelo, tím větší peníze.

Nepřizpůsobiví se říká těm, kteří se nepřizpůsobili normě, nevydělávají si prací, ale jsou závislí na státu v podobě příspěvků ve věčné nezaměstnanosti, na bydlení, ošacení, jídlo atd. Podle mého se ale takoví lidé jen dokonale přizpůsobili sociálnímu systému. Další, ti šikovnější se zase dokonale přizpůsobili dotačnímu systému. Jen my pitomci se držíme zajetých kolejí a přizpůsobivě pracujeme, odvádíme daně a čekáme na většinou podprůměrnou mzdu. Tak nevím, kdo je vlastně nepřizpůsobivý…

Helena KOČOVÁ

12. 2. 2020  Helena KOČOVÁ