Kvitová je třicátnicí

I když jí 8. března bude teprve 30 let, už má tenistka Petra Kvitová na kontě dva tituly z Wimbledonu, olympijský bronz nebo šest fedcupových triumfů. Zažila také loupežné přepadení, při kterém utrpěla vážné zranění levé ruky, v níž drží raketu. Ve světovém žebříčku byla dvojnásobná vítězka domácí ankety Sportovec roku několikrát těsně pod vrcholem, mezi největší postavy tuzemské historie "bílého" sportu ji řadí i 27 turnajových titulů včetně Turnaje mistryň.

»Péťa je hráčka, která je schopná vytěžit z minima maximum. Nepotřebuje spoustu tréninku jako jiné,« řekl o Kvitové její trenér Jiří Vaněk. »V něčem jí pánbůh nadělil a v něčem ne. Ale už toho dokázala dost a nemusí nikomu nic dokazovat. Když se bude tenisem bavit, tak je pořád schopná velkých věcí. Ale musí se sejít zdraví s vírou v úspěch,« dodal Vaněk, jenž s obdivovatelkou Martiny Navrátilové spolupracuje od roku 2016.

Ke světovému trůnu měla velká bojovnice velmi blízko již před devíti lety po své životní sezoně, během níž ovládla šest turnajů včetně Wimbledonu a definitivně potvrdila příslušnost k absolutní špičce. Poté se však světová hráčka roku 2011 i kvůli zvýšenému tlaku či různým zdravotním problémům nevyhnula výpadkům, které ji srážely dolů.

K nevyrovnaným výkonům opory českého fedcupového týmu přispěl i její agresivní herní styl, založený na dobrém servisu a tvrdých úderech od základní čáry. »Je to naladěný na hranu, a když se něco nepovede, tak ona to pak střílí,« komentoval to její bývalý trenér David Kotyza.

Rodačka z Bílovce začínala s tenisem pod vedením svého otce na kurtech ve Fulneku. Svůj talent ukázala již jako školačka, první turnajové vítězství si připsala v sedmi letech a později získávala jeden mládežnický titul za druhým. V 16 přešla do Prostějova, stala se profesionálkou a na konci roku už byla vyhlášena domácím talentem roku.

Velkého skoku dosáhla o dva roky později, kdy se probojovala do elitní padesátky světového žebříčku. Následující sezonu se v Hobartu radovala ze svého premiérového titulu na okruhu WTA, v létě 2010 ji ve Wimbledonu zastavila až v semifinále pozdější vítězka Serena Williamsová. V témž roce byla zvolena nováčkem roku mezi profesionálkami.

V prosinci 2016 byla Kvitová přepadena ve svém bytě v Prostějově a při potyčce s útočníkem utrpěla řezné rány na ruce. Absolvovala téměř čtyřhodinovou operaci, a přestože jí hrozil konec kariéry, už po půl roce byla zpět na kurtu a za další měsíc slavila při druhém turnajovém startu po zranění titul v Birminghamu.

Od té doby získala »Lvice« na okruhu i díky zlepšené kondici a štíhlejší postavě dalších sedm primátů. Loni si zahrála finále Australian Open a znovu atakovala první místo žebříčku. Naposledy se z turnajového triumfu radovala před necelým rokem ve Stuttgartu, letos si zahrála finále v Dauhá.

»Chtěla bych inspirovat postojem fair play a být vnímána jako bojovnice, která si myslím, že jsem, a zjistila jsem to i mimo kurt. Byla bych ráda, kdyby si lidi jednou pamatovali, že jsem nikdy nic nevzdávala,« řekla nedávno při přebírání Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu Kvitová, jež si na odměnách vydělala téměř 32 milionů dolarů.

(čtk)

6. 3. 2020  (čtk)