Koronavirové bomby

Velkou koronavirovou bombou se stalo fotbalové utkání v italském Bergamu 19. února 2020, kde se nakazil bezpočet fanoušků obou stran a odkud se do Valencie vrátila nakažená třetina španělského týmu. COVID-19 začal zaplavovat Itálii a Španělsko. Podobně účinkovalo fotbalové utkání v Liverpoolu ve Velké Británii. Druhou epidemiologickou bombou ve Španělsku se stala demonstrace asi 120 tisíc feministek 8. března v Madridu, po níž se epidemie COVID-19 ve Španělsku prudce rozjela. Ve Francii se koronavirovou bombou staly místní volby 15. března, podobně v Bavorsku ve stejný den či jim předcházející slavnosti piva v městečku Mitterteich poblíž našich hranic. Organizátoři i odpovědné úřady těchto a dalších akcí zcela ignorovali nebezpečí pandemie COVID-19. Šíření koronaviru výrazně urychlují epidemiologické bomby.

Z rakouského lyžařského střediska v Ischglu odjelo za 10 dní do celé Evropy na tisíc lyžařů nakažených COVID-19. Nakazil je tam infikovaný prodavač občerstvení.

Česko zatím velkou koronavirovou bombu nemá. Pokusili se o ni chvilkaři demonstrací 1. března, kterou neodvolali ani po oznámení prvních tří nemocných COVID-19 v ČR. Naštěstí neuspěli. Podruhé se o ni pokusili opět chvilkaři 29. dubna v Praze na Letné. Prý dodrželi požadované rozestupy. Takovou písničku zpívali někteří naši západní přátelé i jinde a poté tam vypukla epidemie nemoci COVID-19.

[o]

Máme ale mnoho malých koronavirových bombiček, za kterými stojí obvykle lidské sobectví, lhostejnost a bezohlednost. Asi 75 procent COVID-19 nakažených u nás obstarali přímo či nepřímo čeští lyžaři, kteří si s podporou nezodpovědných cestovek a novinářů v počtu asi 7500 (dle operátorů mobilů) lyžovačku v italských Dolomitech neodpustili ani v době, kdy již bylo známo, že je celá severní Itálie zamořená koronavirem. Další přenos byl z ohnisek COVID-19 v Německu a Rakousku, zejména těch poblíž našich hranic. Po proniknutí do Česka se COVID-19 už šíří »samovolně«. I zde ale platí, že lhostejnost a nekompetentnost vlády (neplatí pro ČR) a neukázněnost občanů významně přispívá k jeho šíření. U nás nejde jen o nenošení roušek, zvláště bezohlednou částí cyklistů a běžců v přírodě, ale zejména o nedodržování odstupů dva metry jeden od druhého, chození vedle sebe místo za sebou tam, kde potkáváme druhé, o různých rizikových party či návaly nadržených kupujících v otvíraných obchodech nemluvě.

Ano, máme jedince, kteří nedodržovali pravidla karantény ani v době, kdy šlo »do tuhého«. Mnohem víc je těch, kteří si myslí, že když jsme z nejhoršího venku a přistupuje se k rozvolňování karantény, že se na ni můžou vykašlat. Takové uvažování v sobě nese bombičky koronaviru, bohužel nejen pro ony neukázněné. Chtějí si někteří vykoledovat další vlnu nemoci COVID-19 v Česku? Asi ano. Přitom v televizi viděli hromady mrtvých před nemocnicemi nejen v Itálii a ve Španělsku. Mnozí nemocní COVID-19 tam byli ponecháni bez pomoci pro přehlcenost tamních nemocnic.

