Shoří při protestech. Vlajky USA a Izraele

V malé továrně u íránského města Chomejn dělníci vybarvují červené a bílé pruhy a 50 bílých hvězd. Pod rukama jim vznikají americké vlajky, které skončí pošlapané a spálené při protiamerických protestech. Stejně pracné je vybarvit Davidovu hvězdu na vlajkách Izraele, jež skončí stejně jako ty americké. Poptávka se také vždy zvedá v souvislosti s výročími, jako nyní např. 11. února bylo 41. výročí vítězství revoluce. O firmě Díbá Parčam napsala agentura AP.

Je to hlavní íránský dodavatel amerických, izraelských či britských vlajek. S USA Írán neudržuje diplomatické styky a Izrael neuznává, a přesto se zde, v rodišti někdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního, nyní vyrobí 2000 amerických a izraelských vlajek měsíčně. Konzervativci je nakupují za ekvivalent 46 korun. Na manifestacích pořádaných na podporu íránského vedení však všechny shoří. Při různých výročích se ocitá v plamenech ještě víc amerických vlajek než obvykle – nyní se tak děje na znamení mimořádně napjatých vztahů s USA. Majitel továrny Abolfazl Chándžání ale říká, že věří, že se situace zlepší. »Doufám, že jednou se budou vlajky, které tady vyrábíme, dávat jako dárky,« řekl.

Zaměstnanci nejprve podle rastru nabarví modrý obdélník, v němž zůstane 50 bílých hvězd, pak se dobarví sedm červených pruhů. Vlajky o rozměru metr krát metr a půl se následně rozvěsí, aby vyschly. Na ty izraelské se doplní nápis Smrt Izraeli.

[o]

Továrna Díbá Parčam každý rok vyrobí statisíce vlajek. Na mnohé je třeba dodat perské nápisy k nejrůznějším náboženským i ke státním příležitostem. Vznikají tady také vlajky íránské a na export jsou určeny vlajky sousedního Iráku. V poslední době jsou ale na pracovních stolech hlavně vlajky americké. »V minulých letech se jejich výroba ztrojnásobila. Co se s nimi nakonec stane, je na těch, kdo je použijí,« říká Chándžání. Tento 36letý muž podporuje íránské reformátorské kruhy, chápe ale také rozhořčení, jež panuje v zemi zejména od doby, kdy americký prezident Donald Trump v roce 2018 odstoupil od dohody o íránském jaderném programu. Napětí se zvýšilo v celém regionu a vyvrcholilo americkým útokem v Bagdádu, při němž byl 3. ledna zabit íránský generál Kásem Solejmání. I na to Chándžáního dílna reagovala a vyrobila vlajky s portréty usmívajícího se Solejmáního i duchovního vůdce Alího Chameneího.

Pálení vlajek Chándžání chápe jako příležitost, při níž mohou Íránci vyjádřit svůj postoj k americké politice. »Ohrožuje někoho výroba amerických vlajek určených ke spálení? Ublíží to někomu? Říkám, že ne. V nejhorším je to urážka. A co výroba zbraní, bomb, dronů, které se užívají k útokům na naše lidi a naši zemi? Copak to Íránu neuškodilo?« hájí továrnu Chándžáního sestra Azam, která je v dílně zaměstnaná. »Generálova smrt nás všechny zarmoutila. Při šití každé vlajky jsem myslela na to, jak bude hořet. A pociťovala jsem při tom jedině nenávist,« řekla Azam. Její kolegyně Párisá Mahmúdíová při práci myslí na vztek, jaký má na Trumpa. »Nemáme problém s Američany, ale nemám ráda jejich prezidenta. My nemáme problém s nikým, ale nechápeme jeho nepřátelství k nám,« řekla žena. Smrt Solejmáního vyvolala masové protesty.

Továrna zaměstnává 40 lidí, mezi nimiž je 25 žen. Jsou to obyvatelé okolních vesnic a měsíčně si vydělají ekvivalent 9100 korun. Chándžání přiznává, že jeho podnik vydělává, ale podrobná čísla odmítá uvést. K výrobě amerických vlajek se rozhodl výhradně na základě poptávky, je to pro něj byznys. »Nemáme žádný problém s Američany či Brity. Máme problém s jejich vládami, s jejich prezidenty, s jejich špatnou politikou,« říká majitel manufaktury na vlajky. »Když lidé na demonstracích pálí vlajky těchto zemí, je to jen proto, že chtějí dát najevo svůj protest,« dodává. »Ve srovnání se zbabělými činy Spojených států amerických, jako byla vražda generála Solejmáního, toto je to nejmenší, co můžeme udělat, zapálit na demonstraci vlajku,« uvedl zaměstnanec výrobny vlajek.

(ava, čtk)

14. 2. 2020  (ava, čtk)