Pandemie zvýšila počet incidentů domácího násilí

V důsledku nouzového stavu a souvisejících preventivních opatření vzrostl počet incidentů domácího násilí, a přirozeně se tak zvýšila poptávka po službách organizací pomáhajících obětem tohoto násilí. Situace zvýraznila mezery v poskytování pomoci obětem násilí ze strany státních institucí. Ukázal to výzkum, který byl představen na tiskové konferenci organizací zabývajících se pomocí obětem domácího násilí.

Výzkum potvrdil, že fyzické násilí s viditelnými důsledky je pouhou špičkou ledovce domácího násilí. Daleko častěji se totiž jedná o opakující se dlouhodobou kombinaci psychického, fyzického, sexuálního i ekonomického násilí a manipulace. Zejména v období pandemie tak násilné osoby mohly oběť ještě snadněji manipulovat a kontrolovat, a to právě v důsledku omezení pohybu a sociálních kontaktů oběti.

Právě situace s koronavirovou krizí poukázala na dlouhodobě patrné mezery v poskytování pomoci obětem různých forem násilí, a to ze strany státních institucí, zejména policie, soudů a orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Státní instituce se v prvních dvou týdnech nouzového stavu odmlčely, v dalším období postupně začaly na situaci reagovat, ale jejich aktivita z hlediska potřeb obětí nepokrývala četnost, ani intenzitu zjištěných případů, zaznělo na konferenci od organizací ROSA – Centrum pro ženy, z. s., Acorus, z. ú., a proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, o. p. s.

Vedoucí poradny organizace Rosa Branislava Marvanová Vargová popsala některé konkrétní situace. Například starší muž v době mimořádných opatření ohrožoval a napadl celou svou rodinu, jeho dceři se podařilo přivolat Policii ČR, agresor byl odveden na služebnu. Ovšem za několik hodin ho policisté přivezli zpět s důvodem, že »muž je podnapilý, záchytky jsou zavřené a nemají ho kam umístit«. Žádný další monitoring případu ze strany policie neprobíhal. Institut vykázání tedy ne vždy fungoval tak, jak by měl, konstatovala Marvanová Vargová.

Soudy, jež by teoreticky měly přednostně řešit právě případy násilného charakteru, kde nebezpečí stále trvá, a obzvláště ty, ve kterých figurují nezletilé děti, většinu jednání odročily. Tím naopak došlo k dalšímu protahování i velmi vážných případů včetně sexuálního zneužívání, dodala Kateřina Mužíková, spolupracující právnička organizace proFem.

Pro děti žijící ve vztazích poznamenaných násilím pandemie mnohdy znamenala výrazné zhoršení situace. Zatímco pro možné pachatele násilí policie ve spolupráci s kraji či obcemi hledala krizová lůžka v případě vykázání v době karantény, pro oběti taková lůžka zajištěna nebyla, zaznělo na tiskovce. V ČR krizová lůžka pro oběti domácího násilí chybí dlouhodobě, nedostatečný je také počet a dostupnost pobytových služeb pro tuto cílovou skupinu jako takovou.

Neziskový sektor pracující v oblasti pomoci obětem domácího násilí právě v době pandemie zavedl nové on-line služby, skypové konzultace a další podpůrná opatření a tím částečně podchytil i latentní výskyt případů domácího násilí.

Špatné i dobré zprávy

Špatné zprávy ve věci výskytu domácího násilí v období pandemie jsou takové, že podle údajů organizací proFem, ROSA a Acorus domácího násilí, respektive poptávky po službách poskytujících pomoc obětem, přibylo; instituce státní správy dokážou zachytit a účinně řešit jen malou část případů, a »v tuto chvíli značná část obětí domácího násilí systémem pomoci propadá«.

Jako pozitivní se jeví to, že pomáhající organizace rozšířily služby pomoci a nastavily účinné nástroje, díky kterým dokážou poskytnout obětem pomoc v krizových situacích.

Výzkum provedly pracovnice Sociologického ústavu AV ČR Blanka Nyklová a Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s neziskovými organizacemi ROSA, Acorus a proFem. První fáze sběru dat probíhala od 18. dubna do 5. června formou rozhovorů s oběťmi násilí a sledování vývoje anonymizovaných případů. Data byla doplněna o rozhovory s pracovnicemi a pracovníky dalších neziskových organizací poskytujících pomoc obětem násilí.

Bude následovat druhá fáze výzkumu, která se zaměří na instituce v rámci systému pomoci. Jak uvedly zástupkyně neziskových organizací ROSA, Acorus a proFem, na základě zjištění z obou fází výzkumu budou formulována doporučení relevantním orgánům.

(za, mh)

1. 7. 2020  (za, mh)