Jde o veliký byznys…

Chápu, že byznys u nás má přednost před čímkoli. Ochrana vlastnictví je v kapitalismu víc než jiná práva. Říká se tomu ochrana investic a za ně, tedy za majetek a výnosy z tohoto majetku, stojí za to porušit jakékoli morální kodexy. Přitom třeba ve zdravotnictví by bylo možno ušetřit nemálo prostředků. Nemyslím jen zbytečné množství pojišťoven, přičemž stačí jen jedna, aby pokryla jeho potřeby, ani po převratu rozprodané krevní banky, prádelny či stravovací zařízení, které pak nemocnice musely draze platit soukromým subjektům, anebo se horko těžko dostávaly zpět do jejich rukou. Zvláště podnikání s krví kamaráda Miroslava Kalouska podnikatele Hávy, kauza Diag Human, se ostatně s námi táhne dodnes.

[o]

Jde mně však o další kanál, který zcela legálně odvádí ze systému určité finanční prostředky, jež by mohly patřit státem či zastupitelstvy řízeným nemocnicím. Mám na mysli laboratoře. Je v tomto případě na lékařích, jaké si vyberou, zda nemocniční, anebo soukromé. Zatím je situace taková, že právě soukromé se pokoušejí získat dokonce i odměnou lékaře pro to, aby právě s nimi spolupracovali. Za jednotlivé odběry dokonce jsou nabízeny odměny ve výši 50 až 70 korun.

Já osobně preferuji odesílání krve do laboratoře spádové nemocnice, i když ta žádné odměny nedává. Už jen proto, že mohu konzultovat eventuální patologické výsledky s příslušným lékařem, který v nemocniční laboratoři pracuje.

Soukromé laboratoře, pro něž jde o velký byznys, když lékař odmítne, se obracejí na zdravotní sestry a nabízejí poplatek za odběry, aniž by přitom oslovily jejich lékaře. Staví ho tak do velice nepříjemné pozice.

Nemohu za to, ale musím si položit otázku, kolik ony laboratoře na odběrech vydělávají, když jsou schopny za každý odběr vyplatit výše zmíněné sumy. Zároveň si uvědomuji, kolik prostředků se ze státní zdravotní péče dostává ze systému. Že jde o další kanál, jímž odplouvají prostředky ze zdravotnictví do soukromých rukou.

Taťána JIROUSOVÁ

21. 3. 2020  Taťána JIROUSOVÁ