Umírání na koronavirus

Na rozdíl od jiných virových onemocnění zřejmě ani proděláním nemoci COVID-19 nezískává člověk imunitu. Jižní Korea má nejméně sto z koronaviru vyléčených pacientů, kteří jím onemocněli znovu, mnozí další mají poškozený mozek. Protilátka IgM se dosud u žádného vyléčeného pacienta s COVID-19 nenašla, protilátka IgG má podle dosavadních poznatků v krvi vyléčených jen krátkou životnost. Záměr části epidemiologů, lékařů, podnikatelů, politiků a ekonomů nechat obyvatelstvo svých států promořit koronavirem s cílem dosažení »kolektivní imunity« je nejen nesmírně cynický vůči zbytečným obětem na životech, ale také nevychází z hlediska cíle – dosažení kolektivní imunity. Jistě ekonomické a jiné ztráty způsobené pandemií koronaviru jdou do závratných výšek a vytvářejí jednak pocit beznaděje, jednak stimulují návrhy na velmi riskantní řešení, spadající do koncepcí učení Malthuse (přežijí jen silní a vitální), tzv. sociální darwinismus.

Může se stát, že koronavirus časem sám vymizí, že se na něj najde účinný lék nebo účinné očkování. Je tu ale také vysoké riziko, že koronavirus nevymizí a že dřív, než se vyvine účinný lék či očkování (snad za 1,5 roku), zmutuje a pracně vyvinutý lék či očkování nepomůžou.

Samotné zjišťování nemoci COVID-19 je značně obtížné. Tzv. jednoduché testy mají chybovost 80 procent, selhávají ale i tzv. kvalitní (genetické) testy. Asi u 80 procent nakažených probíhá onemocnění bez příznaků. Podle některých polských lékařů se dá COVID-19 určit spolehlivě jen rentgenem plic, neboť plíce člověka napadeného koronavirem jsou značně změněné proti plicím zdravým i proti plicím napadeným jinými dýchacími chorobami. Rentgen je metoda vyšetření plic stará a levná, ale vyžaduje naučit se příslušné snímky plic správně vyhodnotit.

Máme občany, kteří zemřeli přímo na koronavirus, obvykle na selhání plic. Máme občany, kteří zemřeli na jinou nemoc, kterou zásadně zhoršilo onemocnění koronavirem (astma, nemoci srdce, rakovina apod.).

Máme občany, kteří zemřeli v důsledku karantény, zavedené s cílem omezit šíření koronaviru. V Česku je známý případ zpěváka skupiny Spirituál kvintet pana Vančury. Bál se jít k zubaři, aby u něj nechytil koronavir, a zemřel na sepsi v důsledku infekce šířící se mu z nemocného zubu. Problémem je zanedbávání různých preventivních prohlídek, protože i české zdravotnictví je vážně zatíženo pandemií COVID-19. Situace žádá dohnat všechna zanedbaná preventivní vyšetření v co nejkratším čase, jaký umožní vývoj nákazy.

Víc chudých než bohatých

V Indii je bezpočet obětí karantény kvůli šíření COVID-19, která připravila miliony Indů »přes noc« o práci i příjem. Úspory většinou nemají, domů to mají nejednou 500 km a při zrušené veřejné dopravě musí jít domů pěšky a cestou mřou hladem a vedrem.

Řada západních firem, klasicky v USA, nutí své pracovníky pracovat i v podmínkách, kdy na pracovišti řádí koronavirus, s rizikem, že ho chytnou a třeba na něj i zemřou. Mít peníze na obživu, nebo odmítnout pracovat, přijít o výplatu a skončit nejednou jako bezdomovec? Opravdu nezáviděníhodný výběr. I když si koronavirus nevybírá, onemocní jím a umírají na něj mnohem víc chudí než bohatí.

Máme i občany, kteří nezemřeli díky zavedení karantény.  V důsledku pandemie koronaviru se snížil počet obětí dopravních nehod kvůli podstatnému omezení dopravy, zastrašení občané se méně věnují hazardu všeho druhu aj. Problém je, že těch v důsledku pandemie zemřelých je dosud řádově víc.

Jan ZEMAN

25. 5. 2020  Jan ZEMAN