Stačí omluva?

Belgický král se v těchto dnech kál za kolonialismus, jak jsme se dozvěděli z médií. Televize nám dokonce ukázala fotografie, jež vyvolávají hrůzu. Nemůžeme se nezeptat, jak bylo možné, že v novověku, na prahu 20. století, se stávaly takové hrůzy. Proč lidé byli zbavováni končetin? Jen proto, že neposlechli otrokáře. Jak bylo možné, že byli bičováni a zabíjeni jen proto, že pán a jeho pohunci, nebyli s něčím spokojeni? Jak je možné, že lidé ze země, kde byla »jakás takás« demokracie, se na jihu Afriky chovali ke zdejším obyvatelům jako k dobytku, či spíše s dobytkem bylo zacházeno lépe? Byla Belgie v oné době výjimečnou?

[o]

Co takhle Anglie a její hrůzná burská válka, do níž se zapojil i Winston Churchill, kterého si dnes tak ceníme, že jsme mu po Listopadu odhalili sochu na jednom pražském náměstí? Angličané se chovali všude stejně. Stačí si připomenout chování Britů v Indii.

Či Francie? Chovala se lépe ve svých koloniích? Četli jste knihy Beecher-Stoweové Chaloupka strýčka Toma, Caldwellovo Městečko Estherville či Fastovy Černé a bílé? I tam byl kolonialismus.

Kdo je na vině? Přiznání belgického krále je svědectví, co pro peníze, pro zisk, je schopen udělat kapitál. Ta Belgie, Anglie, Francie a vlastně i USA se staly jen předobrazem toho, co se dělo před polovinou minulého století v Evropě. I tady šlo o moc a vlastně o kapitál, tedy peníze.

Dnes státy, které v době kapitalismu, a vlastně i po něm, exploatovaly země na jih a východ od Evropy, stále žijí z práce těch otroků, těch ubíjených a vykořisťovaných, se sice jedním »pánem« omlouvají, ale kdyby zde někdo sáhl na vysoký životní standard a chtěl ho trochu přenést tam, odkud nemálo z něj pochází, byl by »oheň na střeše«. Není třeba se divit nám ve střední Evropě, kteří jsme nikdy nebyli koloniální zemí, že se bráníme příchodům dalších vln migrantů ze zemí, které dřív »patřily« těm, jež se dnes ústy jednoho mocnáře omlouvají, anebo se ani omlouvat nechtějí. Jim nahrává vedení Evropské unie. Zase jako obyčejně vše v zájmu všemocného kapitálu, protože ten by musel sáhnout třeba i »hluboko do kapes« a to není v jeho zájmu.

Omluva je jistě namístě. Ale co dál? Neměli by o tom kromě omluv také více přemýšlet třeba v Belgii, Francii, Anglii, Nizozemí, Itálii, Španělsku, Portugalsku, tedy v bývalých koloniálních zemích a vyvodit z toho závěry, ale nikoli na náš, tedy nikdy nevlastnících kolonie, úkor?

Otakar ZMÍTKO

7. 7. 2020  Otakar ZMÍTKO