KSČM: Od pětitýdenní dovolené neustoupíme

Komunisté trvají na pětitýdenní dovolené pro všechny zaměstnance. Navrhli to v novele zákoníku práce, kterou však sněmovní hospodářský a sociální výbor zamítly. Podle poslanců KSČM je jejich požadavek podložený praxí většiny firem v ČR, statisticky se hovoří o 80 procentech zaměstnavatelů.

Před novináři to zdůraznil místopředseda ÚV KSČM, předseda mandátového a imunitního výboru Sněmovny Stanislav Grospič. »Většinou je pětitýdenní dovolená dojednána kolektivními smlouvami, někde jde o rozhodnutí samotného zaměstnavatele. V dnešním právním řádu je nerovnoměrná úprava pro různé kategorie zaměstnanců. Třeba ti, na které se vztahuje služební zákon, mají tuto výměru uzákoněnou, například učitelé mají také jinak stanovenou základní výměru kalendářní dovolené. Jde i o jiné profese,« zdůraznil Grospič. Zákoník práce by to měl podle něj zohlednit a »dopřát« pět týdnů ze zákona všem zaměstnancům. Komunisté vycházejí z jednoduché premisy – existuje častá shoda napříč politickým spektrem včetně zaměstnavatelského svazu, že je třeba jít trendem zkracování pracovní doby. Grospič k tomu za KSČM podotkl to zásadní – zkracování pracovní doby nesmí znamenat snižování mzdy nebo platu. »Pokud bychom přijali tuto filozofii, musí být zachována výše mzdy a platu, která dnes odpovídá osmihodinové základní výměře pracovní doby,« prohlásil místopředseda strany.

[o]

To je i jeden z důvodů, proč se KSČM dívá velice opatrně na vládní novelu zákoníku práce, preferující krátkodobé pracovní úvazky a sdílené pracovní místo. Tedy taková pracovní místa, na jejichž pozici se může ucházet více zaměstnanců, a bude na nich, jak si dohodnou rozdělení pracovní doby. »Forma benefitů už dosáhla takové míry, že nastal čas, abychom řekli, že volání po zkracování pracovní doby, po různých benefitech, a nerovnoměrnost pracovní úpravy pro různé kategorie zaměstnanců si vyžadují, aby byla uzákoněna základní výměra kalendářní dovolené v podobě pěti týdnů,« zdůraznil na tiskové konferenci Grospič s tím, že komunisté nemají ambici se prolamovat do vládní novely, protože vnímají zásadní problém s přepočtem kalendářní dovolené podle odpracovaných hodin. Ten je za určitých okolností nespravedlivý k zaměstnancům, ubírá jim od jednoho pracovního dne až po šest odpracovaných hodin v přepočtu na nárok na kalendářní dovolenou.

»Jsme si vědomi toho, že všechny sociální kroky, které současná vláda činí, činí s vědomím toho, že se opírá o toleranci KSČM. To není žádné tajemství, nic, za co bychom se měli stydět. Ale myslíme si, že náš požadavek není absurdní, vychází z reality, odráží reálnou situaci v české společnosti a je potřeba jej uzákonit. Nastal k tomu čas,« je přesvědčen místopředseda komunistů.

Grospič: Prosazujeme vázaný mandát

Před novináři se pak Grospič ještě věnoval tématu, které čas od času, a také nyní na politické scéně rezonuje. Jde o klouzavý mandát, vlastně o poslanecký mandát všeobecně. KSČM předložila opakovaně v minulosti a také v tomto volebním období svoji představu vázaného mandátu. Jak řekl Grospič, mandát poslance by byl vázaný tak, jak tomu bylo za první československé republiky v letech 1918 -1938. Znamená to, že pokud je politický systém založen na volbě politických stran a hnutí, nelze přecházet v průběhu volebního období z jedné politické strany do druhé a měnit různá politická uskupení. Jinými slovy – jde o to, aby poslanci nemohli ve volebním období přebíhat z jedné strany do druhé. Novela předložená komunisty v minulosti už několikrát by měla zabránit politickému turismu, přeběhlictví.

