Nerovnost stoupá: kapitalistický systém i v krizi sype hlavně na hromádky boháčů

Nerovnost byla ve Spojených státech obrovská už před vypuknutím pandemie. Rostoucí akciový trh ji nyní ale díky hotovosti, kterou na něj hrnou vlády a centrální banky, ještě zhoršuje, protože držení akcií je rozšířeno především mezi bohatými.

Napsal o tom zpravodajský web CNN Business. Studie podle něj dokládají, že deset procent nejbohatších amerických domácností vlastnilo v roce 2016, z něhož pocházejí nejčerstvější data americké centrální banky Fed, na 84 % všech akcií.

To znamená, že z masivních zisků širšího indexu S&P 500 v posledních 12 týdnech budou pravděpodobně neúměrně těžit majetní oproti nemajetným, což ještě více prohloubí nerovnost, protože běžní lidé se vzpamatovávají z ekonomického šoku, který způsobil nejhorší nezaměstnanost od 2. světové války. Index se minulý čtvrtek prudce propadl, když investoři přehodnocovali ekonomický výhled, ale stále je o téměř 40 % vyšší ve srovnání s minimem z 23. března.

»Rostoucí akciový trh zvláště v časech vysoké nezaměstnanosti a stagnujících příjmů z práce nepřiměřeně prospěje bohatším domácnostem,« uvedl ekonom Eswar Prasad z Cornellovy univerzity.

Ceny amerických akcií se zvýšily díky nevídané podpoře americké centrální banky, bilionům vládních pobídek a optimismu ohledně rychlého hospodářského oživení. A jsou tu jisté důkazy, že oživení poháněli drobní investoři.

Ovšem ti Američané, kteří byli pandemií postiženi nejhůře, z této situace pravděpodobně přímý prospěch mít nebudou. To by mohlo vyvolat sociální nepokoje, protože socioekonomické a rasové rozdíly se ještě více obnaží.

Loni vlastnilo podle zprávy banky Credit Suisse jedno procento nejmajetnějších 45 % světového bohatství. Vlastnictví akcií v tom hrálo důležitou roli.

Rodiny ze středních tříd ovšem akciové trhy podle profesora Edwarda Wolffa z univerzity New York, který analyzoval údaje od Fedu z roku 2016, po prasknutí internetové bubliny z počátku tisíciletí opustily. A protože čelily přetrvávajícím finančním tlakům, mnohé z nich už se na něj nevrátily. Bohatí ale své akcie drželi pořád.

»Výdělky středně příjmových rodin se za 20 let téměř nezměnily,« řekl Wolff. Střední třída je ve velkém finančním stresu a akcie nepřikupuje.

Podle americké centrální banky jsou v držení akcií rozdíly i mezi jednotlivými demografickými skupinami. Vlastní je více než 60 % bílých rodin, ať už přímo nebo prostřednictvím spoření na důchod, ale jen zhruba 30 % černošských a hispánských domácností.

A zatímco příjmy střední třídy stagnovaly, hodnota akcií vystřelila do nebe, čemuž napomohly levné peníze od Fedu a tučné odměny od firem směrem k akcionářům. Index S&P 500 vystoupal od roku 2002 o 172 % a index technologického Nasdaq dokonce o více než 400 %.

Po prudkém propadu z března letošního roku akcie znovu rekordně rychlým tempem posílily, protože centrální banky přislíbily během dosud nevídané intervence poskytnout na pomoc trhům a ekonomice biliony dolarů. To pomohlo těm, kteří velmi pravděpodobně vlastní akcie. Od 18. března do minulého čtvrtka se majetek amerických miliardářů zvýšil o více než 21 % na 637 miliard dolarů (přes 15 bilionů korun), zjistil expertní institut Policy Studies.

Ekonomický výhled se ale nejeví dobře. Na celém světě zůstávají bez práce desítky milionů zaměstnanců a nejhůře zasažené byly nejzranitelnější komunity včetně žen, černých Američanů a Američanů hispánského původu.

Mnozí z těch, kteří od března přišli o práci, se dramatického růstu indexu S&P 500 prakticky nezúčastnili. Akcie nakonec vlastní podle průzkumu společnosti Gallup jen 55 % Američanů.

Některé firmy se navíc rozhodly nepřerušit výplatu dividend a zároveň propouštějí zaměstnance. Energetická společnost BP například investorům vyplatila odměnu za první kvartál a předminulý týden oznámila, že do konce roku zruší 10 000 pracovních míst.

Podle analytika J. J. Kinahana ze společnosti TD Ameritrade přitáhly na akciový trh bezplatné brokerské společnosti více otců a matek od rodin, což by postupně mohlo pomoci zmírnit nerovnost. Wolff si ale myslí, že současná krize zřejmě jen zvětší vlastnickou dynamiku, která už probíhá - domácnosti nucené sahat do úspor peníze místo na nákup akcií použijí na zaplacení účtů.

»Můžeme být, prosím, intelektuálně poctiví a prostě přiznat, že systém dnes funguje tak, aby dával více peněz ultrabohatým lidem?« ptá se ve zprávě klientům analytik Michael Every z Rabobank.

Šéf Fedu se dostává pod tlak a je obviňován, že centrální banka nerovnost prohlubuje. Jerome Powell ale odpovídá, že Fed nemá na vybranou. A ekonomové s ním souhlasí. Kdyby centrální banka nejednala, mohla by se recese proměnit v depresi.

»Bohužel měnová politika má své limity a rostoucí nerovnost může být cena, kterou musí Fed zaplatit za snahu podporovat ekonomickou aktivitu,« řekl Prasad. Výsledkem tak může být další růst nerovnosti, který může přispět k rozšíření hněvu a nespokojenosti stojícími za protesty Black Lives Matter (Na životech černochů záleží).

»Ačkoliv není nic špatného na tom, že obchodníci a investoři těží z dobře načasované a inteligentní spekulativní činnosti, způsobí odpojení ekonomiky od akciových trhů růst sociálního napětí,« řekl analytik Joseph Brusuelas ze společnosti RSM.

(ici)

24. 6. 2020  (ici)