Připomínka Staroměstské exekuce – již s kulisou sloupu

Na výročí popravy 27 vůdců českého stavovského povstání (21. června 1621), tzv. Staroměstské exekuce, se v neděli 21. června sešla na Staroměstském náměstí v Praze skupina občanů napříč politickým spektrem, jež připomněla – i s tabulkami se jmény všech popravených – tuto tragickou historickou událost. Po ní následovalo pro český národ jedno z nejtěžších období.

»Žádný bůh nepřikazuje zabíjet, to jen církev. Pokud by měla katolická církev mít na Staroměstském náměstí nějakou základnu, tak jediná výstižná je hořící hranice nebo popravčí špalek,« ironicky uvedla Eva Novotná ze spolku Ne základnám, jenž akci uspořádal. »V současné době Prahu vedou potomci těch, kteří na Bílé hoře zřejmě zvítězili,« řekla s odkazem na nově vztyčenou atrapu Mariánského sloupu, který se na náměstí tyčí do výše. Je dosud nedokončen – chybějí sochy pravděpodobně čtyř andělů, a obehnán plotem. Na něm jsou historické snímky původního Mariánského sloupu z roku 1652 strženého spontánně po vzniku ČSR. O výstavbě sloupu rozhodlo současné Zastupitelstvo hl. m. Prahy v lednu revokací usnesení zastupitelstva minulého, bez veřejné debaty a výběrového řízení. Novodobý sloup je provázen kontroverzemi od samotného počátku.

»Věřím, že si v budoucnu lid zvolí lépe a ve vedení města budou ti, kteří nás nebudou vracet svým vztyčeným kárajícím prstem o 100 let zpátky, ani si nebudou přisvojovat právo rozhodnout, co na náměstí, které je národní kulturní památkou zapsanou na seznamu UNESCO, bude postaveno,« uvedla Novotná.

V programu hodinové akce vystoupili spisovatelka Lenka Procházková, europoslanec Ivan David (SPD), komunistický publicista a historik Josef Skála a sociolog Petr Hampl. Nehledě na světonázorové rozdíly Skála a Hampl slíbili, že začnou pracovat na vlasteneckém demokratickém východisku z krize, »které postaví co možno nejsilnější hráz oligarchickému a kolaborantskému řešení«.

Ne symbolům barbarství mocných

Následky bitvy na Bílé hoře (1620) připomněla historička Marie Neudorflová. Byly osudově tragické pro český národ, do té doby z 90 procent protestantský (vyhnání majetných a vzdělaných protestantů, násilná rekatolizace, znevolnění a zbídačení obecného lidu), tragické byly i pro Evropu, kterou pustošila třicetiletá válka. Symbolem katolické a habsburské moci se stal Mariánský sloup v Praze, uvedla. »Jeho stoupenci vehementně obhajují nepravdivý názor, že to byl dík za porážku protestantských Švédů v Praze, kteří Prahu nelítostně rabovali. Rabovali, ale až když bylo jasné, že prohrávají a že všechno bohatství nashromážděné hlavně v době českého protestantství si přivlastní katolická církev s Habsburky, což po vítězství nelítostně činili.«

Sloup je dle ní především symbolem vítězství katolicismu nad svobodnějším protestantstvím, nad českým národem, jeho 200 let trvající reformací spjatou se vzděláním, svobodným přístupem a výkladem Bible nikoli v latině, nýbrž v českém jazyce. »My nešíříme nenávist. Voláme po spravedlnosti, po respektu k pravdě poznané, k historii, ke skutečným křesťanským hodnotám, do nichž v žádném případně nepatří modly, sloupy a svévolná moc nad lidmi. Zvláště ne symboly, které nezpochybnitelně symbolizují nesvobodu českého národa a barbarské činy mocných,« pronesla historička dr. Neudorflová.

Prosba o omluvu

Před pamětní deskou na Staroměstské radnici, která obsahuje výčet všech 27 jmen mužů, již byli sťati katem Mydlářem, ležely květiny a list. V něm text podepsaný šesti lidmi, katolickými věřícími, kteří se připojili »k výzvě Tomáše Hradila« a žádají o odpuštění »od našich bratrů protestantů«.

»Kéž už nikdy lidé nemusejí nedobrovolně opouštět svou zemi kvůli svému přesvědčení a své víře. Kéž se nikdy neopakují krize a zášti z totálního rozdělení společnosti, krize, které způsobují obrovskou lidskou bolest, jako byla třicetiletá válka a mnohé jiné události a období našich dějin. Protestanti i všichni ostatní, odpusťte nám katolíkům bolest, kterou jsme vám způsobili špatným zacházením s vírou,« uvádí se v dopise, který ležel na chodníku před zdí Staroměstské radnice.

Triumf netolerance

V odpoledních hodinách 21. června uskutečnila v Praze na Staroměstském náměstí svou akci-připomínku výročí popravy 27 vůdců českého stavovského povstání také Kostnická jednota, spolek evangelických křesťanů.

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) označil staroměstskou imitaci stavby Mariánského sloupu za symbol nesvobody vyznání, porážky reformace, triumf netolerance. »Ve snaze napravit minulé překrucování dějin se vytvářejí nové mýty, nové lži, jen o 180 stupňů obrácené. Nový dějepis je hotov.« Je negováno husitství, doba pobělohorská není »najednou« symbolem temna, přitom došlo k bezprecedentní konfiskaci majetku, úniku mozků, masovém exodu, naopak je vydávána za symbol prosperity. O habsburském impériu slýcháme, pokračoval Zahradil, že to byl ideální model nadnárodního soustátí, který stačilo jen trochu reformovat. Proti tomu je třeba se postavit, podtrhl. Většina zastupitelů Prahy za ODS však hlasovala pro výstavbu repliky sloupu.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

24. 6. 2020  (mh)