Zbytné a nezbytné

Nová koronavirová doba ať chceme, nebo ne, mění u mnohých zajeté priority. Lidé se pod tlakem nebezpečí, omezení a kolísajících zisků více rozmýšlejí nad tím, za co utrácet a za co ne. A podle toho se mění celý spotřebitelský trh.

Narazila jsem na tento problém se známou, která dělá účetnictví a daně. Jejím hlavním klientem je firma obchodující s českou bižuterií. Ruku na srdce, klasické české »bižu«, které má sice bohatou a nádhernou historii, je momentálně asi to poslední, co většina z nás v těchto týdnech a měsících řeší či potřebuje. A tak je firma v nuceném útlumu. Na druhou stranu soukromý psycholog, kterému dělá daňové podklady spíše ze známosti, jí nyní sám zvedl odměnu za práci, zisků má prý dost.

[o]

Tento spíše úsměvný příklad ale nutí člověka zamyslet se. Stojíme na konci omezení a před námi se otevírají konečně nové možnosti – mnohé dosud zavřené obchody, restaurace a bary, penziony a hotely a v neposlední řadě hranice. Ti, kteří byli odstřihnuti od svých víceméně stálých příjmů, se připravují a hecují veřejnost k tomu, aby oživili českou ekonomiku a začali opět chodit nakupovat, bavit se, jíst a pít, dovolenkovat.

Ale budeme na to mít? Mnozí přišli méně i více o své pravidelné příjmy. Ale i ti, kteří z krize vybruslili bez úhony, začali nyní více počítat. A tak se lidé najednou rozmýšlejí, za co musejí a nemusejí utrácet. Potraviny patří mezi věci nezbytné, a tak již v obchodech zdražují. I přes snížení běžných nákladů na dopravu díky pádu cen pohonných hmot. Ale vyrazit do restaurace na oběd, s přítelem na kávu, nakoupit vůně či šperky, značkové oblečení, drobnosti do bytu, atd., atd.? To jsou věci zbytné. Svědčí o tom stále poloprázdná nákupní centra. Žádný zběsilý návrat k shoppingu se nekonal.

Ekonomika mnohých zemí je totiž z větší části založena na ekonomice služeb a turismu. To je ale ošemetný a dlouhodobě nefunkční model, který se dá přirovnat k perpetuu mobile. Dlouhou chvíli se tváří, že vše funguje, ale pokud do něj nenápadně nelijete peníze z ekonomiky založené na zpracování surovin a výrobě zboží, dojde pohonná hmota. A tak mi připadá poněkud krátkozraké volat: »Člověče český, nakopni ekonomiku a pojď do hospody!« Utrácet za kampaně, jejichž zisky jsou založené na pouhé spotřebě… A kvůli ziskům otevírat hranice, aby se rádoby perpetuum přikrmilo penězi cizinců. Nejen, že to nemůže dlouhodobě fungovat, ale může se to i ošklivě vymstít - druhou vlnou pandemie…

Helena KOČOVÁ

20. 5. 2020  Helena KOČOVÁ