Růst mezd koncem roku výrazně přibrzdil

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu o 6,7 procenta na 36 144 korun, reálně se ale kvůli tříprocentní inflaci zvýšila jen o 3,6 %. Na průměr navíc nedosáhnou takřka dvě třetiny zaměstnanců.

Růst mezd tak v závěru roku výrazně zpomalil, připomeňme, že předloni dosáhl v reálném vyjádření 5,3 % a ještě v loňském 1.čtvrtletí činil 4,7 %.

Medián mezd, který je vypočten z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, vzrostl meziročně o 6,6 % na 31 202 Kč. »Mzdové rozpětí bylo stále široké, desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala výdělky pod hranicí 15 365 Kč, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 58 398 Kč,« uvedl Dalibor HOLÝ, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Mzdový růst v jednotlivých odvětvích je diferencovaný. »S jedinou výjimkou se ale všude ukazuje meziroční nominální nárůst o více než tři procenta. Uvedenou výjimkou byla těžba a dobývání, kde mzda meziročně poklesla o 0,4 %, o což se postaral propad mimořádných odměn na konci roku,« poznamenal Holý.

Vysoce nadprůměrné indexy podle něj byly po celý loňský rok ve vzdělávání (nárůst o 16,2 %), ve veřejné správě a obraně se mzdy zvýšily o 7,2 %, ve zdravotní a sociální péči o 8,6 %, v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech o 9,1 %, v zemědělství, lesnictví a rybářství o osm procent a v peněžnictví a pojišťovnictví o 7,4 %.

»Shodný relativní růst o sedm procent byl v administrativních a podpůrných činnostech a v informačních a komunikačních činnostech, avšak v absolutních částkách to bylo o 1520 Kč a o 3919 Kč, protože první odvětví má druhou nejnižší mzdovou úroveň a ICT naopak nejvyšší vůbec,« uvedl Holý.

Mzdově nejchudším odvětvím je podle něj stále ubytování, stravování a pohostinství, kde průměrná mzda vzrostla o podprůměrných 5,3 %. Velmi nízký růst pak byl v profesních, vědeckých a technických činnostech (o 3,2 %).

»Z průmyslových odvětví se v rychlejším tempu udrželo zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi s růstem o 6,7 % a pak výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 6,2 %,« informoval Holý s tím, že největší zpracovatelský průmysl, kde je zaměstnáno 28 % z celku všech zaměstnanců, byl růstově slabší (pětiprocentní zvýšení), ve stavebnictví mzdy stouply jen o 5,1 % a v obchodě o 4,7 %.

Celoroční bilance

V celém uplynulém roce dosáhla průměrná mzda 34 125 Kč a v meziročním srovnání byla o 2257 Kč (o 7,1 %) vyšší. Spotřebitelské ceny stouply o 2,8 %, reálně se tak mzda zvýšila jen o 4,2 %.

Nejvyšší mzdové úrovně zůstaly s odstupem v peněžnictví a pojišťovnictví (59 296 Kč) a v informačních a komunikačních činnostech (58 799 Kč), které se v jednotlivých obdobích střídají na prvním místě podle toho, jaké složky výdělku jsou právě vyplaceny.

Také na druhé straně spektra je neměnná situace. Odvětví ubytování, stravování a pohostinství zůstává na nejnižší průměrné úrovni (19 990 Kč), a na dalším nejhorším místě jsou administrativní a podpůrné činnosti (22 481 Kč), kde převládají agentury práce a bezpečnostní agentury. Ve zpracovatelském průmyslu činila loni průměrná mzda 33 561 Kč a v obchodě 31 879 Kč.

»Jedinou opravdu výraznou změnu z pohledu odvětví přinesl rok 2019 pro vzdělávání, kde pracuje každý třináctý zaměstnanec. Tam se průměrný plat zvýšil meziročně o 12,5 % na 35 323 Kč, čímž se dostal nad celkovou průměrnou mzdu. Připomeňme, že ještě v roce 2017 tam byly výdělky čtyři procenta pod celkovým průměrem,« uzavřel Holý.

(ici)

6. 3. 2020  (ici)