Komunisté se nebrání diskusím o klouzavém mandátu, v některých zemích má tato úprava svou historii, v některých zemích se stala zvyklostí a až posléze byla zakotvena do právní úpravy, např. V Rakousku. »Víme také, že třeba v Rakousku přináší nemálo problémů, ale návrh, který byl u nás průřezem některých politických stran předložen, a je kompilátem rakouské a slovenské úpravy a vlastních představ, je kompilát velice nešťastný. Rozhodně nemá jednoznačnou podporu KSČM,« řekl novinářům Grospič.

Ministerstva nepracují tak, jak by měla

Stínová ministryně práce a sociálních věcí za KSČM, místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny Hana Aulická Jírovcová si stěžovala na liknavý postoj vlády k 15 opatřením boje s chudobou. »Mrzí mě, že vláda slibovala od září 2018, že s tím bude něco dělat, ale bohužel do této doby kromě ministerstva pro místní rozvoj, které předložilo hodnotové mapy, jsme se nedočkali ničeho zásadního,« uvedla poslankyně.

V březnu by sice měl být do Sněmovny předložen zákon o dávkách z dílny MPSV, který je nyní v připomínkovém řízení, i tak to ale bude jediná předloha reagující na zmíněných 15 opatření. Aulickou tento přístup mrzí i z toho důvodu, že na opatřeních by mělo pracovat celkem šest ministerstev, ovšem ta zásadní, jako ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstva zdravotnictví nebo vnitra, na tento úkol nijak nereflektovala. Ze strany ministerstva zdravotnictví by se podle poslankyně dalo vyzdvihnout alespoň opatření v rámci změny metodiky, která řešila likvidaci štěnic. »Je to možná úsměvné, ale pro obyvatele Ústeckého kraje jde o zásadní věci,« uvedla Aulická.

Zdůraznila, že KSČM s novým návrhem zákona o přídavku na bydlení souhlasí, a je ráda, že alespoň tento »pro mnohé razantní krok« ministerstvo práce připravilo. Uvědomuje si ale, že některé části tohoto návrhu jsou na hranici ústavnosti, proto by komunisté uvítali, kdyby se k nim vyjádřil Ústavní soud. »Jsem přesvědčena, že budeme touto novelou, která by měla přijít do Sněmovny v březnu, otevírat těch 15 opatření a s tím i poslanecké návrhy, které budou reagovat na to, že ostatní ministerstva nepracují tak, jak by měla,« dodala Aulická.

Podle novely by dvě dávky na bydlení (příspěvek a doplatek) od roku 2021 nahradil přídavek na bydlení. Jeho přidělení ministerstvo podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí. O dávku by mohli přijít lidé, kteří by se nesnažili pracovat, nespolupracovali by s úřadem práce, jejich děti by ve škole chyběly víc než stovku hodin, nebo by rodina žila v nevhodném bytě. Za určitých podmínek by dávku mohli získat i obyvatelé ubytoven. Nově zavedený přídavek by se podobal nynějšímu příspěvku, ale s přísnějšími pravidly. Byl by pro ty, jejichž uznatelné náklady za přiměřené bydlení by přesáhly v Praze 35 % příjmu domácnosti a jinde 30 procent. Uznatelné částky by se stanovovaly podle hodnotových map, které připravilo MMR.

Aulická se vyjádřila také k dvěma novelám zákona o hmotné nouzi, které jsou ve Sněmovně. Jedna z dílny ODS, druhou předložilo SPD. »Oba návrhy můžeme označit za trošku populistické, ale přinejmenším reagují na situaci, která trápí především strukturálně postižené kraje,« uvedla. Připomněla, že předloha ODS zavádí pravidlo 3krát a dost. O příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení by měli přijít na čtvrt roku ti, kteří se v průběhu 12 měsíců třikrát po sobě dopustí hrubého přestupku. Má jít např. o opakované rušení nočního klidu, krádeže, výhrůžky nebo ublížení na zdraví. Předloha SPD možnosti odejmutí dávek v hmotné nouzi rozšiřuje ještě víc.

(ku, jad)

11. 2. 2020  (ku, jad)