Krizová opatření neřešte skleničkou!

Obava o zdraví své i blízkých, nedostatek sociálních kontaktů, ztráta pravidelného denního režimu případně zaměstnání a dalších jistot. Domácí výuka dětí, »ponorková« nemoc z neustálého pobytu jen s blízkými, a neustálé zprávy o šíření koronaviru u nás, ve světě, opatření a nařízení. To vše dohromady jsou významné stresové faktory, které začaly ovlivňovat naše životy. Ruku v ruce s nimi v současnosti jde i zvyšující se spotřeba alkoholu v populaci a rizika s ní spojená. Neboť taková sklenička na uklidnění každý den může být s velkou pravděpodobností cesta do pekel!

Jak se důsledky nastavených přísných opatření odrazí v psychice lidí? A je řešením každodenní sklenička či dvě alkoholu, abychom zahnali chmury? Ať bude trvat karanténa krátkou či delší dobu, vytvořit si nezdravý návyk nám půjde podle odborníků na závislosti z VFN a 1. LF Praha rozhodně snáze, než se jej později zbavovat. Vše se odvíjí nejen od míry naší pevné vůle, ale především délky období určité izolace a nekomfortního pocitu.

Nejedná se zdaleka jen o prohloubení závislostí, které již lidé mají, ať na alkoholu či jiných návykových látkách. Obavy mají odborníci především ze vzniku nových závislostí u nečekanou situací psychicky oslabených jedinců. »Dostupnost léčby se navíc za současné situace závislým pacientům dost zkomplikovala. Ať se jedná o možnost léčit se na některém z lůžkových oddělení, která snížila své kapacity, nebo o ambulantní léčbu,« vysvětluje MUDr. Petr Popov, MHA, primář Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK v Praze, kde poskytují péči pacientům závislým na alkoholu, většinou v kombinaci s nikotinem. Pracují zde ale i s klienty závislými na jiných návykových látkách nebo jiných aktivitách, například patologickém hraní.

[o]

Alkohol není řešením proti stresu

U běžných konzumentů roste v době karantény riziko související jak s dočasnou nadměrnou konzumací alkoholu, tak se vznikem závislosti. »Alkohol je známý svými krátkodobě pozitivními účinky na úzkost. Opakované a zvyšující se dávky alkoholu ale úzkostné stavy spíše prohlubují, navíc často vedou k akutním zdravotním problémům a postupně se může rozvinout i závislost. Z dlouhodobého hlediska je proto potřeba vytvářet si jiné formy zvládání stresu,« varuje Popov a nabízí několik řešení.

V první řadě je podle něho třeba se zaměřit na každodenní pravidelný režim, péči o děti, práci v domácnosti, cvičení nebo procházky. Pokud se lidé dostanou do nestandardní a dyskomfortní polohy, což s sebou dlouhodobý pobyt v karanténě nebo na home-office přináší, rozhodně by si měli stanovit pevný denní řád a dodržovat ho.

Kontakty s rodinou a přáteli řešit pomocí sociálních sítí. Pozornost, soustředěnou jen na zprávy o pandemii a na sebe, přesměrovat na jiné lidi a snažit se – podle svých možností – pomáhat těm, kteří to potřebují. Tím pomůžete nejen jim, ale výrazně i sami sobě.

V případě nouze pak není důvod váhat, ale bez otálení se obrátit na naše kolegyně, které jsou aktuálně k dispozici on-line (lenka.stastna@vfn.cz, michaela@wurstova@vfn.cz), případně telefonicky na některou z našich ambulancí (ALKO: 224968236, TOXI: 224968207) a poradit se s odborníky.

Na poruchu imunity stačí malé dávky

Jednou, dvěma skleničkami sice odbouráme stres, ale zároveň odbouráme i přirozený ochranný systém našeho těla. Alkohol narušuje výrazně imunitu člověka již při malých dávkách.

Málokdo si uvědomí, že pokud se pravidelná konzumace alkoholu spojí se stresem, nedostatkem pohybu a nevhodnou stravou, celkově oslabuje odolnost a narušuje všechny tělesné systémy člověka. Přispívá ke zhoršování řady civilizačních nemocí, které jsou v populaci rozšířené, patří mezi ně vysoký krevní tlak, diabetes, obezita, duševní choroby a řada dalších.

