Nárok na ošetřovné zůstane i po otevření škol

Rodiče, kteří nepošlou kvůli zdraví či jiným omezením své děti do mateřských a základních škol, i když už budou otevřeny, budou mít i dál nárok na ošetřovné. Předepsané vážné důvody však budou muset uvést v tiskopisu. Návrh schválil Senát ve vládní předloze, která umožní firmám odklad sociálních odvodů.

Bez změny úpravy ošetřovného by rodiče podle zdůvodnění o dávku mohli přijít. Jde zejména o mateřské školky.

Návrh, který má podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) srovnat podmínky ošetřovného u předškolních zařízení a u základních škol, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Někteří senátoři návrh kritizovali. »Návrh přímo motivuje rodiče, aby nešli pracovat, aby děti do škol nedávali,« uvedl například Michael Canov (SLK). O jeho snaze úpravu ošetřovného úplně vyškrtnout Senát po schválení návrhu zákona už nejednal. Rovněž podle Zdeňka Hraby (STAN) předloha demotivuje lidi pracovat.

Naopak Raduan Nwelati (ODS) se odvolával na Listinu základních lidských práv a svobod, podle níž má každý právo na ochranu života a zdraví. »I malé riziko nákazy je riziko,« uvedl.

Podle stínové ministryně práce a sociálních věcí za KSČM Hany Aulické Jírovcové kritici návrhu své připomínky nebrali moc vážně. »Pokud by ta kritika měla být adekvátní, tak by předložili pozměňovací návrh. Ale protože tak neudělali, tak bych tu kritiku tak nebrala,« řekla našemu listu. Na druhou stranu je podle ní pravda, že se hodně diskutovalo o tom, zda se ošetřovné nemá po otevření škol a školek vracet na 60 % redukovaného denního základu, což znamená tři čtvrtiny čistého platu. »Je to situace, kdy si asi politicky a mediálně nikdo nedovolí říci, že těch 80 % je špatně, na druhou stranu si myslím, že některým rodinám to opravdu pomůže, protože se ocitají v situaci, kdy by měly opravdu velké finanční problémy,« dodala. Nicméně i podle ní by si rodiče měli uvědomit, že co nejrychlejší nástup do práce by měl být pro ně prioritou a ošetřovné by je nemělo motivovat k tomu, aby zůstali doma.

[o]

Podpora do konce června

Zaměstnanec bude podle návrhu ošetřovné pobírat, pokud dítě do otevřené školy nebo školky nepošle kvůli možnosti ohrožení potomkova zdraví či zdraví jiných členů domácnosti. K dalším vážným důvodům bude patřit omezená kapacita nebo provozní doba školského zařízení i jiná omezující opatření kvůli koronaviru. Důvody rodič uvede na předepsaném tiskopisu. Stejná pravidla by měla platit i pro lidi, kteří se starají po uzavření sociálních služeb o starší či postižené členy domácnosti. Zařízení se mají postupně otevírat s omezeními.

Kvůli zavřeným školám stát ošetřovné vyplácí na děti do 13 let i na starší školáky s postižením. Dostávají ho také rodiče dětí ze zavřených školek. Mateřské školy se začínají otevírat. Mladší školáci se pak budou moci do škol vrátit od 25. května. V červnu budou moci do tříd po menších skupinkách starší školáci.

Podpora zůstává 80 procent vyměřovacího základu. Vyplácet se bude nejdéle do konce nynějšího školního roku, tedy do konce června.

Ošetřovné kvůli uzavření škol se blíží čistému výdělku. Někteří zaměstnavatelé si stěžují na to, že část pracovníků tak ztrácí motivaci vrátit se zpět do zaměstnání. Navrhovali přehodnocení částky.

Firmy mohou odložit sociální odvody

Firmy budou moci podle přijatého návrhu odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dluhu zaplatí pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci.

V doprovodném usnesení senátoři požádali kabinet, aby co nejrychleji předložil návrh na dočasné snížení sociálních odvodů zaměstnavatelům, které vládní restrikce k omezení šíření nového koronaviru postihly nejvíce. Maláčová uvedla, že návrh na snížení sociálních odvodů se finalizuje a v pondělí by jej měla projednat tripartita i vláda.

Sociální odvody za daný měsíc hradí zaměstnavatel do 20. dne následujícího měsíce. Částky za květen až červenec tak bude muset splatit do 20. října. Penále nyní činí 0,05 procenta dlužné sumy za den. Snížené bude představovat 0,01 procenta denně, za čtvrt roku tedy zhruba jedno procento. Firmy nebudou muset podle návrhu hradit penále, které nepřesáhne 1000 korun.

(jad)

21. 5. 2020  (jad)