Obrana hranic a Minských dohod

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky, na svůj facebookový profil napsal stanovisko. Dovolte mi z něj citovat: »V únoru 2015 byly přijaty tzv. Minské dohody, které měly ukončit válku na Donbase. Ukrajina se s LLR a DLR dohodla na zastavení palby, odvodu sil atd. A tak kromě malých kroků (výměna zajatců, odvod sil na třech místech) je výsledkem ‚dohod‘ jen dalších asi 3000 mrtvých. Každý měsíc je zabito průměrně třicet vojáků armád LLR a DLR vinou neustálého ostřelování Ukrajinci. Jsou to mladí kluci, tátové od rodin i starší muži. Také ženy-vojačky, mladé holky nebo mámy. Konečným výsledkem mělo být přiznání zvláštního statusu Donbasu. Právě toho se ale Ukrajina bojí, a proto Minské dohody neplní.«

[o]

Tím chci říci jen dvě věci. Za prvé: Minské dohody I. a II. neměly za cíl jen ukončit střílení a občanskou válku, ale byly podepsány s cílem, že budou nástrojem celistvého řešení této ukrajinské krize do důsledku. A že naplnění všech bodů Minských dohod nebude jednoduché, to víme všichni. Současná ukrajinská vláda, kterou neuznávají republiky LLR a DLR, nejen, že neplní, ale hlavně dělá vše pro to, aby Minské dohody I. a II. zneplatnila za každou cenu i za cenu životů občanů LLR a DLR. Moc dobře ví, že právě tyto Minské dohody jsou zásadním klíčem k řešení a že je to prakticky její totální prohra a smrt!

Budu pokračovat. Chci vám také citovat z dalšího Jaromírova příspěvku na Facebooku. Je to oficiálního hlášení úřadů LLR: »Dne 14. 3. 2020 byli při ostřelování Gorlovky Ukrajinci zraněni tři civilisté, 60letí manželé a 13leté dítě. Muž utrpěl zranění na čele, žena na hrudníku a levé ruce, dítě na hlavě. Byly ostřelovány západní čtvrtě Gorlovky-Kurganka a sídliště šachty Izotova. Střelbou bylo poškozeno také 30 trafostanic a tři domy. Střelba začala v noci v 1.35 hod., střelbu vedla 58. zvláštní motostřelecká brigáda Dmitrije Kaščenka (ten je označen za válečného zločince).«

A teď za druhé. S bolestí a smutkem soucítím s těmi, kdo padli, byli zabiti, ať už to byli vojáci či civilisté, nebo dokonce ženy a děti. Sdílím i s těmi, co statečně zůstávají a dělají vše pro to, aby probíhal normální společenský a občanský život. Fungovaly úřady, kulturní centra, sportoviště a samozřejmě také ekonomika, byť se bez pomoci Ruské federace neobejdou.

Chápu ty, co střeží hranice LLR a DLR, že jsou krutě naštvaní, když nemohou opětovat obrannou palbu proti ukrajinské armádě. Ale právě proto tihle ukrajinští zločinci střílejí. Nezbývá než útrpně a hrdinně dále být plnohodnotnou obranou těchto hranic i Minských dohod I. a II. do té doby, než dojde k jejich naplnění. Nesmíme na tyto hrdiny přestat myslet i v těchto dobách koronaviru. Stráží nejen svoji hranici, ale i naši.

Roman BLAŠKO

19. 3. 2020  Roman BLAŠKO