»Ideální je nepít vůbec,« zdůrazňuje MUDr. Petr Popov a dodává: »Tolerovatelná míra alkoholu u zdravého dospělého člověka je takzvaná nízkoriziková konzumace. Představuje například pro muže maximálně jedno dvanáctistupňové pivo, dvě až tři deci vína (podle obsahu alkoholu) či 0,05 dcl destilátu s koncentrací maximálně 40 %. A u žen by měly být dávky ještě nižší: maximálně jedno malé dvanáctistupňové pivo, nebo dvě deci vína, či 0,04 dcl 40% destilátu. Nemělo by se přitom jednat o pravidelnou denní konzumaci, minimálně dva dny v týdnu by se neměl alkohol pít vůbec. Také rozhodně není možné si dávky kumulovat a vypít množství určené na čtyři dny naráz, byť s předsevzetím, že se v dalších dnech nenapijeme vůbec. Takřka jistě se neudržíme, a navíc si větším množstvím alkoholu vypitým naráz škodíme.«

Úzkostné stavy v krizi

Na druhou stranu dění v posledních týdnech má bezesporu velký vliv na naši psychiku. Někteří lidé jsou psychicky odolnější, u některých se naopak nyní projevují úzkostné stavy, které běžně neprožívají. I s touto změnou zdravotního stavu se mohou pacienti s důvěrou obrátit nejen na svého lékaře, ale i na svého lékárníka. Základem je správná psychohygiena. Se zvládnutím úzkostí pomohou vybrané bylinky či léky, které může lékárník vydat i bez předpisu. Lékárník během pohovoru s pacientem také poradí, kdy je již vhodné vyhledat pomoc specialisty.

»Lékárník je důvěryhodný zdravotnický odborník, který je připraven pacientům pomoci. Ani v případě konzultace léčby duševních poruch tedy u pacienta není namístě ostych či strach z odmítnutí pomoci lékárníka. Lékárny jsou pro pacienty stále nejdostupnějším zdravotnickým zařízením,« upozorňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK).

Nespavost, bušení srdce a pocit ohrožení

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy. Je důležité je rozpoznat co nejdříve a vypořádat se s nimi. »Úzkost je definována jako nepříjemný psychický stav, který na rozdíl od strachu nemá zřetelnou příčinu. Projevuje se pocitem ohrožení a často také nespavostí. Mezi četné příznaky úzkostných stavů se řadí bušení srdce, třes, blednutí, červenání, pocení či průjem,« upozorňuje prezident České lékárnické komory. Pokud na sobě pacient tyto příznaky pozoruje, může svůj stav konzultovat s lékárníkem.

Podceňovaná duševní hygiena

»Základní radou pro pacienty trpící přechodnou úzkostí bývá konzultace v oblasti jejich duševní hygieny. Pacientům doporučujeme, aby si i ve vypjatém období zachovali v co největší míře svůj běžný denní režim a rituály. Především lidé v karanténě by měli pečovat o své psychické zdraví a udržovat pravidelný kontakt s rodinou a přáteli. Vhodnou formou jsou telefonáty nebo videohovory, které mohou do značné míry nahradit osobní kontakt. Doporučujeme také rozdělení dne na aktivní čas a dobu odpočinku, je potřeba dodržovat i pravidla spánkové hygieny. Sledování zpráv by mělo být omezeno na minimum, polovina dne strávená vnímáním negativních informací rozhodně psychice nepomůže,« vysvětluje možnosti prevence i řešení lehčích forem úzkosti PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident ČLnK.

Levandule, chmel či kozlík – účinná fytofarmaka

Řešením úzkostných stavů je i užívání léčivých přípravků s prokázaným účinkem. »Pokud je možné řešit stav samoléčbou, lékárník na základě rozhovoru s pacientem doporučí vhodný léčivý přípravek, nejčastěji ve formě tablet nebo léčivé čajové směsi,« upřesňuje Martin Kopecký.

Úzkostné stavy lze řešit pomocí léčiv rostlinného původu, tzv. fytofarmak. »V lékárenství se tradičně k řešení přechodných úzkostných stavů využívají byliny, které jsou součástí registrovaných léčiv s ověřenou účinností. Levandule působí proti úzkosti a zároveň je bez sedativních účinků. Mezi další účinná fytofarmaka patří meduňka, mučenka, chmel, kozlík či třezalka. Z minerálních látek je možné doplňovat hořčík,« uvádí k pomoci při úzkostných stavech lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.

Pozor na nevhodné kombinace!

»Jako u všech ostatních léčivých přípravků je nutné se vyvarovat nevhodných kombinací, interakcí a kontraindikací. Na ty pacienty upozorní lékárník při výdeji léčivých přípravků, tzv. dispenzaci,« vysvětluje lékárnice Michaela Bažantová a dále doplňuje: »Obecně by si pacienti měli ohlídat kombinaci léčivých přípravků proti úzkosti a látek povzbuzujících, které často způsobují i nervozitu. Pozor tedy na kávu, černý i zelený čaj a energetické nápoje nebo léčivé přípravky na bolest s obsahem kofeinu, hlavně před spaním.«

»Při výdeji léčivých přípravků je zásadní, aby pacient lékárníkovi sdělil, jaké jiné léky či doplňky stravy užívá a jaké má zdravotní potíže. Ne vždy si však pacient všechny své léky pamatuje, do budoucna i při samoléčbě pomůže možnost lékárníka nahlížet do lékového záznamu pacienta, aby nedošlo k nevhodné kombinaci léků,« říká závěrem Aleš Krebs, prezident ČLnK.

Helena KOČOVÁ

22. 4. 2020  Helena KOČOVÁ